Strach z výchovy - uspávání

Dotaz: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, spíše ujistit, mám první děcko (2měsíce)a poslední dobou jsem taková nervózní z toho, zda to dělám dobře a zda budu dost důsledná, abych dítě vychovala, tak jak chci a ne tak jak chce ono. Dcerka je zatím pomerně hodná - přes den usne v kočárku nebo v šátku - nechci moc používat dudlík, přijde mi, že zatím to tolik nepotřebuje, akorát večer, poslední dobou mi usínala při kojení - bezbolestně jsem ji pak přenesla, ale taky mě najednou napadlo, že se mi nenaučí usínat v posteli, tak jsem to dvakrát zkoušela a šlo to - asi s 20 minut poplakáváním - no, tedy docela dost velkým pláčem, sklidnila se, když jsem ji dvakrát pochovala. Nevím ale, zda to není zbytečně brzo, bylo mi jí poměrně líto. No a potom přes noc, co dělat, když po přenesené zase trochu chvliku poplakává, asi by to zlepšil dudu, ale já ji na něj nějak nechci naučit, ale zase lepší možná odnaučovat dudlík než spaní v posteli? No a co dělat, když poplakává v noci, snažit se uklidnit, pochovat a když to nejde, tak do postele? Abychom se totáiž vyspali. Nebo vydržet, nebrat a třeba po týdnu to bude dobré...Nebo ještě chvilku počkat, do těch 3 měsíců a pak být důslednější? chjo. Nebo se dá odnaučit spaní s rodiči třeba až bude mluvita nějak se domluvíme a bude to méně drastické, když jjí to budu umět vysvětlit...Mám z toho takový pocit, že se neumim rozhodnout, že si se mnou dítě dělá co chce a jsem toho nějaká špatná.

Odpověď: Jani, dobrý večer, co Vám mám poradit? Děťátko je ještě malé a potřebuje Vás. Dělejte vše tak, jak Vám říká Vaše srdce. Nehleďte na ostatní. Když Vám nevadí děťátko uspávat v náručí, spát s ním v posteli, tak do toho nikomu nic není, že to děláte. Naslouchejte své dcerce a svému mateřskému citu. Takové malé dítě nerozmazlíte a zkušenosti jsou většinou takové, že čím více je dítě vymazlené, tím více je pak samostatné a sebevědomé. Opravdu nehleďte na rady a poučky a dělejte to tak, jak Vám to vyhovuje. Já zde radím mamkám, které třeba napíší, že už nemohou únavou vydržet nebo kvůli dalšímu dítěti nemohou nechat dítě plakat, že musí spát v jedné místnosti nebo naopak nemohou apod., takže spíše individuální konkrétní dotaz. Vy se ptáte obecně, takže obecně odpovídám - každé dítě i máma je jiná a každému výhovuje něco jiného. Užívejte si prostě své princezny, ty děti strašně rychle vyrostou...

Odpověď: Dobrý den, také mám první děcko a dvouměsíční, a v mnohém souhlasím s paní Petrou.Lepší je se uvolnit a nic neřešit a dítě si"řekne" samo, když něco potřebuje. A z vlastní zkušenosti myslím, že nejvíc potřebuje tělesný kontakt. Vždyť bylo 9měsíců v břiše, nejblíž, co to jde, tak mu je "Venku" po nás smutno. Přiznám se, že malý spí se mnou v posteli. A je moc spokojený a vypíme se oba, i manžel. Nespí celou noc, večer když ho uspím, přenesu ho do kolébky, kde spí tak do 2-3 hod., pak kojíme v posteli a často spolu usneme, pak se k sobě zachumláme a spíme tak do rána. Je to krásný pocit. Samozřejmě mám trošku obavy, jak dlouho s námi bude takhle spávat, ale říkam si, že se to vytříbí samo. Přijde dalsí mimčo nebo ho to přestane bavit nebo se mu to vysvětlí, uvidíme. Takže si myslím: "užívat si býti maminkou" (ono to takhle nebude navěky). a k tomu dudlíku - já ho nechci také dávat, jediný moment kdy bych ho dala je večer, když ho občas chytne hysteráček, ale říkám si, když je prso a v něm mlíko proč ho šidit dudlíkem. On si trošku podumlá a spokojeně usne. Necítím se, že bych ho nějak rozmazlovala.Tak přeju hodně společných krásných chvil.

Odpověď: Dobrý den, mám taky první dítě, ale už trochu odrostlejší, v říjnu jí bude 16 měsíců :-) Chápu vaše obavy, ohledně výchovy, taky jisem si tím prošla, ale můžu Vás ujistit, že nejednoduší bude nad tím moc nepřemýšlet. Dudlík ji klidně na noc dávejte, má to jako takovou pojistku, místo Vás, malá ho má do teď, ale jen na spaní a vůbec to neřeším, časem se to prostě vyřeší samo. Jen s tím učením do postele bych byla opatrná, v tom jsem měla jasné zásady, teď si jí tam třeba ráno vezmu, ale vždy až tak kolem šesté. Je jasné, že to k tomu svádí, ale pak se to hodně těžko odnaučuje a hlavně nevyspíte se v klidu Vy ani prcek. V noci, když pláče, tak jí pokud je čas nakojte a když ne, tak dejte ten dudlíček, pochovejte a dejte zpátky do postýlky, je to přeci jen ještě drobeček, takže na ňáké vyložené zlozvyky má pár měsíců čas :-) Jinak s tím uspáváním u prsa, je to každého věc, já to v podstatě dělám do dnes, i když už kojím jen velmi málo a pak jí hned strčím dudlik a jde chrupkat, někdy jí zazpívám pochovám a usne taky, takže to bych být Vámi zatím taky neřešila, na to bude ještě času dost :-) Buďte ráda, že Vám usíná u kojení, než kdyby Vám pak třeba proplakala dvě hodiny, vím o čem mluvím, uspávání u prsu se nedařilo vždy, takže pak už nezbylo než chovat, nebo si dát do uší špunty :-) Tak se netrapte, hlavu vzhůru a užívejte si miminko, určitě budete dobrá máma. Mějte se a hezký den. Petra