Co udělat, aby své druhé dítě mohla s plochými bradavkami kojit a nebyl to znova horor?
Dotaz: Dobrý den, předem se omlouvám, jestli se Vám můj dotaz bude zdát podivný. :-) Mám velmi veliká nepevná prsa s hodně velkými dvorci, ale maličkatými plochými bradavkami. O problému vpáčených bradavek jsem četla, všude je dost článků - ale už ne o bradavkách plochých. V těhotenství mi prsa lékař neprohlédl, takže po porodu mě čekalo nemilé překvapení - moje holčička se nedokázala přisát. Sestry v porodnici mě mordovaly, moje malá tři dny prospala, na "kojení" jsem ji musela budit... a kojení píšu do uvozovek, protože se spíš jednalo o nějaký druh psychického týrání, protože já u toho plakala nepopsatelnou bolestí a děťátko hlady. Sestry mi odmítaly povolit kloboučky na kojení, až jsem si ho prostě pátý den sama nasadila, malá přibrala (snad půlgram :-)) a jakmile se tak stalo, strašně rychle si nás odškrtly a vypakovaly nás domů. Snad abychom jim nekazily statistiku. Samozřejmě doma kojení dál nešlo, nikdo nepomohl, laktační poradkyně mě přiváděly do stavu bezmocné hysterie, z čehož mě manžel po osmi týdnech kojení doslova nonstop (malou jsem měla na sobě přicuclou kloboučkem neustále, byla jsem úplně vyřízená) vysvobodil koupí krabice s Nutrilonem. Přiznám se, že odsávačky mám doma dvě - ruční i elektrickou, ale bohužel jsem si je svou liknavostí zakoupila zřejmě pozdě - o mléko jsem už kvůli stresu přicházela a bradavky mě příšerně bolely... Každopádně jsme přešly na Nutrilon... Od té doby jsem při zmínce o kojení plakala - připadala jsem si jako špatná matka. Všude jsou div ne billboardy JEN KOJICÍ MATKA = DOBRÁ MATKA!!! Tyto stavy mi skončily teprve před měsícem. Včera mi zase přišel nějaký leták o kojení a já si jen tak ze zvědavosti zmáčkla bradavku... a objevila se kapka. Druhá, třetí... Mé dcerce je už skoro 9 měsíců. Ráda bych se zeptala, zda můžu produkci mléka znovu vyvolat třeba používáním odsávačky a malé takto "přilepšovat", nebo zda už je to zbytečné. Manžel tvrdí, že mám mlíčko, protože se s malou často mazlím... Může tomu tak být? Druhý dotaz - b brzku plánujeme druhé děťátko a já už podobné trauma nechci prožít. Myslíte, že mi pomohou formovače bradavek? Mám je nosit už teď, když miminko plánujeme "vyrábět" od ledna 2008? Asi to bude vypadat v podprsence příšerně s mou velikostí ňader (E)... Většinou na netu čtu negativní zkušenosti... Děkuji za odpověď.
Odpověď: Dobrý den, Váš dotaz není vůbec podivný. :-)
Já úplně chápu Vaše zoufalstí a je mi moc líto, že máte takovéto zkušenosti. Hlavně mne mrzí v jakém jste byla psychickém stavu. :-( To je velká chyba. Zrovna nedávno byl na serveru Rodina.cz na hlavní straně další článek o kojení. Vždy si přečtu ty reakce pod článkem a je mi z toho smutno. A to hlavně z toho důvodu, že je tam haněna Laktační liga a obecně laktační poradci, mluví se tam o demagogii a kojícím šílenství, o tom, že nikdo nedokáže říci i tu pravdu, že to opravdu někdy nejde, povzbudit kojící ženu apod. A bohužel to je ve většině případů pravda. To je právě to, co se snažím na těchto stránkách překlenout - mít zde i veškeré dotazy, kdy se prostě situaci vyřešit nepodařilo.
Je to tak, že všude se dočtete, jak to má správně vypadat, ale co když to nejde a nejde ani při použití všech postupů se už nikde nepíše. No, ale doufám, že mé stránky to změní, protože jsem zásadně pro zcela individuální přístup k maminkám a především psychickou podporu, ať už se daří nebo nedaří. Rozeberu s maminkou podrobně situaci, navrhnu postupy, takové ty klasické rozkojovací, navrhnu, ať konzultuje laktační poradkyni pro techniku kojení, ale musím maminku dále sledovat, jak se ji daří, zda se to lepší, zda mlíčka přibývá, jak dítě prospívá, zda je ochotno sát atd. A mám celou škálu řešení, ať už se to daří, daří napůl či nedaří. A povzbuzení u mne najde absolutně každá maminka a je úplně jedno, zda své děťátko kojí či ne. Také jsem si prošla pěkným martýriem při rozkojování (také mám ploché bradavky, dítě mělo silnou žloutenku, 3 týdny po porodu jsem byla na operaci a dítě se mnou týden nebylo atd.), ale hlavně za ty tisíce dotazů moc dobře vím, že prostě jsou maminky, kterým to nejde, případně už liknavostí a špatným postupem jiných o svou šanci rozkojit se přišly nebo mají děťátko, které absolutně nechce spolupracovat. Navíc se mi tyto případy tady koncentrují, takže mám pocit, že jich je hoooodně. Ale není tomu tak. :-) Zrovna včera jsem jedné mamince na emailu musela říct smutnou zprávu, že se již rozkojit nemůže. A to udělala naprosto vše, ale prostě mlíčka více nebylo. Mám jí snad říkat, ať se nadále trápí??? Proč, když vím, že už to lepší nebude, prostě po určité době již lze říci prognózu a pokud ta není pozitivní, tak je mnohem lepší pro maminku přejít s děťátkem na UM a pokud má zájem, tak může odsávat to MM, které v prsou má a prckovi ho dávat lahvičkou. Když to nejde, tak maminku ráda oprostím alternativních metod dokrmu apod. a může krmit klidně lahvičkou. :-) Takových maminek jsem již měla hodně a nejdůležitější je ji pochválit, povzbudit, protože tyto mámy udělaly pro kojení většinou maximum, tohle nikdy běžná kojící maminka, která nemá potíže nepochopí (a je pak opravdu špatné, když se na takovou maminku s lahví a UM dívá skrz prsty). Rozhodně to nejsou špatné mámy. Drtivá většina maminek, která kojit přestane za to vůbec nemůže, ale je to vina špatných rádců a rad pediatra, okolí apod. A každá máma se snaží pro své dítě udělat jen to nejlepší. Je to hrozně těžké, je to obsáhlá problematika a já bych o tom mohla napsat celou knihu. :-))
No, závěr prostě je, že každá matka je pro své dítě ta nejlepší máma na světě a každá dělá pro svého prcka to nejlepší. A když někdo špatně poradí, je špatný začátek v porodnici, teď do toho ta mnohdy demagogie - koj, koj, koj (fakt mne to mrzí, že to tak někdy musí vypadat, já to tady právě tak idylicky nevidím, vždyť řeším denodenně právě potíže způsobené mnohdy pouhou psychikou, nátlakem ze všech stran na chudáka matku), mamina je ve špatném psychickém stavu a už to prostě nezvládá, mlíčka ubývá, dítě nespolupracuje, tak je opravdu lepší přejít na UM.
No, ale už k Vám. Vy jste právě jednou z obětí kojící propagandy, mám pocit, že Vám nikdo z toho zástupu vlastně nepomohl. :-( V té době bych Vám poradila něco zcela jiného, vždyť takové trápení nemá vůbec smysl. Tehdy to chtělo především uklidnit, dostat do pohody, vyléčit bolavé bradavky, půjčit kojeneckou váhu a zjistit, jak je na tom slečna se sáním. Laktaci zvyšovat el. odsávačkou pravidelným odsáváním, dítě alternativně dokrmovat. Zhruba po týdnu by se dalo zhodnotit, jak se situace vyvíjí, zda dcerka saje již lépe, zda se laktace zvyšuje apod. A dle vývoje buď pokračovat - pokud by dcerka zvládala vysát z prsu více až do postupného plného kojení, případně, pokud by jí to nešlo (takových dětí není zase tak málo), tak po 2-3 týdnech zkoušení přejít na lahvičku a mlíčko podávat holčičce odstříkané + dle potřeby UM. Potom již záleží na mamince, zda a jak dlouho bude ochotná to mléko odsávat či zda postupně bude mlíčka ubývat a bude dítě více a více na UM. Při dobře rozběhlé laktaci je možné dítě plně kojit odsátým mlékem z lahve velmi dlouho, klidně půl roku a pak dále třeba do 1,5 roku. Ale to je již o výdrži maminky, každá nemá čas ani chuť toto podstupovat. Leč je to pro ní obrovská psychická úleva, když jí řeknu ano, udělala jste, co se dalo, dítě Vám ale nepomáhá, laktace se nerozjíždí, tak se nebudeme dále trápit atd. Vy jste se natrápila strašně moc a zbytečně, doslova jste se točila v začarovaném kruhu. Tohle nesmí nikdy nastat - musí být vidět nějaký pokrok, musí být dány nějaké možnosti, co změnit. Takže mne to opravdu mrzí, ale věřte, že příště to takto rozhodně být nemusí.
Nosit formovače bradavek má smysl, ne každému to vyhovuje, ale pokud je šance, že budou ty bradavky pro kojení vhodnější, tak proč to nezkusit. Není to tak velká investice, je to při nošení ze začátku nepříjemné, ale u těch plochých bradavek je i větší šance, že se to zlepší a budou pro dítě vhodné ke kojení.
Po porodu jsou potom různé fígle, jak bradavku vytáhnout - stříkačkou s opačně nasazeným pístem (viz. v Databázi ploché a vpáčené bradavky), odsávačkou - tohle vše těsně před kojením. Určitě dítě zkoušet nejdříve přisávat bez kloboučků, pokud nepůjde, tak vzít klobouček (vždyť pro ploché a vpáčené bradavky JE určen, nevím, proč Vám ho nechtěli dát). Každé dítě je jiné, takže je možné, že druhý prcek nebude mít problém a prostě se chytne a pojede. :-) Pokud to nepůjde, tak budete laktaci hned od začátku udžovat el. odsávačkou častým odsáváním a naprosto v klidu a pohodě budete stále zkoušet dítě přikládat a alternativně dokrmovat. Kdyby byl tento relativně pohodový přístup od začátku, tak prostě nemůže dojít k tak šílenému stresování matky. Toto přikládání, odsávání, dokrmování apod. má smysl dělat 4-6 týdnů po porodu, během této doby se většinou ukáže, zda se dítě chytne či ne, laktace by se rozběhnout měla, pokud se to takto podchytí hned v začátku. Pokud to dítěti nepůjde, tak už právě máte tu možnost mléko odsávat a začít dávat lahvičkou (a dítě občas přikládat, některé se chytí neuvěřitelně až třeba ve 3 měsících!). Prostě ale žádné zbytečné nervy. Sama si určítě, co vyzkoušíte, jak dlouho apod. Ráda Vám budu k dispozici, když bude potřeba. Nebojte se, mučit Vás nebudu, já musím sama vidět, že to, co děláte někam vede, protože to, že se něco zlepšuje táhne maminky dál. Vás vše jen sráželo, bolest, stres, hladové dítě, brrr. :-( Takže žádné strachy, jste už zkušená a víte, že se to musí chytnout hned na začátku a může se to povést, dokonce i bez potíží. Jo a ty formovače se nosí od ukončeného 6. měsíce těhotenství, dříve se tím určitě netrapte. :-)
CO se týče toho mlíčka v prsou. Zkusit to můžete, pokud máte chuť. Většinou jde ale už jen o takový zbyteček laktace, že se to nepodaří (já sama měla mléko ještě 2 roky poté, co jsem kojit přestala, ale asi bych to nerozkojila). Pokud máte náladu, tak vezměte el. odsávačku a můžete několikrát za den zkusit prsa stimulovat (tak 5-10 minutek i na sucho). Třeba by z toho časem mohlo být za den 50 či 100 ml, ale opravdu tohle nejde vůbec předpovědět. Možná by bylo lepší, kdyby jste již Vaše hororové zážitky s kojením-nekojením dcerky zametla někde hodně daleko a prostě se tím netrápila (ani nějakým rozkojováním nyní). Vy jste skvělá máma a to je to, co dcerka potřebuje nejvíce. Každá kapka MM je sice cenná, ale pokud Vás to bude stát jen trošku stresu navíc, tak do toho radši nejděte. Už jste byla vystresovaná až, až.
Tak nevím, jestli toto bude po mne někdo číst. :-) Přeji dobrou noc.
