Díky babským radám skoro konec s kojením

Před 2,5 roky se nám narodilo první dítě - holčička. V porodnici mi toho moc o kojení neřekli, zrovna jsem rodila v období kdy tam bylo hodně dětí, takže sestry neměly čas se s náma nějak zdržovat. Valinka se narodila s porodní váhou 3,37kg a 50cm. Na 14ti dnech měla hmotnost 3,69kg a 50cm. Do této doby bylo vše v pořádku malá přibírala. Jelikož jsem byla prvorodička a o kojení jsem nic nevěděla tak jsem si nechala od ostatních maminek poradit, ale bohužel to nebyly rady od odborníka ale babské kecy. Všichni okolo mi říkali ať hodně piji mléko a jím mléčné výrobky, abych měla dostatek mléka, tak jsem hodně jedla jogurty,sýry, mléčné nápoje atd. Na nějakých 5ti týdnech mi přišlo, že malá začala být více uplakaná a že má jakoby průjem, stolice byla hodně hlenovitá. Když jsem s tim šla za paní doktorkou tak mi mezi dveřma řekla s úsměvem, že pokud kojím, tak je jasné že potom v dětské pleně nemohu najít tuhou šišku, že každé kojené miminko má jakoby průjem, že je to normální. A že se stává, že když si pak přivezete miminko z porodnice domů tak začnou být více plačtivě. Tak jsem to nechala být. Na 6ti týdnech jsem šla s malou na preventivní kontrolu - váha 3,74kg a výška 56cm, což znamenalo, že mi za měsíc přibrala pouze 50g. Doktorka se mnou byla hned hotová, musela jsem v ordinaci malou před ní nakojit (i přesto, že jsem ji říkala, že jsem malou kojila předtím než jsme k ní šli), a když se zjistilo, že mi vypila pouze 20ml mléka tak mi předepsala 8x denně 50-60ml přikrmu, malé koukla do pusinky a že prý se jí zdá, že má krátký jazýček, proto teď tolik nepije. Když jsem ji řekla, že má furt jakoby průjem tak mi bylo řečeno ať se nezabývám blbostma, ale podstatnýma věcma, že svou dceru trápím hlady, tak ať ji jdu koupit sunar.Z ordinace jsem odcházela úplně na šrot bulela jsem celou cestu domu manžel mě utěšoval, ať si z toho nic nedělám, že je hodně dětí co vyrostlo na sunaru, hlavně, že je malá zdravá. Ale já jsem chtěla svou dceru kojit.
Ihned jak jsem přišla domu sedla jsem k internetu a začala sbírat informace ohledně kojení. Na chytré maminky, které mi radily, že si mám mléko odstříkat do skleničky a nechat ho chvíli odstát a pak pokud se mi neudělá na povrchu vrstva smetany, takže budu muset přikrmovat, protože mám slabé mléko, tak na takovéhle názory jsem se vybodla. Na doktorku jsem se také vyprdla, protože argument, že mi malá nepřibírá, protože má krátký jazýček, mi přïšel směšný. Prvních 14 dní co přibírala to jí krátký jazyk nevadil. No prostě jsem našla Vaše stránky o kojení, s četla jsem je snad celé, dozvěděla jsem se tu spoustu věcí jako, že existují nějaké laktační krize a laktační poradkyně.
Ihned jsem si v místě bydliště vyhledala laktační poradkyni, ke které jsem došla druhý den. A ta mi vysvětlila spoustu věcí a vyvedla mě z několika omylů. Jako např. to, že není dobré konzumovat příliš mléčných výrobků, že malá může mít ten průjem z toho. Dále, že dostatek mléka se netvoří podle toho jestli budu jíst hodně polévky či ne, ale že je to způsobeno na popudu sání. Že pojem slabé či silné mléko neexistuje. Že je jasné, že malá mi nebude každé kojení pít stejné množství, že to není robot, ale člověk.V mateřské centru jsem si vypůjčila digitální váhu, abych měla přehled kolik mi toho Valis přes den vypije.
Kojila jsem po dvou hodinách a zařadila jsem 4-5 kojení večer. Dopoledne toho pila méně tak kolem30-40 ml, odpoledne to bylo už něco kolem 50ml a večer mi pila vždy přes 160 ml. No a když jsem to sečetla tak mi vypila za celý den kolem 590-610ml mléka. Tak jsem se uklidnila, že hlady mi malá netrpí, že sní to co má. Tak jsem ji ten přikrm nedávala. Poté co jsem já vyřadila ty mléčné výrobky ze svého jídelníčku, tak malé se upravila i stolice už neměla jakoby průjem. Přestala i tak plakat no a na 3 měsících jsme šli k paní doktorce na kontrolu. Váhu jsme měli 5,55kg a 60cm. Val nikdy nepatřila mezi ty miminka s myšelinkama na nohách a faldíkama kolem břiška. Vždycky patřila mezi ty hubenější a živější mimnka. Kojila jsem ji do 1,5 roku a nyní jsem na sebe pyšná, jak jsem to zvládla a věřím, že při druhém miminku si povedu určitě lépe. Přeji všem maminkám, které si procházejí něčím podobným ať maj hodně trpělivosti a v případě problémů se obracej na odborníky a nedaj na babské kecy

Přidat komentář

Obnovit
Bezpečnostní kód

Fotogalerie

Databáze
otázek a odpovědí
Vstoupit