Vše bylo ideální, narodila se ONA vytoužené a vymodlené dítě, byla maličká, ale donošená 2.815g, z porodnice jsme odcházeli bez sebemenšího problému plně jsem kojila a celých 14 dní jsme si kojení jak se patří užívaly, nikdy žádný problém, krásné přírůstky, prostě pohádka a pak to vypuklo přesně po 14 dnech se začala u kojní lehce kroutit, ale nic dramatického to nebylo vždy se napila jak potřebovala, ale den ode dne se situace zhoršovala a tak začal boj o každý lok. Došlo to tak daleko, že některý den ani nebyla schopná do sebe vůbec něco dostat, já byla šílená strachem co se děje a mléka samozřejmě ubývalo, kontrolní vážení s hrůzou ukázalo, že přibrala za 14 dní 40g. Prý mám dokrmit Nutrilonem, ale jak? Když dítě do sebe nedostane ani MM, natož UM a to nemluvím o scénách které následovaly, když jsme se jí pokusili dokrmit lahví - nikdy se to nepovedlo, lahev at jakoukoli, máme od Calmu, MAM, a spoustu dalších k tomu sbírku saviček vždy s řevem odmítla a to podotýkám, že celý den hladověla...prý hladové dítě si vezme z čehokoli...to moje tedy rozhodně ne. Dávali jsme lžičkou - NIC, kapátkem NIC, prostě jídlo teče z prsu a hotovo, takže sem zakoupila suplemetor s nadějí, že to nepozná a alespon trošku do sebe dostane, první pokus fiasko, okamžitě poznala, že tam je něco navíc a začala neskutečně ječet, takže následovaly pokusy s umístěním hadičky, tak aby ji cítila v puse co nejméně...no dopadlo to tak, že k mojí radosti vypila po půlhodinovém boji 40ml (v 6.týdnech podotýkám) a okamžitě se pro jistotu pozvracela, takže šlo ven jak mléko moje tak UM. Já už totálně na dně, vydupala jsem si vyšetření UTZ, ale bohužel tam nic není vidět, prý jen vzduch od žaludku až po střeva je absolutně zaplynovaná a to používáme denně kapičky proti nadýmání, protože na prdy trpěla už od samého začátku, vyzkoušeli jsme vše co je na trhu dostupné, včetně probiotik, já už nejím defakto nic, co by jen trošku zavánělo kořením nebo čímkoli co by mohlo nadýmat a stejně trpí a každý doušek je pro mojí holčičku strašným utrpením a pláče mi takovým bolestným nářekem, že mi to trhá strdce a trpím s ní, ale co dělat? Jíst přece musí, stále opakujeme pokusy s lahvemi a s kalíšky ale vždy to dopadne stejně, obrovský nářek, že to prostě vzdáme. Není nic horšího pro mámu než vidět své hladové dítě a nemoci mu dát najíst, protože ono raději bude hladovět, než aby polklo byť jen jeden lok navíc, který mu způsobuje takové bolesti bříška, které prostě neunese. Nevím už jak z této šílené situace ven, nikdo mi nedokáže pomoci, nikdo se s tím nesetkal, každý at jen vydržíme, že se to po 3. měsíci zlepší, ale já se děsím každého dalšího kojení, co nás zase čeká za horor :(
-- nabídka --
zavádění příkrmů -
technika kojení
-
recepty
-
příběhy o kojení
průvodce kojící ženy -
fotogalerie
-
inzerce kojících potřeb
odkazy
Fotogalerie
Databáze
otázek a odpovědí
Vstoupit
otázek a odpovědí
sociální sítě
statistika návštěv
Dnes: 108Včera: 354
Tento týden: 108
Tento měsíc: 1426
Celkem: 2695516
Komentáře
Cituji mici:
Dobrý den, četla jsem Vás příspěvek z roku 2014 a chtěla by se zeptat, jak to u vás dopadlo? Máte totiž úplně stejný problém.
Já jsem během kojení nepoužívala parfémy ani nic dráždivého, dokonce jsem si dávala pozor i na to, co jím, aby to nedělalo problémy dítěti. Nekořenila jsem jídla a vyhýbala jsem se i jídlům, které nadýmaly. Ale hodně jsem pila, to ano, měla jsem potřebu pít. Pila jsem vodu, čaje a ovocné šťávy. Kojila rok a půl a měla jsem naopak problém dceru odstavit od kojení ze dne na den z důvodu drastického úbytku vápníku a následné léčbě. Asi to bylo způsobeno i tím, že jsem byla nucena všechno odstříkat po kojení a ještě jsem kojila měsíc sousedky dítě a vápník odcházel z těla společně s mlékem. Měla jsem ho totiž hodně a to jsem ještě odevzdávala mléko i do kojeneckého ústavu, kdy si pro mléko jezdila sanitka i s vydesinfikovaný mi litrovými lahvemi, do kterých jsem mléko po vychlazení slévala. Za rok jsem odevzdala 430 l mléka. Vím to přesně, protože díky složenkám, které ještě stále mám na památku
Kdo tohle peklo neprožije, nepochopí...záv idím všem, co si můžou dovolit u kojení odpočívat - u nás je to boj na život a na smrt, dvě ruce mi na ní nestačí a po hodině boje jsme spocené obě dvě a to do ní dostanu stěží 60tku. Nám vyšel ten test negativně, to bylo první co jsem si u Dr. vydupala a závěry, že jsem nervozní a přenáším to na malou jsou asi první co doktory napadne, ano samozřejmě že jsem nervozní když vidím, co si to dítě vytrpí u jídla...další varianta je spurt...ano může být, ale né dva měsíce u každého kojení a když mi praskají prsa jak jsou plná že...
Závidím Vám, že už jste tak daleko a můžete přikrmovat, mě zatím nezbývá nic jiného než vydržet a doufat, že to obě přežijeme ve zdraví do příkrmů, protože někdy mám pocit, že už to vážně nezvládnu...
Děkuji za příspěvek a přeji krásné a klidné Vánoce
S otevřenou pusou čtu Váš příběh, protože mám pocit, že jsem to psala já! Jen s tím rozdílem, že mé holčičce podobné problémy začaly "až" po šestinedělí. Do té doby pila krásně, pořád spinkala, za první měsíc přibrala víc než kilo.
Pak to byl totální sešup
Bohužel né vždy jde pouze o laktační krizi, špatnou techniku či obyčejné prdíky :(
je mi líto, že máte s dcerkou takové trápení, sama jsem s kojení také lecos zažila (mám 8měs. syna a přes všechny útrapy stále kojím
Nepíšete nic o tom, jakou má dcera stolici, takže usuzuji, že asi v pořádku (typická vaječina bez příměsi hlenu nebo krve) a že jste s pediatrem vyloučily alergii na bílkovinu kravského mléka. To že na ultrazvuku není nic vidět, je vlastně dobře, ono i "pouhé" zaplynování dokáže způsobit velké bolesti a malého človíčka potrápit. Že používáte kapičky na nadýmání je fajn, ale nejsou všespásné. Každému dítku navíc zabírají jiné, je potřeba jich vyzkoušet víc, ale to už asi máte za sebou. Osobně bych dávala spíš ten BabyCalm před každým kojením a probiotika dlouhodobě, účinek se většinou dostaví až tak po měsíci. Co je ale nejdůležitější je bříško nahřívat (koupel nebo pytlík s pecičkama), cvičit nožičkama (nejvíc se osvědčilo vždycky jedno kolínko na bříško křižmo k ručičce několikrát po sobě a pak vystřídat strany; střeva též potřebují rotaci, aby se plyny uvolnily, takže chytit levou rukou levou ručičku a levou nožičku a pravou rukou zase pravou ručičku a pravou nožičku a pomalu s celým tělíčkem koulet ze strany na stranu) a pak dobře masírovat bříško po směru hod. ručiček nějakým olejíčkem a nebát se maličko přitlačit. Ideální je cvičit před kojením. Když by bylo úplně nejhůř, můžete zkusit rektální trubičku, některé děti neumí povolit svěrač a dovolit tak odchod plynů.
No a teď k tomu kojení. Úplně ze všeho nejdřív bych se ujistila, že máte opravdu správnou techniku kojení. To, co Vás naučili v porodnici, se správné technice nemusí moc podobat
Co se UM týká, je s podivem, jak téměř všichni pediatři to s oblibou používají jako první řešení problému. Můj syn při mých prvních pokusech ho dokrmit ho též špatně trávil (zvracení, průjem), natož když se mu to v bříšku pak míchalo s MM. Tenkrát mě moc podržela naše pediatrička, když jsme k ní poprvé přišli. Řekla mi, ať se vykašlu na UM a radši se koukám rozkojit a malého přimět pořádně sát (v té době vážil syn 3,3kg, v porodnici měl úbytek na váze 400g), že ještě žádné dítě hlady neumřelo, že je to silný kluk a ať vydržím. Pak jsme co 3 dny chodili na vážení, 1.vážení další úbytek na váze, 2. už si udržel váhu a 3. konečně přibral a pak začal nádherně přibývat, co měsíc to kilo!
Co bych Vám ještě dál vřele doporučila je, abyste byla své dcerce co nejvíce nablízku - tím myslím opravdu nablízku - noste ji v šátku či ergonomickém nosítku (obojí se dá sehnat i použité), je to strašně důležité! Ona Vás teď potřebuje u sebe, stejně jako Vy ji. V šátku se uklidní i děti s kolikou, z počátku se jí to nemusí možná zamlouvat, ale po pár dnech si to oblíbí a Vám to pomůže s tvorbou mléka. A nakonec zjistíte, že se dá v šátku i dobře kojit:-)
Poproste někoho, ať Vám teď na nějaký čas pomůže s domácností, ať se plně můžete věnovat své dcerce a kojení, holčičku noste, tak často jak to bude možné, mazlete se s ní, spěte s ní třeba v posteli a kojte často i v noci, to je důležité pro tvorbu mléka a i dětem se v polospánku dobře pije.
Nebudu Vám radit, ať jste hlavně v klidu, protože sama dobře vím, že to někdy dost dobře nejde...řeknu Vám to jinak: Zkuste se trošku míň nervovat a trošku víc věřit, že to zase půjde a ono to půjde, uvidíte:-)
S přáním co možná nejpohodovějšíh o adventu Iva