8 měsíční dítě si snaží vše vykřičet, neumí samo usínat

dotaz: Jsem ale porad bezradna. Asi to pujde tezko "spravit", kdyz i manzel je proti mne. Nema na to nervy a radsi ji splni co si preje, nez abychom ji nechali tak plakat. A nase manzelstvi dostava jednu ranu za druhou, protoze sam si s ni samozrejme rady nevi, tak je na me zly, ze ji mam uklidnit a nenechat ji plakat. Nejhorsi je, ze ted uz pokazde ten plac prechazi ve vztekani, ale tak intenzivni, ze uz sotva lapa po dechu a jednou uz doslo i na studenou vodu, ktera stejne nepomohla. Sice to uz neni vzdy jen touha po prsu, ale ma problem s usinanim. Tak od zacatku:

V noci jsme kojeni "stahli" na 2 az 3 kojeni, uplne vyradit kojeni nejde, kvuli tomu cirkusu, ktery pacha - bydlime v cinzaku, kde slysime od sousedu pustenou televizi, takze si umim predstavit, jak v noci trpi, kdyz mala spusti. O manzelovi uz mluvit nemusim. Budi se mala stale velmi casto, ale vetsinou zabere dudlik a moje ruka, se kterou si hraje a znova usne. Upozornuju, ze to musi byt pouze MOJE ruka, jina ruka nezabira a manzel, ac si to nepripusti, je kvuli tomu nestastny, protoze v noci ho mala primo bije a odhani od sebe, kdyz ji jde utisit on. Az kdyz prijdu ja, Karolinka se uklidni. Nekdy, vetsinou kolem pulnoci a pak kolem treti, ctvrte rano, ale nezabira ani moje ruka a ni dudlik a musi nastoupit prso. Asi to je fakt zizen nebo hlad, protoze to opravdu intenzivne vysaje cele prso. kolem te treti ctvrte ji dokonce musim prebalit, protoze jinak je do rana procurana pres pyzamo, spaci pytel az na prosteradlo. Kolem pate seste se budi, vezmem si ji do postele - to manzel vyzaduje, protoze to je mala libezna, mazliva, usmevava a jeho to nakopne do noveho dne a odchazi do prace sice nerad, ale s usmevem. Pak si mala usmevava hraje, vydrzi cele dopoledne byt v pohode az na unavu. Kolem devate ji davam bily jogurt s ovocnou neslazenou presnidavkou - ten ji chutna. Pak ji dam jeste prso, aby mela i tekutiny.Nekdy se ani moc nenapije. Kolem desate zacina zivat a mnout si oci - driv jsem ji za takove situace vzala do naruce, pomazlila, zazpivala a polozila do postylky a Karolinka spinkala, klidne i hodinku. Ted se mi v naruci krouti, porad se zveda do prime polohy a kdyz ji dam do postylky, je ohen na strese. Okamzite je na nohou - ani nemusi plakat, ale proste okamzite stoji a kouka ven. Plakat a vztekat se zacne az kdyz ji pokladam a rikam at spinka, nebo kdyz nedej boze odejdu. Bohuzel teda nehrozi, ze bych ji po dvou minutach byla schopna nejak uklidnit. Nekdy zabere hracka, takze prestane plakat, ale okamzite si opet stoupa a kouka z postylky ke dverim do obyvaku, at tam jsem ci ne a behem minuty zacina stejne plakat a prejde to do sileneho vzteku,jakoby ji nekdo vrazdil. Nevim, jestli ji mam opravdu nechat, protoze je tak unavena, ze pokazde spadne ale hlavou na sprusle tak, ze mam pocit, ze si zlomila vaz a rev zesili, ackoliv by clovek rekl, ze uz to ani nejde. Kdyz ani nevim jak nakonec usne, ze spani celou dobu vzlyka a po pul hodine se budi opet s placem a uz spinkat nechce, place a place a kdyz ji nevezmu z postylky, zacne opet ten hystericky vztek. Odvedu pozornost na hracku, uklidni se a pak ji tedy z postylky vezmu. Prikrm mi uz ji - dostala od babicky malinkatou lzicku - takovou tu moka lzicku a nevim, jeslti je to tim, ale uz basti s chuti - bohuzel ne tak, aby uz nechtela prso - delam ji polivky, aby v tom bylo i dost tekutin, ale i tak pokazde po hlavnim jidle "vypije" prso. Pak jdem vetsinou ven - v kocarku spinka uplne v pohode, dokonce i bez dudliku.Ale prece nebudu otrokem v tom, ze ji budu pokazde davat spat ven - to stejne neresi vecerni usinani. takze v kocarku venku muze spinkat klidne tu hodinku spokojene a vzbudi se a je usmevava. kolem treti svaci jen prso, protoze se mi zatim nepodarilo nahradit ani jedno denni kojeni uplne prikrmem. Kolem pul seste ji nekdy davam zase cucnout prso, protoze mam pocit, ze ma zizen, ale pak mi nesni moc kase. Kdyz ji prso nedam, kolem seste dostava kasi - sni s chuti (s moka lzickou) tak 60-80 ml, coz neni moc, ale fakt uz pak vic nechce. Pak nasleduje hygiena, pyzamko, pusinky na dobrou noc, kojeni a ulozeni do postylky - a v tu ranu - unava neunava je na nohach a bud rovnou place nebo az po chvili, kdy neni nikdo, kdo by ji vzal z postylky ven. A to prichazi manzel a vycita, proc ji nezvednu, kdyz se ji jeste spat nechce. Jenze to by mohla chodit spat az v deset hodin a pochybuju, ze by to bylo bez place po ulozeni do postylky. Jinak spat ji davam kolem sedme hodiny, podle toho, kdy spala naposled pres den. "bohuzel nekdy usne v kocarku jeste i o pul seste na ceste domu, to potom chapu, ze v sedm spat nechce, to neni ani vubec ospala. Ale kdyz spi naposled do ctyr odpoledne, uz o pul sedme ziva a mne si oci a unavena je dost, takze maze do postylky, ale i tak spat nechce. Takze place v postylce, po dvou minutach ji pokladam - rozerve se ukrutne a nic ji nemuze utisit, takze nakonec hystericky place i deset minut - a to nevim, jestli mam byt u ni dokud se mi ji podari utisit nebo ji mam proste nechat stat a plakat a odejit a prijit zas za dve minuty, zas ji zkusit polozit a odejit, prestoze stoji jeste nez se zvednu od postylky ja.. . Jeste se nestalo, ze by sama usnula - uz to trvalo i hodinu a nic, takze jsem u ni nakonec zustala, urputne mi drtila ruku a usnula a jeste dloooouho ze spani vzlykala. Za hodinu se zas probudila s placem a kdyz jsem prisla ja a dala ji dudlik, v tu ranu zase spala, kdyz to byl manzel, dostala opet hystericky zachvat. Neco delame urcite spatne, ale nevime si s tim rady. Hadame se i kvuli tomu, jestli ji nechat v pokoji svetlo nebo tmu, hrat uspavanky, co jsme ji pousteli od narozeni, nebo ticho...? Jsem bezradna kvuli tomu, ze male nevydrzi zadny rezim a kdyz se snazim na rezim nedbat a naslouchat jejim potrebam, neni to o nic lepsi. Pak stejne place a ja nevim, kvuli cemu. Chtela jsem se jeste zeptat, myslite, ze ji mam davat pres den caj? Urcite ale ne z lahve, ze... Mam spoustu kamaradek, ale ty mi neporadi, protoze maji vsechno v pohode. Deti jim vsechny vzteky behem par dnu vzdaji. Navic tak hystericke zachvaty vubec odjinud neznaji nez od nas. Tehotenstvi jsem mela v pohode, mala se narodila 7 dni po terminu, podle lekaru uplne v pohode, ikdyz porod trval cely den - tedy od prasknuti plodove vody az po jeji narozeni, mala nemela vubec zadne problemy. Mela GER, ale ten ud od sesteho mesice vymizel, ublinkne si jen malokdy, kdyz dela hned po vydatnem jidle moc velky akrobaticky kousky. Ale to je opravdu malokdy, ze by se najedla nejak vydatne Tak to je cely nas problem - doufam, ze reseni je jednoduche a bezbolestne a pevne verim, ze mi je poradite, Jirinko.

odpověď: Bohužel nevidím problém ani tak ve Vaší dcerce, ale ve Vás - v tom, že nejste schopni jí zavést pevný režim a na něm si trvat. Dcerka si pak s Váma dělá co chce. Bohužel to tak je - vyřve si vždy to, co zrovna potřebuje. Ještě máte čas to ale napravit. Musíte se s manželem domluvit, jak to budete dělat, protože jinak můžete být otrokem svého dítěte, velmi, velmi dlouho, třeba i dalších 5 let. Prostě si sedněte a určete si, jaká budou pravidla - dcerka bude chodit spát mezi tou a tou hodinou - třeba mezi 19.-20. h, přečtete jí třeba pohádku a pak s ní chvilku budete. Pak se k ní budete třeba co 5 minut vracet, ale nesmíte jí vytáhnout z postýlky - o to jí totiž jde především. Když bude vědět, že prostě z postýlky ven nepůjde a že budete naprosto pevní ve své zásadě, tak se to časem zlepší. Ale pokud jen tuší, že byste mohli povolit, tak bude ječet čím dál více. Víte jak si dovede vyřvávat své třeba 3 leté dítě? To jsou ještě úplně jiné decibely než u 8 měsíčního. Vaše dcerka je malý terorista a teroristům se neustupuje. Ty děti to zkusí a pokud vyhrávají, tak mají nepřeberné množství energie do dalšího řevu. Musím Vám to prostě říci tak, jak to je.
Ty pravidla mohou být i úplně jiná, hodně s dcerou mluvte, přečtěte pohádku a pak tam s ní třeba chvíli buďte, stále dokola jí pokládejte, ale nevytahujte (samozřejmě, že když bude nemocná a opravdu jí bude něco bolet, tak je to jiná situace, to je logické). Musíte být ale oba rodiče stejně pevní a rozhodní, ty děti to moc dobře cítí, že nejste ve výchově zajedno. V noci se snažíte to kojení krotit, to je skvělé, musíte být stejně pevní, se stále stejným režimem i při uspávání. Dcera musí mít zcela jasno, jak to bude a že si prostě nic nevyřve. Podívejte se na mé stránky do Databáze otázek a odpovědí - Uspávání dítěte - je tam spousta tipů a rad, jak si se situací poradit, možná jste to již četla. Pokud se rozhodnete, že například necháte pootevřené dveře či svítit malé světýlko, tak to musíte ale dodržovat stále, aby dítě mělo jistotu. Jak jsem již říkala, nejsem zastáncem vyřvávání dítěte, ale 2-5 minutový pláč není žádné trápení. Vždy se vrátit do pokoje, naprosto v klidu dítěti vysvětlit, že se spinká a že jste hned vedle. A tohle musí zvládat i tatínek, ne jen maminka. Vím, že je to těžké, ale dcera potřebuje jistotu rodičů a to jste Vy dva s manželem, musíte být jedno těla, jedna mysl, stejný názor na výchovu, stejné zásady. Když dítě cítí Vaší rozpolcenost a rodiče si dělají tak trochu naschvály, shazují snahy toho druhého, tak dítě toho využije.

Přeji Vám hlavně pevné nervy a hodně sil. Je to hrozně těžké, ale myslete na to, že když se necháte od dítěte dirigovat nyní, tak za pár let to bude mnohem horší.