Nakonec to klaplo

V dubnu 2013 se mi narodil syn - akutním císařským řezem. To znamená plná narkóza a žádné přiložení miminka po porodu. Navíc se doktorům nepodařilo mě vzbudit na poprvé, probírala jsem se jen velmi pozvolna. Svého syna jsem poprvé uviděla víc jak 12h po porodu. O tom zda bude nebo nebude kojen měl naprosto jasno. Bez okolků se okamžitě přisál a ačkoliv jsem mléko ještě neměla, tak se odmítal pustit i když mu sestra ucpala nosánek. Císařský řez zapříčinil, že jsem byla psychicky na dně, syna jsem viděla jako vetřelce, co se mi zakusuje do prsu a působí mi bolest. Přišlo mi, že není můj. Kdo to nezažil, tak mě nemůže pochopit. Odmítala jsem kojit častěji než po 2h, bolely mě bradavky. Po 2 týdnech doma se vše začalo nenápadně zlepšovat. Četla jsem články o laktačních psychózách, ale rozum mi říkal, že nesmím přestat kojit. Manželovi jsem se svěřila, co prožívám. Sama sobě jsem si stanovila hranici - pokud jen pomyslím na to, že bych ublížila synovi nebo sobě, okamžitě jedu na psychiatrii. Naštěstí se nic takového nestalo a kojení se upravilo a bradavky se pod vrstvou bepanthenu také do 4.týdne trochu zotavily. Od šestinedělí začaly být kojící chvilky i příjemné. Dnes je synovi víc jak 6 měsíců a stále kojím. A jsem na sebe pyšná!

Komentáře  

0 #8 Diana 2014-04-27 14:51
Holky, musim pripojit svou zkusenost z porodu cisarskym rezem, prvni dceru jsem rodila planovynym cisarskym rezem, a po porodu sestricka mi malou prinesla asi 4 hodinky po porodu, mela jsem epiduralni anestezii. Rozkojit se mi v porodnici podarilo krasne ale po prichodu domu dolehla na me deprese, uzkost a shon s miminkem a postupne o mleko jsem prisla, kojila jsem dceru jen 3 tydny :sad: , asi do roka dcery jsem si vycitala ze jsem ji nekojila, citila jsem se ze jsem selhala, a presne jak pise tu jedna maminka kdyz se me nekdo zeptal zda kojim citila jsem se jak menecenna. Pri druhem tehotenstvi jsem si rikala ze jen tak kojeni nevzdam. Dnes mam dvoumesicniho syna ktereho jsem rodila taky planovanym cisarem a zatim zdarne kojim, je pravda ze syn uz na sale byl presvedcen ze kojen bude :lol: hned hledal prso :lol:, v porodnici jsem myslela ze se nerozkojim, ale diky sestrickam se mi to podarilo. Tim bych chtela podporit maminky co vahaji ze by pri druhem diteti mohla se opakovat stejna situace jako u prvniho mimca. A hlavne nevzdavat se stejne jako ja. Drzim vsem palecky at mame hodne mlicka pro nase drobecky :-) .
Citovat
-1 #7 Jitka 2014-03-19 23:45
Dobry vecer,
Ja jsem sve dve dcery kojila bez problemu, ta treti se narodila planovanou sekci z duvodu transverzalni pozice. Narodila se ve Velke Britanii, dceru po sekci dali hned manzelovi do rukou a ja dceru dostala po 20 minutach po narozeni a od te chvile byla porad se mnou at jsem byla na JIP ci ne. Kojeni se rozbehlo bez problemu ( coz bylo dano i tim, ze jsem mela zkusenosti). Je mi lito maminek, ktere chtely kojit, ale nevyslo to, na druhou stranu je dulezitejsi, ze maji zdrava miminka.
Citovat
-1 #6 Pavlína 2014-03-04 12:31
Dobrý den , musím se připojit -první porod -akutní sekce pro hellp syndrom -syn mi nebyl přiložen k prsu pro předčasný porod v 35 tt, kojit jsem musela chodit do jiné kliniky kde mi syna stejně krmily sondou -když jsem přišla byl na tolik unavený, že se téměř nepřisál , po čtyřech dnech mi "praskla jizva takže jsem absolvovala další narkózu:-( myslím, že jsem se psychicky zhroutila -nesnesla jsem pocit, že neuvidím syna :-( přišla jsem si prázdná .... po dalším týdnu v nemocnici se mi kojení moc nedařilo. Doma jsem se s hadičkou a neustálým odsáváním snažila ve dne v noci čtyři měsíce-byla jsem jako prdlá...Myslím si, že nikdo nechtěl více kojit než já:-( nepodařilo se a já se dostala do normálních kolejí a trochu jsem si i oddychla ...Vždy když se mi někdo uškleboval, že nekojím bylo mi do breku ...Druhý porod jsem měla v termínu -znovu císařem,ale plánovaným ,ale v celkové narkoze -o bolestech po porodu nemluvím:-O ale vše bylo klidnější -byla jsem připravená ...zatím se mi kojení daří-sice nemám mléka na rozdávání ,ale snažím se....
Chtěla bych závěrem říci, že mě mrzí přístup dnešních zdravotníku -kdo nekojí jako by byl póvl :-( bylo mi líto maminek co si musí vytrpět když jim nejde rozběhnout laktace a tolik se snaží-ale být pod takovým tlakem vydrží málokdo -neustálé převažovaní a slova typu-maminko moc vám to nejde malej vypil jen 5ml asi se málo snažíte .... :sad:
Citovat
0 #5 Eva 2014-02-12 22:49
Cituji Kamila:
Dobrý den,
Nemůžu si pomoci dámy, ale nechápu Vás. Měla jsem plánovaný číslo.řezprotože jsem měla dcerku koncem pánevním.Naše malá si ale chtěla přijít na svět po svém tak mi v předvečer nástupu praskla voda.
Rodila jsem v celkové anestezii, manžel malinkou ohlídal a ještě nám ji pan doktor nafotil přímo na sále.
Hned jak jsem se ráno prohrála tak jsem chtěla malou vidět a nemohla jsem se dočkat kdy mi ji zase přinesou přiložit ke kojení.


No, to buďte, Kamilo, ráda, že jste to nezažila --- a opravdu, kdo sám tuhle situaci nezažije, nemůže pochopit. Jen bych nerada, aby to pro ostatní dámy tady vyznělo od Vás jako odsouzení. Ty pocity nejsou něco, co by si dané maminky přály, to mi věřte, ani nejsou o tom, že by snad své děti nechtěly nebo měly málo rády. Naopak. To, že Vy jste to měla takhle - je moc prima. A věřte, že všechny tyhle maminky by si to takhle taky přály, ale bohužel... Hormonům neporučíte...
Citovat
-1 #4 Kamila 2014-01-16 13:54
Dobrý den,
Nemůžu si pomoci dámy, ale nechápu Vás. Měla jsem plánovaný číslo.řezprotož e jsem měla dcerku koncem pánevním.Naše malá si ale chtěla přijít na svět po svém tak mi v předvečer nástupu praskla voda.
Rodila jsem v celkové anestezii, manžel malinkou ohlídal a ještě nám ji pan doktor nafotil přímo na sále.
Hned jak jsem se ráno prohrála tak jsem chtěla malou vidět a nemohla jsem se dočkat kdy mi ji zase přinesou přiložit ke kojení.
Citovat
+4 #3 Alena 2013-11-13 11:56
Dobrý den, když čtu Váš článek, musím se připojit..... I já jsem zažila podobný stav.
Šla jsem rodit přirozenou cestou, ale vzhledem ke komplikacím, z toho byl nakonec císařský řez. Později jsem byla dva dny na JIPce a vlastně jsem ani nevěděla, jestli mám syna, nebo dceru.
Kojení bylo pro mne ukrutně bolestivé, ale moc jsem si přála dát tomu broučkovi to nejlepší. Několik dní jsem byla na vozíčku a nebyla schopná jít na záchod a postarat se o sebe, natož o dítě.
Po propuštění z porodnice, jsem se nakonec doma pomalu rozkojila, přestože byl syn na UM. Ale večerní uzkosti, deprese a pláč, stále přetrvával, vraceli se mě vzpomínky z porodu, z přístupu personálu a především z toho, že jsem neměla syna u sebe.
Díky laktačním poradkyním, také těmto stránkám, jsem nakonec plně kojila do půl roku. Když měl syn 16 měsíců, tak jsem kojit přestala a to především z důvodu, že syn se v noci začal více budit a vyžadovat mléko. Přes den prso odmítal. Oplakala jsem to, ale vzhledem k tomu, že chceme další miminko a ne a ne přijít do jiného stavu, tak si říkám, že všechno má i svůj konec.
Ovšem představa dalšího porodu mě znovu nahání strach. Mám radost, že v uvedených příspěvcích, jsem se mohla dočíst, že druhý porod a druhé kojení může být zcela odlišné.
Citovat
+1 #2 Hanka 2013-10-30 10:42
Prozila jsem podobny psychicky a fyzicky propad u cisare se starsim synem, plna narkoza, bolest prvni jizvy v zivote, o leky na bolest jsem skemrala, do toho strasici sestry, ze se nerozkojim a ze dopadnu jako pani vedle, co se ani rozkojit nezkusila. Nakonec jsem to dala, i kdyz bylo par retenci, a kojila rok, pak prestala, abychom mohli mit druheho prdolku. U druheho porodu, epidural, uzasne starostlivy lekarsky tym, rozkojila jsem se jako nic, az se sestra ptala, jestli nahodou nemam doma jeste jednoho kojenecka. Chci tim jen rict, ze druhy porod, druhe kojeni je nebe a dudy a ze to treba nebude jen ma zkusenost :)
Citovat
+1 #1 TNT 2013-10-29 14:40
Gratuluji,něco podobného jsem zažila včervenci.Při druhém prckovi si chci stanovit jasná pravidla,co se týče přiložení k prsu,protože už bohužel budu rodit jedině císařem.Doufám, že vládne lidskost a profesionalita a bude mi vyhověno,
Citovat

Přidat komentář

Obnovit
Bezpečnostní kód

Fotogalerie

Databáze
otázek a odpovědí
Vstoupit