Pracující nebo studující matka a kojení

Pokud chce maminka kojit a zároveň chodit do práce, tak je reálné toto skloubit dohromady. Zde jsou některá má doporučení, vycházející ze zkušeností scelou řadou maminek, které potřebovaly individuálně skloubit kojení a práci nebo např. studium.

1. Rozhodně nedoporučuji jít do práce dříve než ve věku 3 měsíců dítěte, absolutní minimum jsou 2 měsíce. Po tuto dobu není kojení dobře rozběhlé, dítě nemá ustálený režim a je proto velice obtížné nějak skloubit práci a kojení. Bylo by nutné mít v podstatě dítě neustále někde poblíž sebe a k němu někoho, kdo ho kdykoliv přinese, jakmile se dítě bude o kojení hlásit. Samozřejmostí by také měla být několikaměsíční rekonvalescence matky po náročném těhotenství a porodu (rovněž po dobu 2-3 měsíců, po císařském řezu ještě déle).

2. Je potřeba zvážit, jak často a na jak dlouho musí matka do práce chodit, aby bylo možné dobře si naplánovat režim kojení a krmení. Ze zákona (Zákoník práce) má kojící žena nárok (při plné pracovní době) do roku věku dítěte na 2 půlhodinové přestávky na kojení nebo odsávání, později do 15 měsíců dítěte na 1 půlhodinovou přestávku. V případě zkráceného úvazku je to 1 půlhodinová přestávka do 6 měsíců věku dítěte. Tato doba je placená průměrnou mzdou, takže určitě je opravdu vhodné ji využít.

3. Existuje několik možností, jak skloubit práci a kojení dítěte. Nejideálnější je, když maminka pracuje doma nebo blízko domova a je možnost dítě na každé kojení vozit. Odpadají zde starosti sdokrmováním dítěte jinou osobou a odsáváním mléka na pracovišti (důležité pro zachování laktace). Vpřípadě, že je pracoviště matky vzdáleno od domova více je vhodné se pokusit dítě alespoň na některá krmení matce přivézt. Pokud toto není možné, tak nastupuje možnost neobtížnější a to krmení dítěte odstříkaným mlékem a pravidelné odsávání.

4. Krmení dítěte, které je od matky odloučeno je velice individuální záležitostí. Režim dítěte se mění vprůběhu času, tzn., že novorozenec je např. kojen velmi často, i 10x denně, 3 měsíčnímu dítěti může stačit i 5-6x denně. Rovněž délka kojení a množství vypitého mléka je různé. Délka kojení u měsíčního dítěte je průměrně 20-25 minut, u 3 měsíčního to může být jen 5 minut. Množství vypitého mléka je různé podle počtu kojení za den a podle váhy dítěte.Dobře prospívající dítě vypije za den zhruba 1/6 své váhy (jindy se uvádí 140-150 ml na 1 kg váhy a den), tzn., že např. 3 měsíční 6 kg dítě pije okolo 900 ml mléka denně. Některým dětem stačí i méně. 8 kg dítě už ale většinou více než 1000 ml mléka nevypije. Ale vše je to velmi individuální, proto doporučuji, aby si maminky, které potřebují nastoupit do práce vypůjčily na pár dnů kojeneckou váhu a samy zjistily, kolik jejich děti průměrně vypijí mléka na dávku. U dětí, které jsou kojeny 8x denně to totiž může být jen 100 ml, jiné děti zvládnou vypít třeba 200 ml najednou (i více). Při každém kojení navíc dítě pije různě, někdy vypije více, jindy méně, stejně jako my nemáme 5x denně oběd. Průměrná dávka pro 3 měsíční dítě je zhruba 150 ml.

5. Dle režimu kojení dítěte si připravíme patřičný počet dávek mléka, vhodné je, aby byla připravena 1 dávka navíc pro případ, že se mléko např. rozlije (stačí, aby tato dávka byla stále připravena vmrazáku, nemusí to být vždy čerstvé mléko). Zda toto mléko bude připravené čerstvé vlednici (max. 24 hodin staré) nebo zamražené záleží na tom, jak se matce daří mléko odsávat – zda musí sbírat mléko delší dobu nebo je schopná dostatečné množství odstříkat předchozí den.

6. Plně kojící matka, která si přeje zachovat tuto plnou laktaci by měla odsávat tak často, jak je dítě kojeno (doporučuji tyto intervaly neprodlužovat o více než hodinu, tzn., pokud je dítě kojeno každé 2-3 h, je nutné odsávat každé 2-4 h). Vpřípadě, že je docházka do zaměstnání pravidelná, není jen nárazová (1-2x týdně na pár hodin), tak doporučuji pořídit elektrickou odsávačku (existují i odsávačky na dvě prsa, které velice urychlí odsávání, dokonce je možnost pořídit odsávačku sveškerým příslušenstvím vcestovním balení). Délka odsávání je individuální, ale pohybuje se zhruba mezi 20-40 minutami při odsávání obou prsou (s odsávačkou na obě prsa najednou je doba poloviční, navíc tato odsávačka lépe stimuluje laktaci).

7. Co se týče způsobu krmení dítěte, opět záleží na tom, jak často bude dítě krmeno jinak než zprsu. Pokud to bude jen párkrát týdně, tak je možné používat lahvičky (doporučuji Avent). Pokud by šlo o pravidelné krmení třeba 2-3x denně, tak doporučuji raději některý zalternativních způsobů krmení, který tolik nebude kazit techniku kojení. Pro takové pravidelnější krmení doporučuji kádinku, lahev se lžičkou, soft cup (více viz. mé stránky www.kojeni.net- Technika kojení – Alternativní způsoby dokrmu). Pro jednotlivá občasná krmení je možné dítě nakrmit i lžičkou, pro dlouhodobější krmení je tento způsob nepraktický. Rovněž tak stříkačka nebo krmení přes prst je pro děti starší 2 měsíců již méně vhodným způsobem krmení.

8. Skladování mateřského mléka – 24 h je možné uchovávat vlednici a 3-6 měsíců vmrazáku. Mléko je možné vprůběhu dne sbírat do jedné nádoby, ale vždy je nutné mléko, které má být přilito kuž chladnému mléku nejdříve zchladit vjiné nádobě (slévat dohromady tedy jen mléka se stejnou teplotou). Do zmrazeného mléka nepřilévat ani čerstvé ani zchlazené. Je nutné, aby mléko neprocházelo teplotními výkyvy, jinak se může zkazit. Je dobré si pamatovat pravidlo, že mléko je vhodné co nejrychleji zchladit nebo zmrazit, ale velmi pozvolna zahřívat. Ideálně vytáhnout přes noc zmrazáku (nebo rozmrazit pod tekoucí vlažnou vodou) a nechat rozmrazit. Ohřívat ve vodní lázni. Nikdy nepoužívat mikrovlnnou troubu pro ohřev mateřského mléka – ničí některé cenné složky vmléce a hrozí popálení dítěte (různá teplota na okrajích a uprostřed nádoby).

8. Pokud není dostatek mateřského mléka, aby pokrylo všechna krmení (je možné odsáváním udržovat laktaci i dlouhodobě, ale stres, námaha vpráci a také psychická nepohoda ženy způsobena např. výčitkami, že není sdítětem mohou laktaci poněkud blokovat), tak doporučuji nemíchat mateřské a umělé mléko, ale raději nutný dokrm umělým mlékem podat jako samostatné krmení nebo ho podat po nakrmení mateřským mlékem.

9. Maminky musí počítat stím, že pokud bude odloučení od dítěte pravidelnější a delší, tak dítě může jevit známky určité citové deprivace, tzn., že dítě bude zmatené a nespokojené, když se bude způsob krmení střídat. U prsu může být neklidné, může se odtrhávat, zlobit, může být plačtivé vočekávání toho, že příště zase máma nemusí být vdosahu. Odloučení od matky vtakto raném věku je náporem na psychiku dítěte i ženy a je potřeba se na toto připravit a dobře zvážit, zda je opravdu návrat do práce nutný a vjakém rozsahu. Do 6-12 měsíců doporučuji, aby byl čas strávený vpráci co nejkratší a pokud možno jen občasný.

10. Velice důležité je před nástupem do práce vyzkoušet si pár krmení cizí osobou „nanečisto“, protože některé děti si musí na nový způsob krmení zvyknout a ze začátku ho mohou i odmítat. Často děti vypijí méně nebo naopak více než zprsu. To vše je vhodné zjistit ještě před návratem do práce, aby pak odloučení „naostro“ už probíhalo co nejvíce vklidu a pohodě, aby maminky a také pečovatelky věděly, jak to budou ony i děti zvládat.

Přeji všem maminkám hodně štěstí a radosti zjejich dětí a také spoustu úspěchů vpráci nebo při studiu a také přeji hodně mlíčka. :-) Opravdu je možné skloubit roli matky, studentky a pracující ženy, ale není to jednoduché. A maminky, které se i při svém vytížení snaží zachovat pro dítě mateřské mléko – jeden znejvzácnějších darů přírody si zaslouží, aby byly svým okolím podporovány a chváleny. Mateřské mléko je pro dítě výborným startem do života.

Části článku byly uveřejněny na serveru www.bibo.cz , autor Jiřina Mrázková