Mýty při kojení

Mýty při kojení

Kojení nikdy nebolí, jinak je špatná technika kojení

U žen scitlivějšími bradavkami může kojení bolet přestože je technika kojení vpořádku, prsa si prostě musí zvyknout. Při bolestech při kojení musí být ale technika kojení to, co se zkontroluje nejdříve.

Když mám prsa nalitá, tak mám dostatek mléka, když je mám měkká, tak nemám mléko

Během šestinedělí se prsa nalévají více, je to díky většímu množství poporodních hormonů, které podporují laktaci. Později se laktace více přizpůsobí dítěti, prsa se nalévají méně nebo vůbec, mléko se tvoří hlavně přímo při sání dítěte. Prázdná prsa po kojení jsou známkou dobrého vyprazdňování prsou a signálem pro mozek, aby další mléko rychle vytvořil.

Mám malá prsa, budu mít málo mléka, mám velká prsa, budu mít hodně mléka

Velikost prsou nijak nepoukazuje na budoucí schopnosti tvorby mléka, i ženy, které nemají téměř žádná prsa jsou schopny ukojit dvojčata, naopak u žen svelkým prsy není záruka, že budou mít mléka dostatek.

Kontrolní kojení u pediatra je průkazná informace o tom, kolik mléka dítě vypije

Dítě pije při každém kojení různé množství mléka stejně jako my nejíme vždy porce ve velikosti oběda. Dítě může mít různou chuť ksání a vcizím prostředí může vypít výrazně méně. Pokud už je potřeba zjistit, kolik dítě vypije mléka, je potřeba vážit ho před a po každém kojení vdomácím prostředí po dobu 24-48 hodin a teprve součet hodnot za 24 hodin je objektivní množství vypitého mléka.

Kolik mléka odstříkám, tolik mléka mám

Vprsou může zůstávat až 70% mléka. Záleží na tom, jak dlouho je žena po porodu (čím je tato doba kratší, tím lépe se mléko díky působení poporodních hormonů spouští a odsává, později je laktace přizpůsobená více potřebám dítěte a trvá mnohem delší dobu, třeba týden, než je možné zprsu získat pravidelným odsáváním stejné množství mléka jako při kojení), jakou má techniku odstříkávání nebo odsávání. Množství odstříkaného mléka není žádným důkazem o skutečném množství mléka.

Dítě stále pláče, má hlad

Jen velmi málo dětí vytrvale pláče díky hladu, většinu dětí trápí bolesti bříška, nadýmání, prdíky, nepohodlí, strach, potřeba být smaminkou, únava aj. Pláč je jediný vyjadřovací prostředek dítě a říká jim vše. Dobře prospívající dítě jistě nepláče hladem, ale zjiného důvodu.

Zelená stolice = hladová stolice

Zelená stolice není hladová stolice, ta má jiný vzhled (hnědá, zapáchající, velmi sporadická), může jít jen o změnu složení MM vdůsledku růstového spurtu, dítě pije mnoho předního mléka bohatého na laktózu (častější vlétě nebo při velmi častém kojení), nebo může jí o intoleranci laktózy či alegii na bílkovinu kravského mléka (ze stravy matky), případně může jít o střevní infekci.

Časté kojení snižuje tvorbu mléka, protože dítě všechno vypije a mléko se nestihne vytvořit.

Opak je pravdou – čím více dítě mléka vypije, čím více ho odebere, tím více se ho vytvoří. Laktace je založena na jednoduchém systému nabídky a poptávky. Při růstových spurtech nebo kdykoliv, kdy je potřeba zvýšit častým kojením laktaci je potřeba trpělivosti, první den či dva se skutečně může zdát, že je mléka méně, ale mozek musí dostat časový prostor ktomu, aby stihl zareagovat – nejpozději do 3-4 dnů je mléka zase zcela dostatečné množství, pokud dítě nedostane dokrm.

Přestávka mezi kojením by měla být 3 hodiny, jinak se může natrávené mléko smíchat snovým.

MM je mnohem lépe stravitelné než UM a proto dítě může kojení vyžadovat častěji, i po 1,5-2 hodinách. Dítě by mělo být kojeno dle jeho požadavků, což u novorozence může být i 12-15x denně, po 6.-8. týdnu se začíná tvořit vkojení určitý režim a dítě vyžaduje kojení obvykle co 2-3 hodiny přes den a 2-4x vnoci.

Dítě může zůstat u prsu i více než dvě hodiny

Takto dlouhé kojení není vpořádku, je nutné zkontrovat techniku kojení a upravit režim, aby si dítě nezvyklo, že u prsu se jen spí, ale jíst se nemusí. Taková dlouhá kojení velice zhoršují efektivitu a množství vypitého mléka u dětí. Maximální délka kojení u novorozence by měla být asi 45 minut (s prostřídáním obou prsou a krátkým odříhnutím), svyšším věkem se tato délka může snižovat až ke 2-5 minutám ve 3 měsících (ale není to pravidlo, obvyklá délka je 10-15 minut), dítě se naučí pít rychleji a efektivněji.

Dítě, které hodně spí není nutné budit, je to známkou jeho spokojenosti

Pokud dítě dobře prospívá, tak ano, ale pokud dítě přibývá na váze pomalu nebo jde o menší, nedonošené dítě nebo dítě se žloutenkou, tak je nutné ho budit, aby počet kojení bych alespoň 7-8x denně. Nadměrná spavost může signalizovat i to, že je dítě příliš slabé na to, aby dávalo najevo své potřeby.

Při každém kojení je nutné kojit zobou prsou nebo naopak mohu kojit jen zjednoho

Pokud dítě dobře prospívá, je možné kojit zjednoho, aby se dostalo lépe kzadnímu tučnějšímu mléku a druhé prso jen nabídnout a dítě se samo rozhodne, zda má ještě o sání zájem. Pokud jde o spavé děti nebo děti smenšími váhovými přírůstky, tak je střídání prsou jednou zmetod, jak dítě u kojení aktivizovat, aby lépe pilo.

Dítě nepřibývá na váze = mám slabé mléko

Tzv. slabé mléko vpodstatě neexistuje (je to velice vzácný jev, kdy je tučnost mléka skutečně natolik nízká, že nepokryje výživové potřeby dítěte), vdrtivé většině případů je na vině chybná technika kojení nebo sání dítěte, které neumožňují efektivní pití, případně nedostatečný režim kojení (malá četnost kojení, omezování délky kojení).

Kojení delší než 1 rok vede kzávislosti dítěte na matce

Vdřívějších dobách bylo zcela běžné kojit dítě do 3-4 let i déle, pouze posledních 100 let se kojení považuje za něco, co je nutné omezit. Je dokázáno, že děti, které jsou kojeny dlouhodobě nejsou později závislé, ale naopak se cítí na světě bezpečněji a jsou proto nezávislejší.

Matka, která své dítě často chová ho rozmazlí

Děti, které jsou často chovány pláčí až 10x méně a cítí se na světě bezpečněji, ví, že jejich potřeby budou vyslechnuty.

Podávání mléka vlahvi kojení nezkazí, protože existují lahve, které jsou stejné jako prso.

Existují sice lahve, ze kterých je pití také těžké, mléko neteče dobře a dítě musí vyvinout jistou námahu, aby mléko získalo, ale technika sání zlahve a prsu je vždy jiná, dítě používá zcela jiné svaly, u kojení musí intenzivně pracovat jazykem a bradou, což u lahve nemusí a proto pravidelnější používání lahve techniku kojení může zkazit

Podávání dudlíku při kojení nevadí

Pokud dítě přibývá dobře, dobře saje a technika kojení není negativně ovlivněna, je použití dudlíku po 3.-6. týdnu možné. Používání dudlíku vraném poporodním období ale může techniku kojení u dítěte, které ještě neumí sát velmi narušit, také omezuje chuť ksání zprsu a může zakrýt informaci o tom, že dítě chce jít kprsu.

Mám málo mléka, protože málo jím a piju, měla bych jíst za dva.

Strava tvorbu mléka příliš neovlivňuje, i ženy podvyživené vrozvojových zemích mají mléko kvalitní. Tekutiny jsou potřebné vobjemu 2-3 litry denně. Kojící žena nemusí „jíst za dva“, stačí, když navýší svůj energetický příjem o 1400 Kj (2 krajíčky chleba) denně.

Dítě musí přibývat každý týden 250 g

Kojené děti přibývají nerovnoměrně, někdy to může být 50 a jindy třeba 300 g, vprůměru by to mělo být ideálně mezi 150-250 g týdně, po 3. měsíci se přírůstky snižují (100-200 g týdně).

Když budu pít hodně mléka, budu hodně mléka tvořit

Pití mléka nijak laktaci neovlivňuje, laktace je záležitostí hormonální a především záležiostí dostatečného sání (odběru mléka) ze strany dítěte. Nadbytek mléka ve stravě matky může naopak dítěti způsobit potíže sbolením bříška.

Kojení vtěhotenství nebo kojení dvou dětí různého věku není vhodné

Pokud neprobíhá u ženy rizikové těhotenství, tak kojení vtěhotenství neohrožuje ani matku, ani kojené dítě ani plod. Rovněž kojení tandemové (dvou dětí různého věku) neohrožuje matku ani děti, ale musí být vždy upřednostněny potřeby mladšího dítěte.

Matka při horečce nebo nemoci nesmí kojit a nesmí užívat žádné léky

Naopak, při běžných nemocech matky je kojení velmi vhodné, protože představuje pro dítě významný zdroj protilátek, které ho budou chránit před nemocí nebo zmírní průběh nemoci. Drtivá většina nemocí se MM nepřenáší a jedinou 100% ochranou před nemocí by bylo úplné odloučení od matky, což není vhodné – dítě by mělo přijít sběžnými nemocemi do kontaktu. Většina léků je skojením kompatibilní.

Pokud má dítě průjem, nesmí být kojeno

Naopak – MM je tím nejlepším lékem při průjmu díky imunitním faktorům, probiotickým i prebiotickým složkám.

Kojení dvojčat nebo trojčat je nemožné

Není nemožné, je obtižné stejně jako celková peče o dvojčata nebo vícečata. Laktace je schopná se přizpůsobit potřebám dvou i tří dětí, důležitá je především dobrá organizace a podpora ze strany rodiny.

Kojení na veřejnosti je neslušné

Je stejně neslušné jako jakákoliv jiná konzumace jídla na veřejnosti. Kojící ženy by jen neměly zapomínat, že jde o intimní chvilku mezi jí a dítětem a proto by se měly snažit, aby se nepředváděly příliš okázale.

Kojení je spolehlivá antikoncepce

Kojení je nespolehlivá antikoncepce a to dokonce i vpřípadě, kdy je dítě kojeno velmi často a plně. Antikoncepční účinky jsou sice vobdobí plného kojení velmi vysoké, ale spoléhat na ně nelze.

Ke kojení je nutné, obzvlášť vlétě, přidávat jiné tekutiny

Při dostatečném plném kojení (v létě alespoň 8x) dítě nepotřebuje žádné další tekutiny přidávat, MM je tvořeno zvíce než 80% vodou.

Kojící žena by neměla cvičit

Není důvod, aby kojící žena necvičila, naopak je to pro ní forma aktivního odpočinku. Pokud je cvičení příliš intenzivní, může se do mléka vylučovat kyselina mléčná, která změní chuť mléka a dítě ho může těsně po cvičení odmítat.

Dítě se musí naučit pít zlahve

Nemusí, kojené dítě lahev vůbec nemusí poznat, tekutiny může později dostávat přímo zhrníčků spítky nebo obyčejných hrníčků.

Mateřské mléko je plné škodlivin zovzduší

Mateřské mléko obsahuje škodliviny, které jsou okolo nás, ale výzkumy dokazují že jejich množství není tak vysoké, aby ho výhody kojení nepřevyšovaly. Kojení stále vysoce převyšuje určité riziko díky škodlivinám obsaženým vMM.

Vnaší rodině nikdo nekojil, nekojení je u nás dědičné

Nic takového není dědičné, příčina neúspěchu vkojení předchozích generací byla prakticky nulová podpora kojení a špatná osvěta. Jen velice málo žen nemůže kojit ze skutečných fyziologických nebo zdravotních příčin.

Článek a jeho části byly uveřejněny v časopise Děti a my (číslo 12/2009, 1/2010), internetovém časopise Uzlíček a na serveru www.rodina.cz (2009), autor článku Jiřina Mrázková