Proč jsem s kojením nesekla

Jsem prvorodička a rodila jsem oproti mému očekávání sekcí. Domnívala jsem se, že kojení bude bez problémů, že to příroda zařídí a nijak jsem se dopředu o kojení nezajímala. Mléko se mi začalo tvořit teprve pátý den. Z jednoho prsu mi nešlo téměř vůbec kojit, prý, že v těch prsou nic není, ale že budu určitě kojit, na druhou stranu jsem několikrát vyfasovala lahvičku s dokrmem, který do miminka zahučel, jak průtokáč, takže jsem trnula, že jestli to takto půjde dál, mléko se nespustí a miminko začne kojení bojkotovat. Dokrmování stříkačkou v mé porodnici nepraktikovali. Bez pomoci sestřiček jsem zvládla jakžtakž nakojit mezi 20 až 30 ml teprve těsně před propuštěním, jenže to už jsem byla na zhroucení z toho, že nekojíme alespoň 50 ml. O víkendu navíc byla přes noc na oddělení jen jedna sestra na x miminek, maminek a porodů, takže dovolat se asistence ke kojení byl dost problém. V porodnici mi řekli, že první den miminko nemusí baštit, druhý den by si mělo vypít 10ml, třetí den 20 ml, čtvrtý den 30 ml atd. a já už byla šestý den, jedno prso nic a v druhém prsu pod průměrem. K tomu všemu mi pediatrička v porodnici oznámila, že miminko neprospívá, což mě úplně rozhodilo a rozplakalo. Z porodnice domů jsem přišla se zničenými bradavkami a obavou, že malá umře hlady, přitom se mi nepochopitelně protivila myšlenka na UM. Doma jsem se snažila kojit o sto šest i přes šílenou bolest působenou rozpraskanými bradavkami, i když nebylo moc co, což mě dost  vyčerpalo, třetí den po návratu domů horečka, zpět do porodnice, vyšetření, diagnostikována mastitida v prsu, ze kterého mi kojit nešlo, antibiotika. Začali jsme ztrácet na váze, museli jsme sáhnout po dokrmu. Zkoušela jsem snad vše pro podporu tvorby mléka (odsávání, odstříkávání, teplá sprcha, pojídání masových polévkových vývarů, pití cca 4 litrů tekutin denně). Odsávání se nedařilo, odstříkávání také nic moc. Mléka pořád málo. Chtěla jsem kojení vzdát. A teď to nejdůležitější. Nesekla jsem s kojením, protože existují tyto stránky a vždycky, když jsem se dočetla v příbězích o kojení, že v tom nejsem sama, vrátilo mi to sílu do dalšího boje o mlíko. Nyní šestinedělí za mnou, snad máme prozatím vyhráno, dokrmy už nejsou třeba, bradavky si zvykly a už nejsou ploché, ale miminkem vytvarované a zdá se, že konečně prospíváme. Mléko se pomalu v obou prsech vyrovnává. Chce to trpělivost a k tomu jsem měla kliku, že malá se nezačala odmítat přisávat kvůli dokrmu z lahvičky. Používala jsem lahvičku z DM drogerie (babylove), moje holčička si z ní dokrm žužlala jak z prsu-dost trvalo, než ji vyprázdnila :-)...

Přidat komentář

Obnovit
Bezpečnostní kód

Fotogalerie

Databáze
otázek a odpovědí
Vstoupit