Jak dlouho kojit, ukončení kojení, odstav dítěte

Jak dlouho kojit?

Nedá se říci, že by existoval nějaký přesný věk, kdy je již vhodné dítě odstavit. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení do 6 měsíců a dále kojit alespoň do 2 let dítěte. Vždy ovšem záleží na konkrétním kojícím páru, jak dlouho jim kojení vyhovuje.

Zdravé, dobře prospívající dítě je možné plně kojit 6 měsíců (u dětí alergických či potencionálně alergických – alergie se vyskytuje v rodině dítěte – matka, otec, sourozenci – je možné plně kojit až 7-8 měsíců), tehdy je tedy mateřské mléko (MM) jediným zdrojem výživy a není nutné nic přidávat.

Mezi 6. – 12. měsícem se pozvolna zavádí příkrmy (v roce by jich mělo být celkově 5), ale MM je stále důležitým zdrojem živin i energetického příjmu dítěte. Mléko je v této době zcela nezbytnou součástí stravy a nemůže-li být dítě kojeno, tak je nutné podávat mléko umělé (UM).

Mezi 1.- 2. rokem věku je MM již jen doplňkem výživy, poskytuje část mléčné dávky (většinou třetinu až polovinu, zbytek by měly tvořit jiné mléčné výrobky – sýry, jogurty, mléčné kaše, zakysané výrobky aj.). Stále velmi důležitou funkci ovšem MM hraje v posilování imunitního systému dítěte, když MM obsahuje obranné látky „šité“ přímo na míru konkrétnímu dítěti. I když dítě není kojeno často, ale již jen třeba 1-2x denně (což je dostatečný počet po roce věku), tak MM těchto obranných látek obsahuje dostatek, jsou v dávce mléka více koncentrovány, složení mléka se přizpůsobí potřebám dítěte a frekvenci jeho kojení a vše potřebné tedy dítě získá i v jediné dávce.

Po 2. roce života již MM není z výživového hlediska nutné, je možné podávat již běžné kravské mléko i k přímé konzumaci (mezi 1.-2. rokem je možné ho již využívat k přípravě pokrmů), pokud dítě není alergikem (zde se kravské mléko doporučuje až po 3. roce), nicméně MM stále obsahuje obranné látky, takže je stále velmi hodnotné a rozhodně nelze prohlásit, že dlouhodobé kojení, po roce věku, je k ničemu, jak je, bohužel, dost často slyšet. Důležitou funkcí dlouhodobého kojení je také jistý emocionální náboj, ty krásné chviličky mezi matkou a dítětem, kterých se mnohdy nechce ani jedna strana vzdát.

Takže závěr z mé strany by mohl být asi takový – kojit rok je super a pro dítě dobrý základ, kojit 2 roky je velmi vhodné, kojení déle než 2 roky je již záležitostí čistě na rozhodnutí maminky, jak dlouho chce děťátku svůj prs nabízet. Kojení po 3. roce již není tak obvyklé a sama bych tento věk označila za jistou hranici, kdy je již vhodné o odstavu dítěte uvažovat.

Význam kojení po 12. měsíci věku

Dá se říci, že po 12. měsíci věku se již snižuje význam kojení jakožto prvku výživy, jedná se již jen o doplnění výživy. MM stále poskytuje část mléčné dávky a je zdrojem obranných látek dítěte, ale do popředí se dostává, hlavně po 18. měsíci věku, psychický vliv kojení - . dítě hledá u prsu útěchu, lásku, bezpečí, teplo, domov, je to jen jeho území a ve chvilce kojení je tu máma jen pro něj. Docela často si děti u prsu řeší veškeré své trápení, bolístky, u prsu se uspávají i probouzejí. Nic z toho není problémem, pokud to nevadí kojící ženě a hodně záleží na mamince, jak daleko nechá dítě „zajít“. Jakmile má sama pocit, že jí velmi časté denní či noční kojení nevyhovuje, je jí nepříjemné, že se dítě dožaduje kojení na veřejnosti (osobně považuji kojení po 12.-18. měsíci věku za intimní, soukromou záležitost, ne každému je příjemné, když vidí chodící batole sápající se pod tričko ženy) či se kojení dostává do popředí na úkor jiné stravy (někdy se děti jakoby chtějí vrátit zpět k plnému kojení), tak je vhodné zasáhnout.

Odstav dítěte

Problematika odstavu dítěte je obrovsky široká a ne vždy se lze řídit obecnými radami. Mnohým maminkám „šiju“ rady přímo na míru jejích situaci. Jiný je postup při odstavování 19 měsíčního dítěte, jiný je postup u odstavu 10 měsíčního dítěte, jiná je situace u 2 měsíčního či půlročního dítěte. Záleží na tom, co je důvodem odstavu, jak rychle je nutné dítě odstavit, jak dítě přijímá umělou výživu či jinou stravu. Velmi často maminky chtějí radu, jak dítě odstavit, ale důkladným rozebráním situace zjistím, že odstav není nutný a že maminka ani dítě na to nejsou připraveni, jen maminka nevěděla, jak skloubit práci, studium, dovolenou, odloučení od dítěte s kojením. Takže mnohdy odstav ani nutný není.

Ale předpokládejme, že by šlo např. o 18 měsíční dítě, které je kojeno 4-5x za 24 h, z toho 2x v noci a maminka usoudila, že už by se chtěla vyspat a že by chtěla děťátko pomalu odstavit. Toto je taková nejobvyklejší situace a zde jsou rady obecně použitelné:

Nejčastější chyby při odstavu dítěte

Většina dětí velmi dobře reaguje na postupné odbourávání kojení – začněte s tím, bez kterého si myslíte, že to dítě zvládne nejlépe. Např. se rozhodnete, že zrušíte odpolední kojení před procházkou. Je vhodné dítěti podat nějakou náhražku, ať už něco malého na svačinku nebo k pití. Pokud dítě přesto bude dávat najevo, že chce prso, tak ho zaujměte hračkou, hrou, listováním v knížce, pozorováním lidí za oknem, krátkým puštěním televize, rychlým oblečením a odchodem na procházku – cokoliv, co odvede pozornost dítěte od výstřihu. Velmi důležitá je důslednost a pokud by dítě bylo neodbytné, tak ho pevně sevřít v náručí a vysvětlovat, že odpoledne se už mlíčko nepapá, že místo toho bude třeba sušenka.

Těžší je to potom s kojeními, které zůstanou naposled, ty, které dítě vyžaduje intenzivně. Mělo by to být poslední 1 nebo 2 kojení, které se takto odbourají. Je možné si například prsa zalepit či nabarvit (např. genciánovou violetí), zavázat obvazem a stále dokola tvrdit, že mlíčko už není, že již dítě není miminko (toto můžete povídat i relativně malému dítěti, třeba do roka věku, děti rozumí více, než si myslíme) a že je potřeba mlíčko pro další miminko. Nutné je dítěti věnovat ještě více lásky a obejmutí a něžných náručí než obvykle, vhodné je dítě motivovat nějakou odměnou – novou hračkou, povlečením, hrníčkem (ukázat dítěti, že velké děti již pijí mlíčko jen z hrníčku, tak jako tatínek a maminka), cokoliv, co může mít už jen velké dítě.

Pokud se rozhodnete, že už opravdu končíte a zůstalo Vám to nejposlednější kojení, tak si musíte za svým rozhodnutím pevně stát. Pro dítě by to bylo nepochopitelné, když by najednou druhý den mlíčko zase bylo.

Pokud váháte, zda opravdu děláte správnou věc a zda přeci jen ještě nemáte kojit, je Vám dítěte líto, špatně odstav snášíte, tak velmi pravděpodobně nejste Vy ani dítě na odstavení připraveni a je vhodné ho odložit. Nic ale nebrání tomu, aby jste si stanovila nějaká pravidla, např. kojení 2-3x denně, ve stejný čas či stejné situaci (např. ráno, ke snídani a večer před spaním), prostě aby kojení bylo pro obě strany příjemnou záležitostí.

Převedení dítěte na UM

Nejdříve je vhodné dítě navyknout na lahvičku či hrníček, z kterého má později dítě UM pít a nabídnout mu v něm nejdříve MM. Nejlépe je, když dítě krmí někdo jiný než matka, protože mnohé děti nedokáží pochopit, proč mu máma nutí lahev, když kousek vedle je mlíčko ve „výhodném prsním balení“. S lahvičkou či hrníčkem to chce mnohdy hodně trpělivosti, kojené děti někdy jiné způsoby krmení než prso tvrdošíjně odmítají. Je možné zkoušet různé typy dudlíků – některé děti potřebují více dírek, aby mlíčko teklo rychle, jiné se zase zakuckávají, když teče moc rychle.

Jakmile dítě akceptuje MM z lahve, tak už je jen krůček k tomu, aby přijmulo UM stejným způsobem. Ze začátku je možné UM ředit MM, až nakonec zůstane již jen UM. U dětí, které potřebují hypoalergenní UM, které je trochu hořké je možné ho pro začátek trošku osladit např. glukózou a postupně její množství snižovat.

Nicméně existují i děti, které UM naprosto kategoricky odmítají a zde je potřeba to řešit individuálně, hlavně u dětí do 6. měsíce věku. Mezi 6.-12. měsícem se tato situace řeší zvýšeným množstvím např. mléčné kaše, podáváním UM v ovocným i zeleninových příkrmech, aby dítě mělo dostatečnou mléčnou dávku. Po roce věku již není odmítání UM problém, výběr mléčných produktů je velký a i když ještě není vhodné podávat kravské mléko k přímému pití, je možné ho nahradit kysanými výrobky, podáním 1 jogurtu či tvarohu navíc atd.

Části článku byly uveřejněny v časopise Uzlíček, autor Jiřina Mrázková