vytrvejte

   Když jsem poprvé otěhotněla a došla k závěru, že o miminkách toho moc nevím, začala jsem se aktivně zajímat o vše potřebné. Ve městě probíhají předporodní kurzy. Při jejich navštěvování jsem si sice občas říkala, že mě tyhle informace jakožto zdravotníka většinou nepřekvapují, že většinu už vím. Asi 10 lekcí jsme se připravovaly na porod a na péči o miminko. To, že je 6-nedělí náročné, padlo, ale až do CHVÍLE "CH" jsem si neuvědomila pravý význam věci.

   V porodnici jsem se stihla po porodu vyspat celkem 4 hodiny během 3 dnů - 3. den nás propustili - přesně 36 hodin po porodu jsme si dceru přivezli domů. Teoreticky jsem byla perfektně našprtaná, precizně jsem znala všechny odpovědi v problematice kojení. Po příjezdu domů jsem zjistila, že se mi nalívají prsy do podoby melounů. Začala jsem uplatňovat veškeré rady z kurzu, bez efektu. Melouny rostly, dítě to nedokázalo odsát, mléko neteklo, ač ho zjevně přibývalo. Opakovaně jsem vše prováděla podle 2 velice názorných brožurek, poté jsem si pouštěla neustále DVD s návodem, nic nepomáhalo. Ani masáž prsou, ani teplé obklady, ani sprcha, všechno špatně. V této době dochází rovněž k výraznému poklesu určitých hormonů v těle matky, což ještě prohlubovalo mou depresivní náladu a zoufalství z neschopnosti kojit. Tak moc jsem si chtěla vypiplat dítě sama, bez UM. Snažila jsem se ve dne, v noci, přírůstky váhy miminka byly na dolní hranici. V 1. dvou týdnech mě 2x navštívila laktační poradkyně z kurzu. Rozkojila jsem se. Nikdo tomu původně nevěřil - ani manžel, který už mě asi viděl spíš na psychiatrii - a sebe možná taky, ani dětská lékařka... Ještě 2 měsíce jsem ovšem při každém (přes den co 2 hod, přes noc co 3 hod) kojení trpěla (prý dítě nemá sát z 1 prsu déle než 10 minut - moje dítě potřebovalo 20-30 minut, jinak byla hladová). Mám velmi citlivou pokožku, vypatlala jsem za tu dobu mnoho tub Purelanu a nastříhala mnoho Hydrogelů. Najednou přišel 3. měsíc a já kojila jako profesionální kojná. Výborně to udržuje figuru ;-). Zvládli jsme i alergii na bílkovinu kravského mléka, kdy jsem musela několik měsíců držet bezmléčnou dietu - naštěstí to v roce malé odeznělo. No a pak už jsme chtěli druhé dítě, nepřicházelo, postupně jsem snižovala kojicí dávky, až jsem to nakonec (s lítostí) vysadila úplně v 15 měsících. Nyní čekám druhé dítě a budu se o to mateřské mlíko bít tak jako dřív, i kdyby mě to stálo stejné úsilí. Vytrvejte. Stojí to za to!