A přece jsme se rozkojili...

Ráda bych se s vámi podělila o příběh našeho kojení.
V březnu 2009 se nám narodil krásný zdravý chlapeček. Kojit jsem chtěla, ale tak trochu tušila, že v tom možná bude problém, protože jsem měla spíše plošší bradavky. Ještě v poradně u své lékařky jsem se na tvar bradavek dotazovala, ale "prý to půjde". Tak už jsem to pak neřešila, jen si večer ve vaně bradavky lehce promasírovávala. Když se malý
narodil, tak mi byl k prsu přiložen. Na oddělení šestinedělí se střídaly různé sestry, některé ochotnější, jiné méně. Přikládání se dařilo občas a po nástupu laktace to bylo ještě horší, protože se bradavky "schovaly" v nalitých prsou. Navíc, podle mne a po mě, má malý trochu předkus,
špatné postavení čelistí a prostě mu to nešlo se přisát. Zkoušeli jsme kloboučky, různé polohy, rozbalit malého atd., ale samotné se mi to nedařilo, potřebovala jsem ještě další ruce... Pak po proplakané, zoufalé noci, přišla staniční sestra s tím, že zkusíme prsa lehce odstříkat odsávačkou a pak se malej chytí. A opravdu se dařilo, alespoň v nemocnici. Domu jsme tedy odcházeli s tím, že před kojením odstříkám, vytvaruji bradavku a malej se chytí. Časem si bradavky zvyknou a půjde to i bez toho. Jenže doma je žena sama, pomoc manžela nemá neustále a také psychika v šestinedělí udělá své. V týdnu po příchodu z porodnice
jsme zoufalá jela za kamarádkou, ležící doma s rizikovým těhotenstvím a možností kdykoliv porodit, která je porodní asistentkou, aby na nás při kojení koukla a případně poupravila techniku. Některé fígle mi ještě ukázala, u ní se nakojit povedlo, ale říkala, že malej u prsa prostě blbne, já že dělám vše správně. To samé mi řekla laktační poradkyně, za kterou jsme jeli do porodnice 16 dní po porodu. V té době už jsem malého krmila střídavě odstříkaným MM a UM z Avent lahvičky! (Samozřejmě, že jsem věděla, že lahvičkou ho můžu odstavit od prsa úplně, ale jiné metody mi v tu chvíli přišli příliš vyčerpávající) U naší dětské dr. měl při každotýdenním vážení různé přírůstky na váze, buď málo nebo příliš, když jsme začali dávat UM. Přišlo mi, že mám MM málo a tak jsme dvakrát kojili a vážili u dr. Poprvé odcházeli s pláčem, protože se malý vůbec nechytl a měl tudíž hlad, podruhé jsme nakojili "90" z jednoho prsa a
sestra prohlásila: "to asi nemáte mléka málo, zkoušejte co nejvíce kojit, bude léto a bude to mnohem pohodlnější" Od té doby jsme jen kojili (i předtím jsem zkoušela přes den přikládat, ale když se do 10 minut nechytl, tak dostal z lahvičky) a šlo to. V tu dobu mu byl měsíc a konečně se to asi naučil , kojili jsme do 6. měsíců plně a kojíme stále. Příští měsíc mu bude rok a pokud bude chtít, tak kojení asi
násilím ukončovat nebudu... jen budeme kojit pouze doma, v soukromí.
Všechny moc zdravím a přeji klidné a úspěšné mateřství!

Přidat komentář

Obnovit
Bezpečnostní kód

Fotogalerie

Databáze
otázek a odpovědí
Vstoupit