Ahoj maminky,
Jsem prvodrorodička a mám pětiměsíčního syna, kterého plně kojím, ale začátky nebyly vůbec lehké a nebýt mého odhodlání a diskuzí jako jsou tady, asi bych to nezvládla, proto bych se s vámi ráda podělila o svůj příběh.
Syn se narodil 4 dny po termínu, měl trochu novorozeneckou žloutenku a díky tomu byl spavější. V porodnici jsem kojení vůbec neřešila, zdálo se, že nebude problém.
První návštěva pediatra ale všechno změnila. Malý totiž nevyhovoval těm jejich chytrým grafům a tabulkám a tak doktor usoudil, že nejspíš nemám dost mléka a poradil mi, abych přikrmovala UM. Nebyla jsem ráda, ale bála jsem se, aby malý nestrádal a tak jsem najela na noční příkrmy. První jsem obrečela, ale malý byl spokojený. Koupila jsem si speciální lahev od Medely abych o kojení nepřišla, ale s každou další dávkou jsem cítila, že se vzdaluji cíli plně kojeného dítěte.
Jednou večer jsem se prostě hecla a flašku malému nedala a byla připravená kojit třeba celou noc, když bude potřeba. Lahev už jsem pak nedala ani jednou. Bolelo to, stálo to hodně slz, času a pochybností. Hodně potupných návštěv doktora, při kterých mě nutili kojit na povel a hned potom převažovat malého, ale tolik jsem to nechtěla vzdát. Vyzkoušela jsem i homeopatika, ale nakonec bylo klíčem k úspěchu něco, co jsem často slýchávala od mých blízkých, věta, kterou jsem přímo nesnášela!!! "Věřit si a být v klidu"...
Lehce se to říká a věřit jsem si začala až o dost později, ale opravdu stačí jen to. Žádná maminka nemůže mít málo mléka. Příroda to má zařízené!!! Začátky jsou těžké, to je pravda, kojila jsem i dvě hodiny v kuse, prošli jsme s malým bojkotem ve 3m, kdy jsme brečeli oba naráz. Chce to čas a prostě kojit, kojit, kojit, dokud se laktace opravdu nespustí. U nás to trvalo více jak dva měsíce, ale stojí to za to, umělé mléko už 3 měsíce nedávám a malý prospívá na jedničku, dokonce i podle tabulek. Jenom prostě potřeboval více času. Tak pokud máte stejný problém, zalezte s mimčem do pelíšku, uvolněte se, mazlete se a hlavně kojte kdykoliv si řekne, uvidíte, že to klapne!! Jde přece hlavně o ty naše prťousky, tak se nevzdávejte a přeji hodně štěstí.. ;)
Komentáře
Mam 6ti týdenního syna, porod s.c. v termínu. Miminko se v nemocnici neprisavalo (sestry rikaly, ze mam na jeho pusu moc velkou bradavku a byl plně na UM). Doma se postupně začal přisávat. Při odstříkávání mam prumerne 50 ml z kazdeho prsa. Na doporučení laktační poradkyně syna krmim novorozeneckou cévkou pres prst. Každé 2-3 hodiny kojim, prisaje se, zdá se, ze polyka prvnkch 10-20 minut a pak “dudá”. Po kojení má někdy hlad hned, jindy za hodinu. I po kojení vypije cca 90-110ml. Bez kojení cca 135-180ml. V noci se budí a dve hodiny hlady, ale na druhou stranu si skoro vzdycky i hodinu po jidle ublinkne.
Už moc nevim, co s nim
také jsme odcházeli z porodnice s tím, že malá se přisahe, já jsem měla nalité prsa a teklo mléko a bylo vše Ok. Byla jsem na SC a malá byla menší, tak přidávali mleko, ale pak už ne a nikdo nic neříkal.
Po týdnu doma (kdy chtěla byt pořád u prsa a tak tam pořád byla) nám paní doktorka při vážení řekla, že pribrala jen 20 gramů a pokud mám málo mléka, tak UM. Takže jsme pořídili odsávačku a zjistila jsem, že jsem odsala jen 20 ml z obou prsou dohromady. Takže hned přidávat UM. Snažím se rozkojit - piju čaje, homeopatika, měla jsem tu paní na konzultaci (dala mi dobré rady a informace ale něco není použitelné - buzení malé v intervalech nás obě trápilo a rozhodilo víc, takže jsme od toho ustoupili). Ale už je to dva tydny a trochu lepší, ale stále dost nic moc - malou kojim třeba hodinu kdy mi u toho usina - ona saje, ale nepolyká většinou a když zkusím, tak z prsa strika, ale ona asi nevytáhne. Nevim. No a po hodině u prsa, pak odpadne a za chvíli chce pít, tak dam UM a toho vypije tak 90 ml. Přikládám, když chce pít a nechávám ji pít. Malé byl měsíc. Snažím se rozkojit, neřešit a být v pohodě, ale tolik úsilí a nic moc z toho a přitom to má být přirozené a ještě mi paní na konzultaci sdělila, že mám ideální prsa na kojení. Vaše komentáře výše mi dávají naději.
Děkuji