on-line poradna

Poradna trvale uzavřena.

Bojkot kojení

Dobrý den paní Jiřinko, moc ráda bych se s Vámi chtěla poradit ohledně svého synka. Už před třemi lety jsem se Vás ptala na problémy s dcerkou a z vašich stránek jsem čerpala plno rad a zkušeností. Tehdy jsem řešila problémy, kdy se dcerka odmítala přisát už porodnici a rozkojily jsme se až ve třech týdnech za pomocí laktační poradkyně a já s Vámi řešila, kdy podat dudlík, protože proplakala celý den. Velmi podobná situace nastala bohužel i u druhého dítěte, synka. Tady ale začalo odmítání spíše postupně, až se vyhrotilo po dvou měsících v ukončení ukojení. V současnosti ještě odsávám a podávám odstříkané mléko, nicméně časově je to opravdu velmi náročné vzhledem k tomu, že vychovávám ještě dcerku, to nevidím jako schůdné, nedá se někam jít na delší dobu jak dvě hodiny. Vím, že je to nyní už jen na mě, jak dlouho vydržím, nicméně bych se ještě ráda poradila, jestli má opravdu smysl ještě odsávát, zda neodsávám příliš málo, protože pediatrička mi řekla, že by měl vypít 7x denně 200 ml nebo klidně i víc, zkrátka, kolik si řekne. V současnosti (za tři dny mu budou tři měsíce a váží šest kilo) mu dávám 7x denně 160 ml, zatím jednu porci z toho má Nutrilon. Někdy nedopije vše. Odsávám každé cca tři hodiny 15 minut obě prsa zároveň, někdy nasaju 100, 120, 130 i 140 někdy třeba jen 90 dohromady. Záleží samozřejmě, jaká je na to pohoda a jestli nejsem moc unavená. Z pravého téměř vždy cca poloviční množství. Po odsávání jsem ještě třeba 20 ml schopna ostříkat prsty. Někdy mám dojem, že z odsávačky to nejde dostat a přitom cítím, že prsa jsou plná. Celé je mi to velmi líto, že synek úplně odmítá pít z prsu. Podávám mu mléko láhví Calma, ale řekla bych, že je to asi už jedno, jestli je to Avent nebo toto, prostě už se na to naučil a jak vidí prso, které se k němu blíží, tak má záchvat. Zkouším třeba přikládat po kojení, kdy je v lepší náladě, zkouším pozici z kleku, která mu připomíná pití z lahve, ale většinou uhýbá hlavou a ani na vstříknutí mléka po prsu nechňape. Asi dvakrát se mi chytil na chviličku přes klobouček, ale jakmile zjistil, o co jde, tak to hnedka s brekem pustil. Zkoušeli jsme i skin to skin, ale jen to třeba oblízne a nic, většinou se bradavce úplně vyhýbá, i když hledací reflex pozoruji, ale jak vycítí bradavku naštve se a jde od toho. Už v porodnici se mi zdálo, že se obtížně přisává, zvláště když byla prsa hodně nalitá. Uzdičku mu kontrolovala MUDr. Mydlilová z laktační ligy, která řekla, že je to v pohodě, protože je zarytá odpůrkyně střihání, že si dítě musí uzdičku vytahat kojením sám. Určitě to nemá nijak hodně, ale trošku se mi zdá i slečně, která odpovídá telefonické dotazy na Laktační lize, že trošku kratší ji má, ale není to nijak závažné. V porodnici jsem měla prsa hodně nalitá, jak betony a musela jsem masírovat a odstříkávat. Jedno prso upřednostňoval už od počátku, snažila jsem se tedy aby vždy pil z obou, což právě možná byla chyba a tolik nepřibýval na váze. Pravdou je, že dcerka velice žárlí a nenechala nás v klidu kojit, skákala kolem nás, kopala a já se rozčilovala a synka to rušilo, takže si zažil, že toto nemá zapotřebí a začal pití odmítat. Později ale i když byla situace klidná a nikdo nás nerušil. Bohužel ve třech týdnech jsem mu dala dudlík, protože už začínal být hodně uplakaný. Jeden úplný bojkot jsme nakonec zvládli, ale po týdnu se situace zopakovala a pak už jsem se psychicky zhroutila a rozhodla se skončit. Myslím, že to také bylo dáno tím, že mě pediatrička stresovala už od návratu z porodnice s jeho váhou. Třetí den se mu rozjela žloutenka, ale nebyl na svícení, nicméně byl hodně hodně spavý. Cca po dvou týdnech začal hodně trpět na koliky, takže když ho bolelo bříško, odmítal pít, musela jsem ho nejdřív odprdět a pak se teprve napil. Žloutenku měl celé šestinedělí. V noci se ale vždy budil sám, jen jednou, max dvakrát. Nikdy se ale nedokázal napít najednou, vždycky jsme mezi kojením několikrát krkali, prděli. Kolikrát jsem ho třeba kojila půl hodiny, pak ho položila a on za chviličku brečel, že chce ještě. Takhle to třeba šlo i hodinu a půl. Přitom třeba xkrát u prsu usínal a většinou pil se zavřenýma očima. Přes den pak odpoledne raději prospal až do večera, což tak nějak dělá i teďka, takže se pořád peru s tím, kdy ho budit, zda vždy po třech hodinách, nebo ho nechat, ať si to řídí sám… Zde uvedu ještě pár detailů o synkovi: Narozen 28.7.2013, porodní váha 3810 g, délka 53 cm, obvod hlavy 36 cm, třetí den váha 3520 kg, 1.8.3640 kg při propuštění. 2.8. 2013 váha 3710 g 5.8.2013 váha 3670 g – první pokles a stres od paní doktorky, že ho musím krmit každé dvě hodiny minimálně, kontrolní kojení – vypil 100 ml. 7.8.2013 váha 3780 g 15.8.2013 váha 4170 g, obvod hlavy 38 cm 26.8.2013 váha 4380 g, obvod hlavy 38,5 cm 5.9.2013 váha 4530 g, obvod hlavy 39 cm, obvod hrudníku 37,5 cm, délka 59 cm Velká nespokojenost s váhou – pediatrička řekla dokrmit UM, případně odstříkat a podat láhví, je hubený, měl přibrat kilo, strádá, je hladový, cpe si ruce do pusy. Po této návštěvě jsem se zhroutila, zkusila jsem odstříkat, ale v tom stresu velice maličko, takže jsem opravdu nabyla dojmu, že mléko už žádné nemám. Poté začal s bojkotem a odmítal se napít stále častěji. Přitom bylo jasné, že křičí hlady. 16. září jsem se zhroutila úplně, protože už nechtěl pít stále a stále častěji a byl to čím dál tím větší souboj nechat ho třeba 5-6 hodin hlady, takže jsem začla dokrmovat přes stříkačku s hadičkou. Odsávala jsem si pravé prso, aby v něm bylo více i levé, abych zvýšila laktaci, ale to zase synkovi vadilo, že se mlíkem úplně dávil. Takže jsem před každým přiložením musela trochu odstříknout. Po dvou dnech začal zase pít a týden jsme docela úspěšně kojili, pak začal zase odmítat pravé prso, zkusila jsem klobouček a chytil se. Po pár dnech, ale chtěl pít z klobouku i z druhého prsu a během pár dní přestal pít úplně, takže jsem začla zase dokrmovat přes stříkačku. Zkoušela jsem i sumplementor, jednou docela úspěšně, podruhé už totální odpor, takže od 2. Října už z prsu nepil a dokrmovala jsem ho přes stříkačku vlastním mlékem 3.10.2013 váha 4940g – totální nespokojenost lékařky, dobře, že jste to ukončila, dejte už jen UM, ať se konečně nají, už ani neodstříkávejte nemá to smysl 24.10.2013 váha 6050 g , obvod hlavy 41,5 cm, délka 63 cm – s váhou spokojená, nicméně nespokojená s množstvím podaného mléka (7x denně 160 ml je asi málo, i když mu to dle váhy zřejmě stačí). V současnosti jsem opravdu hodně nešťastná a zoufalá, nerada bych tím kazila i další vztah v celé rodině, všichni už si myslí, že jsem magor. Byla jsem i u psychologa, který mi řekl, že si své problémy sama zbytečně vytvářím a že štěstí mám za rohem. Má asi pravdu, ale já zkrátka nedokážu udělat tlustou čáru a jít dál. Dcerku jsem nakonec kojila do roka a půl a odstavila se sama a synka mám takhle vzdát? Beru to jako osobní selhání, navíc je mi líto, že jsem přišla o ten blízký kontakt. Ale asi právě problém je ten, že on o to nestojí a já se mu pořád zbytečně nutím. Moc se omlouvám, že jsem napsala takový román, ale budu moc ráda, když se mi ozvete a napíšete mi pár postřehů případně alespoň k tomu množství vypitého mléka. Četla jsem, že když dítě přesáhne váhu šesti kil, už větší porce pít nechce. Ale určitě je také rozdíl v tom, zda se jedná o UM či mateřské mléko, mohu mít třeba mléko málo tučné, že mu to zkrátka nestačí. Ještě minulý týdne jsme mu dávali 135 ml, ale křičel i po hodině a půl hlady, takže asi spurt, tak jsme dávku navýšili. Znám i váš příběh, takže vím, že máte zkušenosti s odstříkáváním. Moc jsem si přála kojit, ale jak jsem od vás několikrát četla, na to je potřeba dvou, a to v našem případě opravdu není, takže asi opravdu nemá smysl synka nutit. Tím odstříkáváním jsem tak trochu doufala, že by se třeba mohl chytit později, protože jsem slyšela, že i pětiměsíční dítě se naučilo pít z prsu, ale tak dlouho opravdu odstříkávat nevydržím. Navíc kojením jsem chtěla být pružnější a časově volnější, zatímco takhle s tím odstříkáváním a dokrmováním je to úplně naopak, ale těžko se mi zkrátka smiřuje s tím, že synek bude na lahvi a ještě k tomu na UM…

Autor
Petra Vindušková
ID otázky: 32168

Odpověd:

Petro, hezký večer, musím říci, že už dlouho mne ničí dotaz tak nenazvedl ze židle....Opravdu! :-( Řeknu Vám to tasi takto. Pediatrička Vašeho dítěte z Vás udělala psychickou trosku a to NAPROSTO zbytečně! Psychika je příčinou toho, že, syn nechce k prsu, to je zcela zřejmé. U Vás totiž žádný funkční problém není. Mléka je dost. Ale psychika je pěkná potvora a příčinou je ta lékařka. Okamžitě bych takového pediatra změnila. Vždyť to jsou neuvěřitelné kecy, proboha! Proč to dělá??? Váš syn prospíval normálně, žádnou hrůzu jsem tam neviděla ani jednou! Stačilo jen pár úprav pro zefektivnění kojení (mléka jste měla vždy dost, jen synek nepil úplně efektivně, ale to fakt stačí pár rad a je to ok) a hlavně psychické uklidnění. Co to je za nesmysly o tom množství podávaného mléka??? Vašemu dítěti stačí menší dávky než dáváte, je to ZCELA zjevné z vahových přírůstků. Proč byste měla cpát do dítěte 200 ml dávky? Na to není žaludek dítěte ani stavěný! V podstatě vždy stačí do 900 ml, mléko se svým složením přizpůsobuje. Obzvlášť u mateřského mléka to platí dvojnásob, že zhruba od 2 měsíce věku už dítě moc nezvyšuje množství vypitého mléka, většině dětí stačí 800-1000 ml. Ostatně Vy sama vidíte, že synkovi taky. Já skutečně nechápu, jak si vůbec může dovolit lékařka takto Vás tyranizovat!!! Nenechte si zničit dětství Vašich dětí a najdete si nějakou empatickou lékařku...to fakt není normální a to, co lékařka radí je téměř trestným činem, opravdu...asi má provize z prodeje UM, jinak si to nedovedu vysvětlit. Navíc ta množství, která doporučuje, to je vyloženě překrmování. Achjo, jsem z toho opravdu moc smutná, protože je to naprosto zbytečně zničené kojení....:-(

Vy máte pro svého chlapečka mléka spoustu a samozřejmě, že má smysl pro něj laktaci udržovat! Proč byste ho měla cpát UM, když máte svého mléka dost? Navíc takto před zimou, kdy imunologická hodnota, ochrana před nemocemi je pro dítě velmi významná. Já ani nevidím vůbec žádný důvod, proč by se dítě nemělo k prsu vrátit, pokud se prostě uklidníte a uvolníte a nebudete na dítě vyvíjet žádný nátlak. Měla byste si začít chlapečka užívat a zkusit si užívat blízký kontakt s ním. K ničemu ho nenuťte, opravdu se uklidněte a hodně, opravdu hodně využívejte kontaktu kůže na kůži, mazlete se s chlapečkem tak často, jak to bude možné. Když syn ucítí Váš klid, tak věřím, že se i k prsu rád vrátí a prostě bude sát. Pokud se to stane, tak si můžeme znova napsat a dám Vám pár rad, jak kojení zefektivnit.

Jak dlouho vydržíte odsávat je samozřejmě na Vás. Ale dá se to vydržet dlouho. Není to o moc časově náročnější než míchání UM a hodnota je absolutně neporovnatelná. Svému synkovi dáváte to nejlepší, co můžete. Nenechte si ničit život lékařkou....vždyť je to velká škoda. :-(((

Tak se držte!

Jiřina Mrázková Jiřina Mrázková
26. 10. 2013 23:13:50

Fotogalerie

Databáze
otázek a odpovědí
Vstoupit