Začít s příkrmy UM? Reflux? Dudlík?
Bylo mi doporučeno začít s příkrmy UM. Kontaktovala jsem naší pediatričku, protože nám malý (dnes 5 týdnů, 2650g porodní váha, 2440g při propuštění, teď 3300g za posledních 12 dní přírůstek 450g) po každém kojení brečí, často se budí a dost ublinkával. Mysleli jsme si že se přepíjí, tak jsem ho nenechávala u prsu tak dlouho, zároveň jsme mu dali dudlík, když nebyl k utišení. Pak jsme řešili prdíky, tak jsem asi 2 dny dávala espumisan a přišlo mi že brečí ještě víc a navíc neměl celý den pokakanou plínku, což do té doby měl téměř vždy. Espumisan jsme vysadili a zavolali dr. o radu. Ta nám řekla ať zjistíme kolik vypije. Včera jsme půjčili váhu a při prvním kojení vypil 80ml , pak 70ml a pak už vždycky jen okolo 50 - 60ml, ale zase každé 2 hodiny, jinak jsme vždy kojili až po 3.Nějak už nemám pocit nalitých prsou, tak se bojím jestli nemám málo mléka. Mám strach jestli mi úbytek mléka nezpůsobil stres v posledních dnech a jestli na celou věc nemá vliv i dudlík, který jsme nakonec dali, aby se malý aspoň na chvíli uklidnil a usnul. Jinak se ve spaní kroutí, vzdychá, někdy jakoby mlaská a trošku si ublinkne i když vypije jen 30ml, takže z přepití to určitě není. Má záchvaty pláče, to dřív neměl a přestane až když ho zvednu a dám třeba přes rameno. Dr nám řekla ať dokrmujeme UM, aby měl vždy celkem 80ml, mám strach že se tím kojení pokazí úplně. Myslíte že má reflux? A mám tedy dokrmovat UM nebo jak to zařídit aby měl dostatek mléka? A můžu mu dávat ten dudlík?
Odpověd:
Hezký večer přeji, Váš dotaz je přímo ukázkovým případem toho, jak dětští lékaři naprosto zbytečně ničí kojení...Mně je z toho až do pláče. :-( Opravdu. Jsou to typicky naprosto nevhodné rady někoho, kdo nemá ani ponětí o kojení a nemá ani ponětí, jak Vám pomoci a tak doporučí vážení a následně dokrm UM. A vše naprosto zbytečně a nevhodně. Samozřejmě, že když Vám autorita jako je dětský lékař v podstatě sdělí, že mléko dítěti nestačí, že ho možná máte málo atd., tak znejistíte. Dosud krásně fungující kojení se dá velmi rychle zničit. Psychika je velice mocná čarodějka a lékařka Vás dostala do situace, kdy si nevěříte. Všechno špatně a zbytečně. V první řadě bych vyměnila lékařku...
No, ale k Vašemu problému. Syn prospívá velmi hezky, je tedy logické, že žádné vážení ani UM není potřeba. Nenechte se pasovat do této role. Váhu vrátit nebo schovat, UM samozřejmě vůbec nedávat! K čemu taky? Vždyť za pár dnů syn přibral skoro půl kila? Co více si přát? S mlékem je všechno v nejlepším pořádku. A vážení je jen naprosto nevhodný a zbytečný stresující faktor. Vůbec neřešte, kolik mléka dítě vypije. Může to množství být pokaždé různé. Je důležité, abyste synkovi umožnila toho mléka dost získat, aby technika kojení byla efektivní. Podívejte se na www.mamila.sk - tam jsou fotky a videa správné techniky a také seznam laktačních poradkyň. Doporučuji jednu z nich kontaktovat, ať za Vámi přijde a dodá Vám nějaké to sebevědomí. A taky ukáže různé polohy, jak poznáte, že dítě efektivně saje, pomůže upravit techniku. Prostě Vás ujistí, že bude vše v nejlepším pořádku.
A ono zatím je. To, že dítě pláče a blinká je u takto maličkého dítěte běžné. Rozhodně není problém s kojením. A prsa se už nalévat nebudou, respektive nalitá prsa jsou pro mozek signálem ke snížení laktace a to asi nechcete. Co je velmi vhodné je kontakt kůže na kůži - to pomůže synka uklidnit, uleví se mu tak, dělá to dobře na bříško. A Vám se bude krásně spoustět mléko. Synka v kojení NIJAK neomezujte, nechte ho kojit tak často, jak bude chtít, klidně nabídněte opakovaně obě prsa. Opravdu zapomeňte na přepíjení. Když je synek blinkavější, tak naopak časté kojení po menších dávkách je více než vhodné. Nezapomeňte chlapečka polohovat do zvýšené polohy (více si k refluxu a opatřením můžete přečíst zde: http://www.kojeni.net/pruvodce-kojici-zeny/18-Blinkani_a_reflux.html ). S chlapečkem buĎte v intenzivním kontaktu (např. nošení v šátku). Lidská mláďata jsou nošenci, stejně jako opičky. Tak se není co divit, že se synkovi nelíbí mimo Vaši náruč a prsa. Chce se prostě cítit neustále v bezpečí. A to mu nemůžeme vyčítat. Rozhodně zapomeňte na to, že pláč = hlad. Ono se to snadno řekne, ale pravda je to málokdy, spíše jsou to různé bolístky, které děti trápí.
Prostě, vše je víceméně v pořádku, slzičky znamenají leccos. Vy můžete vyzkoušet vše výše uvedené a hlavně zachoďte vše, co není potřeba - váhy, případné dokrmy, dudlíky (ty mohou dělat velkou paseku). Naslouchejte potřebám svého synka (ne stupidním radám, které by vedly ke konci kojení) a vlastním instinktům. Ony dobře ví, co je zrovna třeba. Tak hodně štěstí!
Jiřina Mrázková
