To pravé kojení po 2 měsících

Můj syn se narodil ve 36+6 týdnu, byl pátek 4.5.2007, 12:08 minut. Porod proběhl rychle, bez komplikací. Románek vážil 3550g, měřil 50 cm, Apgar skóre 10,10,10 a i přesto mi po porodu nebyl k prsu přiložen, já se bohužel neozvala. Neochotná dětská sestra ho odnesla kvapem pryč se slovy, že ho musí dát zahřát. Měli naspěch, plno porodů, plné oddělení. Donesla mi ho až večerní služba kolem 19 hodiny s tím, že zkusíme malého přiložit. Po určitém boji se to podařilo, mléko jsem, ale ještě neměla. I přesto jsem malého přikládala celou noc co 2 hodiny. U malého se však začala rozvíjet žloutenka, začal být velmi spavý, o prso nejevil pražádný zájem a mléko také pořád nic. Po vzoru své spolubydlící jsem šla malému druhý den za sestřičkami pro příkrm, dostala jsem MM jiné maminky plus injekční stříkačku. Bylo to však utrpení malý spal a spal a hubl a hubl. Já pila čaje pro kojící matky, jedla tuny mléčných výrobků a brečela, že nebudu mít nikdy mléko. Nakonec se přeci jen, asi třetí den, tvořit začalo. A já musela k sestřičkám na odsávání elektrickou odsávačkou, byly překvapené kolik mléka mám. Když jsem tam chodila co dvě hodiny, aby se laktace dobře rozběhla, došla jim trpělivost a milosrdně mi půjčily ruční odsávačku na pokoj. Ani přes opakované zkoušení kojení přes klobouček to malému nešlo. Odsávala jsem tedy o sto šest. I když byl Románek celou dobu žlutý a spavý začali to řešit až v den našeho plánovaného propuštění, obrečela jsem to. Dostal fototerapii, dvě hodiny byl u mě a dvě hodiny pod světlem. Po té následoval koloběh odsávání, krmení a bohužel už lahví neboť stříkačkou to bylo zdlouhavé. Musela jsem ho nakrmit ihned po přinesení a pak ještě než mi ho znovu odnesly. Byl to boj malý spal a spal. Když byl pryč odstříkávala jsem a odstříkavala. Když se blížilo opět naše propuštění nechala jsem si koupit elektrickou odsávačku, je přeci jen rychlejší a pohodlnější. Propustili nás k mé velké radosti týden po porodu. Doma jsem zkoušela přikládat a i když malý krásně přibíral a žloutenka zmizela, vždy si jen z prsu cucl a usnul. Já tedy byla nucena odsávat a podávat mlíčko z lahve. Byla jsem zoufalá, připadalo mi, že nedělám nic jiného než odsávám. Za celou dobu odsávání mě však ani jednou nenapadlo, že bych přestala a dala malému mléko umělé. Jeho příprava by taky zabrala spoustu času a to ani nemluvím o finanční stránce a v neposlední řadě o všech výhodách MM. Už jsem ani nezkoušela přikládat malého k prsu, prostě jsem se smířila stím, že kojíme přes odsávačku. Jednoho krásného, slunečného dne, když byly malému dva měsíce a odpočíval v náručí na terase, začal mi cucat paži. Blesklo mi hlavou co kdybych ho zase zkusila přiložit a věřte nevěřte, povedlo se. Po dlouhých dvou měsících odsávání se malý přicucl a krásně a dlouze pil. Teď je malému osm a půl měsíce a kojíme doteď a doufám, že ještě dlouho kojit budeme. Musím přiznat, že moje bradavky taky nebyly nic moc, takové poloploché. I já brala kojení jako samozřejmost, nenapadlo mě pořídit si formovače bradavek, více nastudovat problematiku kojení... Tak jsem alespoň ponaučena pro příště.

Přidat komentář

Obnovit
Bezpečnostní kód

Fotogalerie

Databáze
otázek a odpovědí
Vstoupit