Málo mléka
Dobrý den, chtěla bych poprosit o zhodnocení naší situace. Mám dceru Lucii, narozená spontánně 19.7., první přísátí proběhlo po porodu na sále. Porodní váha 3670, váha při odchodu z porodnice 3400, 2 týdny 3550, 3 týdny 3720, 4 týdny 3890 ,5 týdnů 4040, 6 týdnů 4480, 9 týdnů 5270 (váha před velkou stolicí). Další zatím nemám. Přikrmuji od začátku, pouze s přestávkou od 29.7. do 13.8. - tam byl učiněn pokus pouze kojit, ale to pak nebylo únosné, malá strašně plakala a v podstatě nikdy nebyla spokojená - a i předtím jsme trávily téměř všechen čas doma v křesle u prsu. Když jsem začala podruhé přikrmovat, byly to 3x denně 2 odměrky Hippu tedy 3x 60 ml. Od konce sprna jsem musela přidat ještě jednu dávku - tedy za den 8 odměrek - 4x 60. Někdy musím přidat ještě jednu odměrku. Celkem dostává denně 8-9 odměrek Hipp. A k tomu samozřejmě pořád kojím. Dokrm dostává cévkou na prsu - takto dokrmuji od půlky srpna (předtím stříkačkou po prstu). Problém je, že nevím, jestli je dokrmování dostatečné, malá je často i po kojení+dokrm brzo nespokojená. Snažím se i odstříkávát (ale bohužel ne nijak systematicky, protože ji mám vlastně neustále u prsu nebo v šátku). Při odsávání jsem se zatím dostala maximálně na 40 ml z obou prsů. Mám dost špatný tok mléka a špatný spouštěcí reflex - při kojení ani jindy mi mléko neodkapává. Malá se po několika hltech začne odtrhávat a později se už i vzteká. Strany střídám neustále, prs mačkám. Vidím to i při odsávání - mléko teče na jedno až dvě stisknutí páčky - pak už ne, musím pár minut počkat a zase se to opakuje. Elektrickou Medelou je množství stejné (odsávám obvykle tak 12-15 minut jeden prs). Bylinky Benedikt a Pískavici jsem brala skoro dva měsíce. Brala jsem kapsle, tam nebyl žádný efekt, pak jsem brala 3 týdny mletou Pískavici, což se víceméně kryje s posledním vážením, kdy si malá celkem pěkně přibrala. A teď, když Pískavici asi 2 týdny neberu, mám pocit, že je toho mléka méně. V úterý mi přijde zboží, tak to začnu opět brát. S LP jsme upravily způsob přisátí, naučila jsem se dokrm na prsu a jakž takž se nám daří asymetrické přisátí – obecně s přisátím není problém. Nejlíp malá pije v noci, kdy vleže nám asymetrické přisátí vůbec nejde, ale zdá se, že to nevadí). Kojím 2x až 4x za noc, někdy i hodinu v kuse. Večer malá usíná u prsu, při prvním probuzení si ji dávám k sobě do postele a tam je až do rána a jak se začne vrtět, dostane prs. Ráda bych příkrmy odstranila, ale nechci ji trápit hlady. Ani nevím, jestli jí nemám dávat víc, zkrátka žádnou fundovanou radu, jak přistupovat ke krmení, mi nedala ani pediatrička, ani LP, všechno je to metoda pokus-omyl (myslím, že kdybych jí dávala větší dávky a častěji, tak by je určitě vypila také). To, jak malá prospívá se dozvídám až na kontrolách u doktorky, váhu nemám. Že jí to nestačí - tedy že se na jedno krmení není schopná nasytit dedukuji také z toho, že mi většinou nevydrží v kočárku, zaspí jen na chvíli a pak pláče - i když jdeme hned po jídle. Na druhou stranu, v šátku vydrží i pár hodin bez jídla - spí, tak si myslím, že ten hlad jen zaspí. A ještě jedna indicie. Malá minimálně první měsíc měla stolici jen jednou týdně. Momentálně jsme na stavu asi 2x týdně pořádně a k tomu někdy jednou týdně malý bobek. LP mi sdělila, že pro mě je už jediné řešení a to Motilium. To jsem dlouho odmítala, ale nakonec jsem do toho šla a teď je to týden, co ho beru - výsledek zatím nevidím, spíš se mi zatím zdá, že mám toho mléka méně, od té doby co neberu Pískavici. Že se v prsou něco děje vidím teď spíš na tom, že mi už párkrát zatvrdl levý prs a docela dost to bolelo, naštěstí mi to přes noc malá stihla nějak asi odsát. Co mě zkrátka nejvíc trápí je, že nevím, kolik mléka si je schopná vysát, když já vidím, kolik mléka dokážu odsát já a nevím, jestli ji zbytečně netrápím hlady. Budu moc ráda, když mi při Vašich zkušenostech zkusíte zhodnotit, jaká je naše situace a jestli je šance na plné kojení, a nebo jak mám postupovat. Snažím se být v pohodě, už je to o dost lepší, než v průběhu šestinedělí, kdy jsem brečela, že za války by mi dítě umřelo hlady, protože bych ho nedokázala nakrmit. Děkuji moc. Romana
Odpověd:
Krásný den přeji, omlouvám se za pozdní odpověď. Ale tak nějak jsem stále nebyla v takové náladě, abych Vám byla schopna odpovědět. Váš dotaz jsem si přečetla mnohokrát ovšem. A ano, vidím tam tu bolístku. :-) Jediný problém, který na Vaší situaci vidím je to, že si nevěříte. Nic jiného ne. Vy jste schopna naprosto v pohodě své dítě plně a dlouhodobě kojit. Ale z celého Vašeho psaní úplně pryští to, jak si nevěříte, jak tam stále vidíte hladové, div ne umírající dítě, které nutně potřebuje dokrm a Vy naopak potřebujete všechny existující podpůrné prostředky pro zvýšení laktace. Ono tomu tak ale vůbec není...vůbec. Pořád hledáte někde u sebe chybu - mléko neteče, je ho málo, dítě pláče, protože má hlad. Děti pláčí. Ano, některé jsou citlivější, některé prostě nechtějí vyměšovat do plenek (pro ty je vhodné zkusit bezplenkovou komunikační metodu, pokud už ne plnou, tak alespoň jim dát tu příležitost vyměšovat třeba po kojení mimo plenku). Vy jste o tom, že nejste schopna své dítě plně kojit přesvědčila nejen sebe, ale i své okolí. A hlavně máte tu potřebuji nasazovat další a další prostředky na podporu laktace, dělat více a více opatření a dítě dokrmovat. Nic z toho není potřeba. Jsem o tom naprosto přesvědčena. Naprosto. Dcerka Vám prospívá krásně. A prospívala by i bez dokrmu. Jen byste se musela být schopna napojit sama na sebe a věřit si. To, co do dcerky dostanete hadičkama by se k ní mohlo dostat mnohem snadnější cestou - kdybyste se opravdu uvolnila a OPRAVDU si kojení užívala. Pak byste ten tok mléka v pohodě spustila a dcerka by ho zcela samozřejmě vypila mnohem více.
Vy nepotřebujete žádné berličky na tvorbu mléka, ani odstříkávání - nic z toho. Vy si prostě jen musíte začít věřit. Nevidím u Vás vůbec žádný fyziologický problém, naopak velmi silně je ve Vašem psaní cítit ten psychologický aspekt nedůvěry v sebe sama, ve své tělo, v přírozené procesy. Chápu, že je to velmi těžké v dnešní době, kdy nadbytek informací vše zhoršuje a přemýšlivé ženy, jako jak jste Vy, pak hledají, co vše by mohly mít za problém. A stačí se zacyklit, zacyklit třeba do toho, že dítě pláče HLADY. No, ale děti málokdy pláčí hlady...obzvlášť po kojení. To je nejčastěji trápí trávící nebo vyměšovací problémy. Některé děti jsou na to velmi citlivé. Vy jste ale přesvědčila sama sebe, že dítě má hlad a proto pláče hlady. A tím na sebe vyvíjíte kontinuální stres. Byť píšete, že se snažíte ten stres odbourat, tak se Vám to příliš nedaří. Podvědomě je to u Vás VELMI silné, je to cítit z každé druhé věty.
Je to škoda a je to opravdu zbytečné. Já Vám nemám co poradit, co se týká konkrétních kroků. Vy jste už vše vyzkoušela a děláte to vše správně. Intenzivní kontakt s dítětem, časté kojení, stlačování prsou, správná technika kojení, umíte i dokrmovat pomocí cévky u prsu. Nenašla jsem tam nic, co by se dalo dělat. Vy toho děláte naopak až příliš mnoho. Vy potřebujete jen jediné - věřit sobě i dítěti, zrušit ty vtíravé myšlenky, že dítě trpí hladem a Vy nejste schopna tvořit dostatek mléka. Co se týká dokrmu, tak plánovitě ho zrušit. Vzhledem k Vaší nátuře tedy zvolna. :-) Nyní dáváte okolo 250 ml. Takže doporučuji týdně zrušit 50 ml. A hledejte cestu, jak se uvolnit a uživat si to. Dcerka se má dobře, dáváte ji to nejlepší co můžete. Tak to je. :-) Tak hodně štěstí a radosti přeji!
Jiřina Mrázková
Odpověd:
A ještě jednu věc jsem zapomněla. To, kolik odsajete a jakým způsobem (že to teče pomalu¨atd.) není vůbec žádným měřítkem toho, kolik mléka je dítě schopno vypít. Vůbec žádným. Jsou ženy, kterým děti přibývají i 2 kg měsíčně a neodsají prostě nic. Někomu to nejde. Dítě je schopno vysát si co potřebuje. Když se uvolníte a mléko k dítěti pustíte, tak jsou prsa v podstatě bezedná a mléko se dotváří neustále v průběhu sání dítěte. To, že mléko špatně teče je jen odrazem Vašeho celkového napětí. Pak se hormon oxytocin uvolňuje špatně.
No a co se týká dokrmu a toho, co dítě vypije. Ano, většina dětí si vezme klidně půl litru, když má tu možnost. I přesto, že předtím vypily něco z prsu. Prostě je potřeba to nechat na jejich přirozené korekci. Ale hlavně se uvolnit. Věřte, že psychika je min. 80% úspěchu. U Vás možná i 90%. Vše ostatní u Vás funguje totiž bezvadně. :-)
Jiřina Mrázková
