Kojení - něco tak přirozeného?

Když jsem otěhotněla, začala jsem studovat všechno kolem těhotenství a porodu. Čím víc se porod blížil, tím víc jsem o něm četla a jaksi jsem pozapomněla se informovat také o kojení. Prostě jsem si myslela, že je kojení tak přirozená věc, která půjde prostě sama. Dám miminku prso a ono bude sát a je to. Jenže jsem se přepočítala. Porod byl nakonec rychlý a bezproblémový, moje Katulinka se však na porodním sále nepřisála. Mávla jsem nad tím rukou, stejně jako sestřička. Jediné co mi řekla, "To půjde, ale máte malé bradavky, pořiďte si kloboučky". Pokaždé, když mi dcerku přinesli na pokoj (první den a půl jsem ji neměla u sebe, byla jsem "omdlívací"), sestry řekly, zkuste přiložit a odešly. Jenže jak přiložit? Zkoušela jsem nejrůznější krkolomné polohy (špatně se mi sedělo po nástřihu), držela jsem toho andílka v náruči a dobrou půl hodinu se jí pokoušela narvat bradavku do pusinky. Všelijak jsem ji formovala a vytahovala mezi prsty s nadějí, že jí to půjde líp. Povedlo se sice jakž takž asi druhý den, ale jen na chvilku a že by se napila, to se říct nedalo. Kloboučky jsem taky zkusila, ale k ničemu, Katulka na mě koukala, co že plastového se jí to snažím dát do pusinky. Třetí den ve sprše jsem se podívala do zrcadla. Páni, měla jsem rázem z jedniček čtyřky. S obdivem jsem si je prohlížela. Byly tak velké a pevné :-) ... pevné? auauau, spíš tvrdé jako kámen. Bolelo to jako čert a přisátí se nezadařilo už vůbec. Na radu sester jsem neustále prsa chladila a před kojením nahřívala. Byl to kolotoč a já už pomalu ani neschovala prsa pod košili. Tak jsem trpěla a říkala si, že to vydržím, protože moje holčička za to stojí. Vcelku jsme se nakonec rozkojily, když jsme šly domů, ale trpěla jsem další měsíc. Sedat jsem si mohla až po 3 týdnech, do té doby jsem balancovala na nafukovacím kruhu obložená ze všech stran polštáři, prsa mě bolely, bradavky jsem měla rozžužlané, neustále bolavé, nemohla jsem se jich ani dotknout. Rady typu "hodně větrejte" dopadaly tak, že mi neustále teklo mléko až na břicho. Zkoušela jsem všechno možné, od bylinkových obkladů, přes gelové náplasti, až po genciánku a různé mastičky. Internetové poradny se staly mým každodenním rituálem. První měsíc jsem nejednou brečela bolestí, protože to malé sladké miminko mělo místo dásniček kleštičky. Taky jsem měla pocit, že kojím prakticky bez přestávky. Všude se píše, kojte podle dítěte, tak dlouho, dokud se samo nepustí. Jenže moje malá holčička mi jaksi k bradavce přirostla a ani náhodou to nevypadalo, že by se kdy pustila sama. Strčit do koutku malíček, zněla další rada. No ale kudy? Celá bradavka i s dvorcem hluboko v pusince a ani mezírka, kudy by to šlo. Prostě, mámo opovaž se mi to brát!!! Využila jsem dokonce pomoci laktační poradkyně, to když už jsem byla zoufalá. Jenže podle Murphyho zákonů, jak to tak bývá, po jejím příchodu jsem měla miminko i kojení ukázkové, dokonalé přisátí, dokonalé sání, dokonalé odříhnutí (což nám do té doby taky nešlo), takže se na nás paní podívala a zhodnotila, že vše děláme správně. Tak a teď babo raď.
Jediným vysvobozením byl prostě čas. Vydržela jsem, prsa se postupně zahojila, v kojení jsme se obě sehrály, mléka bylo tak akorát, "kleštičky" povolily, kojení se postupně zkracovalo na 20 a nyní dokonce až na 7minut. Dcerce je dnes přes 7 měsíců a prostě si to obě teď užíváme. Jediné úskalí, které se objevilo po půl roce, byly zuby. Z malé princezny se skoro stala dvouzubá piraňa, která mě ke konci kojení jen tak ze srandy nezapomene kousnout a když jí důrazně řeknu, že nesmí a prso schovám, lišácky se na mě směje... no, dá se tomu nevinnému stvoření odolat?

Komentáře  

+2 #1 Mirka 2013-10-12 20:17
Váš příběh mě moc pobavil a hodně jsme se v tom našli :lol:
Díky!

A hlavně díky za tyto skvělé stránky a neskutečnou trpělivost paní Jiřinky. Právě díky uvedeným článkům a informacím z poradny jsme přes počáteční potíže a záněty kojení nevzdali a teď jsou malému skoro 3 měsíce a konečně je vše ustálené a začíná to být pohoda. I když, pod půlhodinové kojení zatím nejdem ;-)
Citovat

Přidat komentář

Obnovit
Bezpečnostní kód

Fotogalerie

Databáze
otázek a odpovědí
Vstoupit