Chrudimská porodnice = dobrá volba pro začátek kojení

Chtěla bych se podělit o mé zážitky z porodnice v Chrudimi.

V roce 2001 jsem tam rodila poprvé,1) měla jsem to blíž z tehdejšího bydliště, 2) odmítala jsem rodit v Pardubicích – nikdy jsem o této porodnici neslyšela jedinou chválu na personál.

Jak to všechno probíhalo před 6 lety si už nepamatuji, ale věděla jsem jistě, že až budu čekat dalšího potomka, že chci rodit opět tam. A udělala jsem dobře. Hned při příjmu se mne ujali velice hezky, i když jsem nebyla prvorodička. Asi některé z vás znají ten pocit –„jedno dítě už sice mám, ale copak já si to všechno pamatuju? Budu vůbec umět to malé pochovat, přebalit, vykoupat?.....“

Hned po porodu mi mého krásného syna přiložili a hned se přisál – nádherný pocit. Poté probíhalo vážení, měření, no zkrátka vše, co musí být. Když už jsem i já měla „po všem“, dostala jsem malého do postele a opět ho přiložila k prsu. Je fakt, že jsem z toho byla tak nadšená, že jsem ho nechala hodinu žužlat bradavku, takže jsem ji potom měla popraskanou. Ale to vůbec nevadilo, protože sestřičky, jak dětské, tak i z gynekologie, byly hrozně bezvadné, chodily s mastičkami, dávaly rady, pomáhaly jak jen to šlo.

Mléko se mi začalo tvořit až 3. den, takže můj maličký byl hladový. Sestřičky ho velice ochotně krmily stříkačkou mateřským mlékem od jiných maminek a všechno jsme v pohodě zvládli. Když je mi najednou nalila prsa, nosily ledové obklady, půjčovaly odsávačky, na každou otázku měly ihned řešení, fakt skvělý.

Přála bych všem maminkám, aby měly takovou péči jako jsem měla já. Dokonce byly tak laskavé, že si miminko se souhlasem maminky na noc odnesly, aby se maminka mohla vyspat (to byly ty případy, kdy se ještě netvořilo mléko a mimi plakalo).

Mohla bych psát celé stránky chvály, ale to nejdůležitější jsem napsala. Pokud některá z vás váháte, kde rodit, vřele doporučuji Chrudim. Jsou tam i velice ochotní dětští lékaři. Můžete sestřičkám kdykoliv zavolat, pokud si doma nevíte rady nebo máte nějaký problém.

No, a protože jsem prvního syna kojila do ukonč. Devátého měsíce – naprosto v pohodě bez problémů, neměla jsem pochyb, že by měl být problém i s mým druhým synem. Opak byl pravdou, moje šestinedělí bylo hodně uplakané, ustarané – ale protože mám možnost být kdykoliv na internetu, hledala jsem všude možně, až jsem narazila na stránky paní Jiřiny Mrázkové. Jiřinko, chci Vám moc poděkovat. Vše jsem s Vámi zvládla, i když jsem dotaz psala až nedávno. Vše, co jsem potřebovala vědět, jsem se dočetla, a tak jsme překonali růstové spurty, stresové situace a sníženou laktaci. Díky. Lenka

Přidat komentář

Obnovit
Bezpečnostní kód

Fotogalerie

Databáze
otázek a odpovědí
Vstoupit