Bojkot kojení, přechod na UM
Dobrý den, navazuju na otázku ID 33249 (nedaří se mi přidat otázku k otázce). Následné váhové přírustky - 14. 7. 5900 gr, 5. 8. 6280 gr (po více jako šesti hodinách lačnění). Překonali jsme další bojkot, teď se ale znovu opakuje a já už nevím, jak dál, píšu víceméně pro pocit, že jsem udělala všechno, co šlo, jsem už připravená dát UM. Syn začal z ničeho nic před pěti dny odpoledne odmítat kojení (viděl prso a rovnou řval, případně se přisával a pouštěl), totéž se pak opakovalo po tři dny vždy celé dopoledne, každý den vlastně vynechal dvě kojení. Poté celé dny pil víceméně normálně. Přestože jsem se snažila odstříkávat, mám teď kvůli těm pauzám jen minimum mléka. Aktuálně syn nebojkotuje celý den, ale zřídka se mi podaří vystřídat obě prsa, ke druhému se většinou odmítá přisát a když už, vůbec neotvírá doširoka pusu, spíš jen chňapne po bradavce. Vypije, mám pocit, nula nic. Existuje ještě nějaká možnost se rozkojit? Nosím v manduce, snažím se být v klidu, přikládat a nabízet, kdykoliv to jde (malý to ale jen zřídka akceptuje), spíme spolu (ale v noci se většinou sám nebudí - pak i v noci pije dost mizerně, jako by neměl zájem a raději by spal). Laktační poradkyně radí motilium k výraznému navýšení laktace jako jedinou možnost - tohle řešení já odmítám. Pediatrička doporučuje začít s příkrmy, ale mě se to zdá strašně brzo (rovné čtyři měsíce), problém s bojkoty to navíc stejně nevyřeší. Nemám mu už opravdu raději dát lahvičku? Nerada bych, aby měl nějakou újmu. Strašně mě mrzí, že nemůžu normálně kojit, před cca měsícem jsme zažili týden, kdy malý bezproblémově pil a mně se dělalo mléko - a byla to krása :) Díky za jakýkoliv nápad.
Odpověd:
Hezký večer přeji, to mne mrzí, že se stále potýkáte s takovými potížemi...:-( Bohužel někdy to tak je. Příčina se hledá velmi těžko. Zkoušela jste nechat udělat hormonální profil, zda je v pořádku štítná žláza? Vypadá to, jako by byly v laktaci nějaké výkyvy. Při změně hormonálního působení může mléko i jinak chutnat, může hůře téci a pak může syn takto reagovat. Ale je to pouze má domněnka. Syn může jen být citlivý na Vaše psychické rozpoložení. Jsou opravdu děti, které reagují takto bouřlivě a není to s nima lehké. Záleží jen na Vás, jestli jste ochotna v tomto dále pokračovat nebo to částečně vzdáte. Syn Vám i přesto prospívá moc hezky, takže kromě těch nervů to jinak tak špatné určtě není.
Další doporučení už nemám, vše jsme už "vybili". :D Takže máte-li na to trpělivost, zkuste trpělivě nabízet, hlavně v klidu. Stále máte v sobě hodně vnitřního napětí a to se přenáší na dítě. Vím, jak je to těžké, mám s bojkoty velmi bohaté osobní zkušenosti. A nakonec vždy pomohla prostě rezignace. Když už jsem si řekla, že teda UM a hotovo, tak pak to najednou šlo, pak se mi podařilo se konečně opravdu uvolnit a na dítě nijak netlačit. Vím, že je to opravdu těžké, ale zkuste to.
O UM v tomto věku už bych ale moc neuvažovala. Zkuste ještě dva, tři týdny vydržet a pak začít s příkrmy. Příkrmy pomohou - pomohou Vaší psychice. Byť Vy se snažíte být v klidu, tak se Vám to zjevně nedaří. Příkrmy pomohou Vašemu uvolnění, zmizí ten tísnivý pocit zodpovědnosti za plnou výživu dítěte. Takže pomoci by to mohlo. Opravdu se nedá říci, že by to byl konec kojení. Není to tak. Bojkoty jsou opravdu nepříjemná záležitost, ale opravdu bývají dočasné.
Motilium je na Vás. Já mu také nejsem nakloněna, je to možnost, jak laktaci zvýšit, ale u Vás si opravdu myslím, že jde primárně o psychiku a podvědomý tlak na dítě a možná problémy se štítnou žlázou a výkyvy hormonů. Tak držím pěsti, ať se situace co nejvíe stabilizuje a můžete si užívat více a více těch krásných, spokojeně prokojených dnů. :-)
Jiřina Mrázková
