Karolínka se narodila, aneb cesta k plnému kojení trvala skoro 3 měsíce!

Karolínka se narodila 13.6.2007 císařským řezem. Na svět přišla o 5 týdnů dřív, měla problémy s dýcháním, během dvou dnů se rozvinula silná infekce, později žloutenka.. Poprvé byla přiložena k prsu týden po porodu. Prostě všechno bylo tak nějak „proti“ kojení. Doma na ní čekali už 3 sourozenci, kteří byli od začátku plně kojeni, takže v tomhle směru jsem ani teď nepředpokládala žádné problémy.
Ale přišly…a přiznávám, že mě to dost zaskočilo.
Kojit jsem zkoušela už na oddělení nedonošenců.Bohužel vypila max. 30 ml a to ještě jen občas…Hodně ji to vysilovalo a to nebylo dobře. Mlíčko jsem celou dobu odsávala a nosila jí ho. Sestřičky jí dokrmovaly stříkačkou a já později taky.
V porodnice jsme odcházely po 17.dnech plně na stříkačce. Prý se to třeba někdy zlepší. Jen jsem nevěděla kdy se to zlepší a jak to poznám. I přesto, že pila tam málo, spokojeně spala a nedostatek mléka se projevil až na kontrolním převážení u dětské doktorky. Takže k prsu jsem jí přikládala tak 1x za 3 dny a jinak odsávala a krmila stříkačkou.
Když byly Káje asi 2.měsíce koupila jsem kojeneckou digitální váhu a začala zjišťovat, kolik toho naše beruška sama vypije. No, upřímně…nic moc. Když se zadařilo, tak i 60 ml, ale klidně taky 10 za 30 minut kojení !
Ale začala jsem jí přikládat před každým krmením. Nekonečný kolotoč…zvážit, nakojit, zvážit, dokrmit, odsát. Postupně to bylo lepší a lepší, dokázala vypít víc a víc v čase kratším a kratším.
V necelých 3.měsících jsme zrušili jak stříkačku, tak odsávačku. Teď je to asi 3.týdny, co už „jenom“ kojíme. Nevážím před každým kojením, jen občas. Už si věříme.
Vůbec to nebylo jednoduché, stálo to hlavně hodně času, kterého jsme měla už tak málo. Kolikrát já jsem to chtěla vzdát! Buď dávat odsáté MM lahvičkou, nebo přejít rovnou na UM.Ale moc dobře jsem věděla, že pokud by vedla cesta zpátky ke kojení, bude hodně těžká.
Tohle kojení bylo opravdu vybojované a tak nějak jsem si přestala myslet, že kojení je samozřejmost a víc si toho vážím.
Ale jsem moc ráda, že jsem nakonec vydržela a snad bude kojit ještě hodně dlouho.

Karolínka váží 6 kg a je to krásná a spokojená holčička, kterou by jistě byla i bez kojení. Tím chci jen říct, že bysme ji nemilovali o nic míň, kdybychom ji krmili Nutrilonem. Ale kojení je její velké vítězství. Zvládla to. A my jsme ji jen pomohli…

A co nám nejvíc pomohlo?
V první řadě maily lakt. poradkyně Jiřinky. Přesto, že má práce „až nad hlavu“ vždycky si udělala čas. A nejen na odbornou radu, ale i na slova povzbuzení, která jsem taky potřebovala.
Dětská doktorka hned po převážení nařídila Nutrilon. Vůbec ji zřejmě nenapadlo, že mlíčka mám dost a Karolka ho prostě jen neumí vypít !!!
Podpory jsem se dočkala i u mého manžela. Bylo to neméně důležité, protože by mě stačilo párkrát říct, ať se na to vykašlu…
Kvalitní odsávačka (já měla Avent Isis), protože odsávat ručně skoro 3.měsíce bych jistě nevydržela.
Digitální váha – bez té bych si taky neporadila. Jen jsem jí měla možná koupit dřív…

A ještě posledních pár slov…
…Všechny moje děti se narodily císařským řezem, měly dudlíky hned od narození, poprvé byly přiloženy k prsu za různě dlouhou dobu (od 8 hodin do týdne) a přesto nakonec byly všechny kojeny….každé miminko je prostě jiné.

Přidat komentář

Obnovit
Bezpečnostní kód

Fotogalerie

Databáze
otázek a odpovědí
Vstoupit