Uspávání, noční kojení a přesun do pokojíčku
Dobry den, zdravim vas po dlouhe dobe :-) tentokrat jsem opravdu zoufala a potrebuju konstruktivni reseni - radu, jestli mate zkusenost vy nebo vite od nejake maminky. Uvodem chci rict, ze mam syna (21m), ktereho s laskou stale kojim a to jen diky vam a vasim strankam. Nedavno jsem tu cetla dotaz, ktery jsem taky chtela dat (č: 33011) a mela jsem radost (uklidnila jsem se zas vic), protoze to byl presne nas pripad, jak jsou nekdy ty deti stejne ;-) A ted k dotazu, i kdyz to doted hodne souviselo! Hlavne dotaz pani L. Planujeme s manzelem dalsi miminko, takze v unoru/breznu bych rada syna prestehovala. Doted spal sam v postylce s nami v loznici. Ale prakticky nevim, jak vecer uspavat a jak za nim behat?? Ted: jidlu fakt moc neda, ani veceri, takze pred spanim kojim, pak dame do postylky, chvilku tam s nim lezim na sve posteli a pak bud usne do 15 min nebo odejdu a taky nakonec usne. Ted prvni ALE (PROBLEM) - kojime hlavne vleze, samozrejme i nocni kojeni. Drive se budil v noci hlavne na prisati, ale to i lepe jedl, ted v noci hodne saje (kojeni jak kdy 3x-5x). Jak to mam v pokojiku vymyslet? Nebo ho prenaset pres obyvak do loznice a pak uspaneho (ukojeneho) zpet? Rada bych, aby ten prechod byl co nejmin BOLESTIVY pro syna, coz mi samozrejme nic nikdo nezaruci... Ale je uz myslim velky a bude to pak potreba ;-) Jeste miry: narozen 36+1 a 2240g/43cm, na roce 8350g/73cm, 18 mes: 9230g/78cm a ted ma asi 10kg a 80cm. Je to spise drobek. Rada bych zatim kojila, ale uvidime. Manzel rika do 2 let (11.3.) a ja tomu chci dat volny prubeh, do 2,5 nebo max!! do 3 let. Syn je samozrejme nejdulezitejsi ;-) Tak predem moc dekuju a omlouvam se za dlouhy dotaz. (do pokojicku pujde zatim s postylkou, ted si tam zatim hraje a ma tam skrinky s oblecenim) Preju krasny adventni cas
Odpověd:
Krásný večer přeji, jsem ráda, že Vás moje stránky provází rodičovstvím. :-) Vážím si toho. :-)
Z Vašeho dotazu jsem ale trošku zmatená. Nerozumím tomu, jak souvisí plánování dalšího miminka s přestěhováním synka do vlastního pokojíku. Myslím, že pro akt plození dítěte není nutné dítě stěhovat pryč. :-) Z Vašeho povídání je patrné, že na takové přestěhování zatím nejste připravená Vy ani syn a jediný, kdo na to tlačí je Váš manžel. Vy zcela přirozeně a instinktivně jednáte správně a chcete tomu nechat volný průběh. Odstavovat nechcete. Ono totiž ani to není zárukou úspěšného otěhotnění. Kojení už v této době nemá velké kontracepční účinky. Takže snažit se klidně můžete. Pokud zatím nemáte menstruační cyklus, tak dříve či později přijde. :-) Žen, které otěhotněly při kojení znám celou řadu.
No, ale zpět k tomu pokojíčku. Když si přečtete, co píšete, tak syn Vás pro uspávání zatím prostě potřebuje (ale tato potřeba se bude s věkem snižovat) a Vy byste si přivodila jen potíže. Běhání do vedlejšího pokoje by bylo prostě velmi vyčerpávající. Zatím to nedoporučuji. Samozřejmě, že taková možnost, že si třeba koupíte nafukovací matraci a na ní budete chlapečka kojit, pak jen matraci schováte pod postýlku a půjdete spát tady je. Ale věřte, že byste spala špatně. Pořád byste přemýšlela jen o tom, kdybyste zase za synkem běžela. Chce to ještě nějaký čas. Možná pár měsíců, možná půl roku. Zatím byste z toho měla trauma Vy i syn. Zkuste vysvětlit manželovi, jak je to pro Vás důležité. A pro synka.
Pokud by manžel trval na tom, že už dítě nechce v ložnici, tak pak bych volila cestu takovou, že byste mohla dočasně spát se synkem v jeho pokoji. Než byste si Vy i on zvykli na novou situaci. A postupně z pokoje odcházet či tam být po kratší dobu. Ale to už je na Vás. Každopádně jedno doporučení na závěr - nedělejte si to komplikované a složité. Jděte tou nejjednodušší cestou pro obě strany. Instinkt Vám dobře radí a syn moc dobře ví, proč vyžaduje to, co vyžaduje. Manžel těmito mateřskými instinkty vybaven tak silně není, takže se do toho snaží samozřejmě vnést racionalitu. Ale fakt je ten, že už to nikdy nebude jako bez dětí. Děti už vždy budou hodně ovlivňovat Váš život, režim i vzájemný vztah s manželem. Je to jiný život. Ale smysluplnější. :-)
Přeji krásné svátky.
Jiřina Mrázková
