Jak jsme to po prvním neúspěchu úspěšně zvládli

Zdravím všechny maminky kojící a nekojící a ráda bych se s vámi podělila o svůj příběh.
Před 6,5 lety se mi narodilo první děťátko - chlapeček Míša a naše kojení, nebo spíše nekojení bylo pro mě opravdu noční můrou. Už v porodnici mi chlapečka přiložili k prsu až 2 hodiny po porodu. Nikdo mi nic nevysvětlil,Míšu mi prostě ,,šoupli" na poporodní pokoj a že ho mám zkusit kojit. Já jako prvorodička neinformovaná o jakémkoli přístupu ke kojení (v té době jsem neměla internet,přečetla jsem jen pár rad z časopisů) jsem tedy zkoušela malého přiložit.Samozřejmě se nechytil,prostě to nešlo,jen plakal a já z toho byla ,,na mrtvici". Po neúspěšném přiložení(asi hodinu) si pro něj přišla dětská sestra a když jsem jí řekla,že se nechytá vůbec,řekla jen,že teď si musím odpočinout po porodu a že mi jej donesou ráno na kojení v 6h.(Narodil se ve 20h.,odnesli jej asi kolem 23h.).Tak se taky stalo.Miminko mi donesli a já hned sestru poprosila,aby mi ukázala,jak vlastně správně kojit.Ta chytla bradavku mého prsu a silně(dost to bolelo) ji strčila do pusinky malému.Ten ale odmítal přisátí.Když to udělal asi popáté,sestra odešla s tím,že to musím zkoušet,což pro mě bylo i úlevou,protože způsob,jakým strkala bradavku do pusinky byl opravdu nesmírně bolestivý.Tak jsme to zkoušeli pořád a pořád.Míšu už jsem si nechala u sebe.Čekala jsem po dalších neúspěších,že se to zlepší,jak se prsa nalijí kolem 3-4 dne,ale ono nic,prostě z prsu pít nechtěl a já nevěděla,co dělat.Byla jsem nešťastná,kojit jsem moc chtěla,ale nebyl nikdo,kdo by mi poradil nebo pomohl.Asi 3x jsem zkoušela jít pro sestřičku na novorozenecké,aby mi poradila nebo pomohla,ale opakovalo se stále to samé...říkala,že to musím zkoušet a bradavky mu bolestivě (pro mě) cpala do pusinky.Pak jsem to vzdala a zkoušela sama. Jediné rady,které jsem se dočkala bylo to,že mi nakonec řekli,že mám špatné bradavky a musím používat kloboučky.Tak mi je manžel tedy donesl,ale zjistila jsem,že ani to nebude to pravé.
S tímto stavem kojené-nekojení mě propustili domů.Míša měl porodní váhu 3500g a při odchodu z porodnice 3200g. Doma mě čekalo peklo plné křiku mého miminka(zřejmě z hladu) mého pláče. Byla jsem zoufalá a snažila se střídavě kojit s kloboučkem,bez kloboučku(snažila jsem se bradavky povytáhnout před kojením) a dokonce jsem zkoušela i odstříkat mléko a podávat miminku z lahve.Ale pravděpodobně z toho stresu jsem nebyla schopná odstříkat ani 10 ml.Prsa se mi přestala nalívat a po třech týdnech našeho společného trápení jsem přešla na umělé mléko NAN 1,tehdy jedno z nejlepších na trhu. Najednou jakoby měla úplně jiné miminko. Můj chlapeček byl spokojený,začal dobře přibírat,já jsem byla konečně klidná,protože jsem věděla,že nebude trpět hladem a všechno bylo v pořádku. Bylo mi líto,že jej nemůžu kojit,ale říkala jsem si,že důležitější je spokojené a napapané miminko,co má klidnou maminku, než se trápit oba kvůli kojení.Míša mi prospíval a prospívá dobře i do teď.V září už půjde do školy a dělá nám jen radost.S jídlem už neměl od té doby problém,i když na to nevypadá....je hubeňour(120 cm a 19 kg).Ale podvyživený není.
A teĎ bych ještě ráda sdělila jednu věc maminkám,které tak stejně jako já zoufají u kojení...Nyní mám dalšího chlapečka Viktorka,kterému je 7 měsíců a do 6 měsíců byl PLNĚ KOJEN!!! Nyní dáváme příkrmy a kojíme už jen v noci. V těhotenství jsem používala formovače bradavek,abych neměla stejný problém s kojením. Přečetla jsem snad 100 stránek o kojení a jednou z největších pomocníků mi byla právě tato stránka o kojení.Jiřince za ni moc děkuji! Viktorka mi přiložili k prsu půl hodiny po porodu a chytil se bezvadně. Po tom,co jsem měla už všechno nastudováno,jsem věděla a věřila,že tentokrát kojené zvládnu na jedničku a taky že jo. I personál nemocnice byl tentokrát jaksi poučenější, zajímali se o to,jak kojím,chodili kontrolovat,povídali mi o kojení,odstříkávání,dostala jsem různé brožurky(mimochodem,rodila jsem ve stejné porodnici,jako prvního syna v Ostravě - Vítkovicích). Z porodnice jsem odcházela spokojená, Viktorek měl jen minimální váhový úbytek a teď prospívá nádherně...v 7 měsících má 9 kg,jinak celou dobu přibýval zhruba po 1 kg měsíčně.
Proto všechny maminky,které zoufáte to nedělejte. Jen tím stresujete sebe i miminko. Pokud se chytne a jde to,j je to jen dobře,ale nikde není psáno,že pokud vám kojení nepůjde a kojit nebudete,že jste špatné mámy! Vaše děťátko potřebuje hlavně lásku a náruč pohodové maminky!
A pokud kojení nejde teď,třeba půjde příště,nezáleží vždycky jen na vás,ale taky na miminku. Přeji všem pevné nervy,zdraví a hlavně hodné miminka a s nimi dny plné radosti a smíchu.

Přidat komentář

Obnovit
Bezpečnostní kód

Fotogalerie

Databáze
otázek a odpovědí
Vstoupit