Už dávno před vlastním těhotenstvím jsem byla rozhodnutá kojit. Jako lékař vím jak je mateřské mléko nenahraditelné a zásadní pro dobrý start do života. Žila jsem v domění, že každá (nebo téměř každá) žena může kojit a pokud to nejde, je to jen špatnou technikou, kterou hravě opravím s pomocí laktační poradkyně. Mám vpáčené bradavky, ale na přednáškách jsem se dozvěděla, že ani to není problém, takže jsem byla v klidu.
Když se narodil náš malý chlapeček, hned mi ho přiložili k prsu. Pak jsme byli spolu na pokoji a já přikládala přesně podle instrukcí. Bohužel to moc nešlo, tak mi byly doporučeny kloboučky, které jsem ihned koupila.
Malý sál dychtivě z kloboučků, ale mlíčko nepřicházelo. Vždy jsem ho přiložila, posál a pak dostal dokrm po prstu. Malý řval hlady. Střídaly se u mě sestřičky, laktační poradkyně a všechny mi říkaly, že techniku mám správnou, jen miminko nechce spolupracovat. Proč by taky spolupracoval, když chudák hlady šilhal a maminka mu do pusy cpala nějaký silikonový nesmysl a až když ho s ním potrápila, dostal trochu mlíčka a mohl si pospinkat.
Pátý den se mlíčko ukázalo, ale malý chlapeček už dávné ztratil víru v prs a, i když trochu posál a mlíčko mu kapalo na hlavičku, řval dál. Jak se rozběhla laktace, bylo stále obtížnější kojit pomocí kloboučků. Mlíčko je odlepovalo a putovaly po prsu, lepily se malému na obličej a výsledkem bylo úplně promočené hladové mimnko. Navíc začal prsy nenávidět a jen viděl bradavku začal hysericky řvát.Začala jsem mlíčko odsávat a krmit ho lahví vlastním odstříkaným mlíčkem. V porodnici mi tvrdili, že takhle laktaci neudržím, čemuž jsem moc nevěřila. Prs nemá mozek ani oči, aby poznal, kdo mlíčko cucá. Měla jsem za to, že je důležité udržet stejnou frekvenci jako při kojení a prs vyprázdnit.
Bylo to velice náročné, už proto, že nejprve pil po dvou hodinách. I z lahve pil hodinu, půlhodiny jsem odstříkávala a chystala lahvičky, pak jsem měla půlhodiny chvilku a zase nanovo. V noci to samé po třech hodinách.
Teď se dívám na své spící miminko, zítra bude mít pět měsíců a je pořád na mateřském mlíčku. Ze tří kil má osm. Zdálo by se happy end.
Když jsem ho včera krmila, měla jsem už odsáto, takže jsem měla čas a dívala se jak pije. Jindy jsem odsávala při krmení (mám elektrickou odsávačku a umím to už jednou rukou) nebo padala únavou, bála se, aby bylo mlíčka dost, kontrolovala, jestli ještě přihrát, dosát, pokud nebyla zásoba. Malý přestal pít a dlouze se na mě díval, jakoby chtěl říct, jsem rád, že sis mě konečně všimla, že se konečně najíme spolu.A já si uvědomila, že to vůbec nestálo za to. Není to mateřské mléko, co miminko potřebuje, je to milující maminka, která si užívá krmení. Není nervozní, vyčerpaná. Jistě jsou benefity mateřského mléka známy, ale dítě není motor. Nestačí do něj lít kvalitní benzín. Záleží hlavně na osobě čerpadláře. Byla to moje ješitnost a určitá fanatičnost podpořená laktačním fanatismem poslední doby, která mi neumožnila si to uvědomit včas. Moc mě to mrzí.
Chtěla bych všem maminkám vzkázat: je skvělé pokud můžete kojit, pokud to nejde zkuste pomoc laktační poradkyně, ale pokud se i tak nezadaří, netrapte se. Důležitá je maminka.
Komentáře
Takže po návštěvě pana doktora a laktační poradkyně /v každém případě velmi povzbuzující a nápomocné, doporučuji/ jsem v klidu.Jeden den po laktační poradně jsme zrušili veškerý režim s tím, že pil a cucal jak chtěl a dokrm dostal až hadičkou k prsu večer. V noci ležel se mnou a cucal jak chtěl. Ráno jsem ho na půjčené váze /zapůjčí dětský lékař/ zvážila před a po - 4ml. Po celé noci, kdy jenom pocucával byl i tak hodný, spokojený, protože prostě ležel se mnou/to jsem dělala i u dcery/ bez zavinovačky, nalepený na mě a ráno vůbec nehodlal vstávat. Takže pěkně do skleničky 50ml nutrilonu,přilo žit k bradavce a krásně se docucal /je to obyčejná malá sklenička s dírou ve víčku, objem 50ml a cevkovací hadička-celé asi 50kč a geniální věc/. Zabalila jsem ho do zavinovačky a spí. Doporučení kůže na kůži, rozbalovat,aby byl čipernější na kojení atd. budeme dodržovat, ale nějaký režim, ve kterém se orietnujeme oba dva prostě potřebujeme. Takže moje zkušenost:
1/Už před porodem si najít dobrou laktační poradkyni, absolvovat soukromou poradnu a po porodu ji opět kontaktovat /i když kojíte bez problémů,není na škodu konzultace/-můž e ušetřit neskutečně mnoho stresu /za mě v Brně paní Pavlína Kallusová 731428330,velmi pozitivní/, já osobně bych si už dnes zakoupila dopředu i bylinné kapsle na rozkojení, nic se tím nezkazí a efekt může být velký.
2/zdravý rozum - když nemáte dost mléka, nemůžete kvůli rozkojení trápit miminko hlady-dříve by takové děti umřely /40% kojenců umíralo ještě v 19sto. a každá 10.matka-buďme vděční za nutrilon a porodnice-mě někdy přijde, že posedlost přirozeným porodem a kojením úplně zatemňuje povědomí o tom, jak moc dětí a maminek dřív takto "přirozeně" přicházelo o život nebo trpělo nemocemi a trvalými následky-co by za takové možnosti tehdy daly a myslím, že většina by se ráda "přirozeného" utrpení vzdala/.
3/Zapůjčte si váhu u dětského lékaře nebo v porodnici - považovala jsem za zbytečné, ale pokud to člověk používá rozumně, má to informační hodnotu o stavu krmení /prsa nemají měřiče na průtok/.
4/Suplementor s hadičkou-taky bych už pořídila dopředu, dítě se přirozeně kojí, ale na závěr mu můžete krásně přistrčit k bradavce uzounkou hadičku, skleničku nebo pytlíček s UM dáte za podprsenku a miminko se dokrmí, aniž by to vůbec vědělo, bude mít prso spojené s tekoucím mlékem a vy můžete v klidu dál kojit a snažit se zvýšit laktaci, aniž miminko strádá nebo ztratí o prso zájem.
5/ Já jsem si pořídila i el. odsavačku medela i se spec. lahvičkou, která simuluje sání z prsu, ale lahev je vždycky horší, než dokrm hadičkou a já odsavačkou nic neodsaju ani nenastimuluji, navíc je to hrozně depresivní činnost, pokud to mléko prostě nemáte. Ale pro maminky s hodně mlékem určitě dobrá věc a lépe zakoupit dopředu od někoho za rozumnou cenu dopředu.vždycky zase můžete bez problémů prodat, je o ně zájem.
6/Nic nedělat za každou cenu, vyzkoušejte si svoje postupy a hlavní kriterium je, že to dobře fyzicky a psychicky zvládáte a na miminko máte čas a klid /natož na další potomky/.
Všem hodně štěstí-nejsem odborník, jenom maminka, která taky řešila co s kojením, moje postřehy jsou čistě soukromá zkušenost.
Je to šílený kolotoč - odsát, zchladit, ohřát, nakrmit, umýt, sterilizovat,....
Teď již zvažuji přechod na UM a zřejmě to udělám, protože ten čas bude lepší věnovat prckovi a ne odsávačce.
Děkuji za takový upřímný článek, který jste napsala a úplně s tím vším souhlasím.
Již si také uvedomuji, že MM není všechno.
Moc děkuji za Vaše slova, moc mi pomohla.
Fandím kojení, ale ještě víc fandím zdravému přístupu a přeju všem maminkám, kterým to z jakýchkoliv důvodů nejde nebo nevyhovuje, aby se přestaly trápit výčitkami, protože jak napsala maminka - někdy to hraničí s fanatičností.