www.kojeni.net - Průvodce kojící ženy aneb na co se při kojení připravit

Složení mateřského mléka

      Mateřské mléko – velmi cenná, nenahraditelná tekutina. Každý savčí druh má zcela specifické složení mateřského mléka a proto není možné bez úpravy využít mateřské mléko mezidruhově bez rizika zdravotních komplikací.

      I lidské mateřské mléko je zázrakem přírody, který se přizpůsobuje svým složením potřebám každého jednotlivého dítěte. Mléko má různé složení pro novorozence, jiné je pro tříměsíční dítě, jiné pro půlroční či třeba roční. Mléko mění své složení dokonce i podle ročního období, podle fáze dne a i v průběhu jediného kojení. Dokonce respektuje donošenost dítěte, tzn., že dítě, které je narozeno předčasně získá v mateřském mléce větší množství některých živin, které mu nahradí placentární výživu. Pro nedonošené dítě má mateřské mléko vlastní matky zcela mimořádný význam – trávící enzymy doplňují nedostatečnou funkci trávícího ústrojí a zlepšují vstřebávání živin, imunologické a protizánětlivé faktory pomohou dítěti v boji proti infekci, růstové hormony zase urychlují růst dítěte.

      Během prvních 3-5 dnů po porodu (může se objevit už během těhotenství) se tvoří mlezivo, nebo-li kolostrum, které je žluté a velice husté díky vysokému obsahu bílkovin. Z těchto bílkovin celou čtvrtinu tvoří obranné látky, které pomáhají miminku v adaptaci na nové prostředí. Mleziva je málo, ale plně svým složením pokryje potřeby novorozence. Po 5. dni následuje mléko přechodné, ještě stále nažloutlé a mezi 14.-21. dnem se objevuje už zralé, dvousložkové mléko. Přední mléko je vodnaté, namodralé (obsahuje hlavně vodu a cukr) a uspokojí žízeň děťátka. Zadní mléko je bílé, husté (obsahuje více bílkovin a tuku) a čím déle dítě pije, tím je mléko tučnější (na konci kojení může být mléko až 5x tučnější než na jeho začátku,  poslední kapky jsou spíše tučnou smetanou).

      Mateřské mléko je tvořeno z více než 80% vodou, proto není nutné plně kojenému, dobře prospívajícímu dítěti podávat žádné jiné tekutiny. Mateřské mléko obsahuje zhruba třetinové množství bílkovin než mléko kravské, ale tyto jsou zcela jiného složení (především rozdílné chemické složení a poměr kaseinu a syrovátky) a jsou pro dítě mnohem lépe vstřebatelné. Navíc část bílkovin má podobu imunoprotektivní a chrání kojence před infekcemi. Dítě je schopno bílkoviny téměr beze zbytku využít, mateřské mléko je výborně stravitelné a proto se může objevit i mnohadenní absence stolice, která signalizuje právě dokonalé zužitkování mateřského mléka dítětem.

      Hlavním sacharidem v mateřském mléce je laktóza, která tvoří 40% energetické hodnoty mléka. Oproti kravskému mléku obsahuje mléko mateřské o třetinu více sacharidů. Jsou ovšem velmi dobře vstřebatelné, zlepšují využitelnost vápníku, optimalizují vývoj střevní mikroflóry a tím pomáhají dítě chránit před střevními infekcemi (především oligosacharidy, které mají i probiotický účinek).

      Tuky tvoří asi 50% energetické hodnoty mateřského mléka (280 Kj na 100 ml) a jsou i významným činitelem při vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích. Tuk je pro dítě výborně stravitelný, téměr z 90% (z kravského mléka jen z 50%).

      Obsah vitamínů a minerálů je částečně závislý na stravě matky a jejim výživovém stavu. Některé prvky se do mléka dostanou i na úkor matky, tzn. z jejich zásob, které by měla doplňovat (jde především o vápník, železo, kyselinu listovou, zinek). Další ale mohou v mléce chybět, pokud má matka výživu nedostatečnou (především vitamíny skupiny A, B, D, jód). Nedostatek těchto látek může nepříznivě ovlivnit vývoj dítěte, proto by matka měla mít stravu vyváženou. Mateřské mléko má vynikající vstřebatelnost vitamínů, minerálních látek a stopových prvků, např. vápníku a železa (z mateřského mléka se vstřebá asi 50% železa, z umělého pouhých 10%).

      Mateřské mléko je pro dítě tekutinou, potravou i lékem. Pomáhá nastartovat imunitní systém dítěte, snižuje riziko celé řady onemocnění – např. alergie, astmatu, zubního kazu, meningitidy, rakoviny prsu, celiakie, syndromu náhlého úmrtí kojence, cukrovky, leukémie, ekzémů, průjmových onemocnění, infekcí dýchacích a močových cest, roztroušené sklerózy, obezity, zánětu středního ucha, chřipky. Pokud už kojené dítě onemocní, tak průběh nemoci je mírnější než u dětí nekojených. Sání z prsu také napomáhá správnému vývoji zubů a řečových orgánů. Kojení delší než tři měsíce ovlivňuje příznivě inteligenci dítěte.

      Mateřské mléko je tou nejlepší výživou pro lidské mládě. Díky svému proměnlivému a také poněkud záhadnému složení (zhruba sto složek mateřského mléka ještě nebylo prozkoumáno) je  zatím stále nedosažitelným ideálem.

Článek byl uveřejněn v časopise Děti a my (číslo 11/2009), autor Jiřina Mrázková

Mýty při kojení

Kojení nikdy nebolí, jinak je špatná technika kojení

      U žen s citlivějšími bradavkami může kojení bolet přestože je technika kojení v pořádku, prsa si prostě musí zvyknout. Při bolestech při kojení musí být ale technika kojení to, co se zkontroluje nejdříve.

Když mám prsa nalitá, tak mám dostatek mléka, když je mám měkká, tak nemám mléko

      Během šestinedělí se prsa nalévají více, je to díky většímu množství poporodních hormonů, které podporují laktaci. Později se laktace více přizpůsobí dítěti, prsa se nalévají méně nebo vůbec, mléko se tvoří hlavně přímo při sání dítěte. Prázdná prsa po kojení jsou známkou dobrého vyprazdňování prsou a signálem pro mozek, aby další mléko rychle vytvořil.

Mám malá prsa, budu mít málo mléka, mám velká prsa, budu mít hodně mléka

      Velikost prsou nijak nepoukazuje na budoucí schopnosti tvorby mléka, i ženy, které nemají téměř žádná prsa jsou schopny ukojit dvojčata, naopak u žen s velkým prsy není záruka, že budou mít mléka dostatek.

Kontrolní kojení u pediatra je průkazná informace o tom, kolik mléka dítě vypije

      Dítě pije při každém kojení různé množství mléka stejně jako my nejíme vždy porce ve velikosti oběda. Dítě může mít různou chuť k sání a v cizím prostředí může vypít výrazně méně. Pokud už je potřeba zjistit, kolik dítě vypije mléka, je potřeba vážit ho před a po každém kojení v domácím prostředí po dobu 24-48 hodin a teprve součet hodnot za 24 hodin je objektivní množství vypitého mléka.

Kolik mléka odstříkám, tolik mléka mám

      V prsou může zůstávat až 70% mléka. Záleží na tom, jak dlouho je žena po porodu (čím je tato doba kratší, tím lépe se mléko díky působení poporodních hormonů spouští a odsává, později je laktace přizpůsobená více potřebám dítěte a trvá mnohem delší dobu, třeba týden, než je možné z prsu získat pravidelným odsáváním stejné množství mléka jako při kojení), jakou má techniku odstříkávání nebo odsávání. Množství odstříkaného mléka není žádným důkazem o skutečném množství mléka.

Dítě stále pláče, má hlad

      Jen velmi málo dětí vytrvale pláče díky hladu, většinu dětí trápí bolesti bříška, nadýmání, prdíky, nepohodlí, strach, potřeba být s maminkou, únava aj. Pláč je jediný vyjadřovací prostředek dítě a říká jim vše. Dobře prospívající dítě jistě nepláče hladem, ale z jiného důvodu.

Zelená stolice = hladová stolice

      Zelená stolice není hladová stolice, ta má jiný vzhled (hnědá, zapáchající, velmi sporadická), může jít jen o změnu složení MM v důsledku růstového spurtu, dítě pije mnoho předního mléka bohatého na laktózu (častější v létě nebo při velmi častém kojení), nebo může jí o intoleranci laktózy či alegii na bílkovinu kravského mléka (ze stravy matky), případně může jít o střevní infekci.

Časté kojení snižuje tvorbu mléka, protože dítě všechno vypije a mléko se nestihne vytvořit.

      Opak je pravdou – čím více dítě mléka vypije, čím více ho odebere, tím více se ho vytvoří. Laktace je založena na jednoduchém systému nabídky a poptávky. Při růstových spurtech nebo kdykoliv, kdy je potřeba zvýšit častým kojením laktaci je potřeba trpělivosti, první den či dva se skutečně může zdát, že je mléka méně, ale mozek musí dostat časový prostor k tomu, aby stihl zareagovat – nejpozději do 3-4 dnů je mléka zase zcela dostatečné množství, pokud dítě nedostane dokrm.

Přestávka mezi kojením by měla být 3 hodiny, jinak se může natrávené mléko smíchat s novým.

      MM je mnohem lépe stravitelné než UM a proto dítě může kojení vyžadovat častěji, i po 1,5-2 hodinách. Dítě by mělo být kojeno dle jeho požadavků, což u novorozence může být i 12-15x denně, po 6.-8. týdnu se začíná tvořit v kojení určitý režim a dítě vyžaduje kojení obvykle co 2-3 hodiny přes den a 2-4x v noci.

Dítě může zůstat u prsu i více než dvě hodiny

      Takto dlouhé kojení není v pořádku, je nutné zkontrovat techniku kojení a upravit režim, aby si dítě nezvyklo, že u prsu se jen spí, ale jíst se nemusí. Taková dlouhá kojení velice zhoršují efektivitu a množství vypitého mléka u dětí. Maximální délka kojení u novorozence by měla být asi 45 minut (s prostřídáním obou prsou a krátkým odříhnutím), s vyšším věkem se tato délka může snižovat až ke 2-5 minutám ve 3 měsících (ale není to pravidlo, obvyklá délka je 10-15 minut), dítě se naučí pít rychleji a efektivněji.

Dítě, které hodně spí není nutné budit, je to známkou jeho spokojenosti

      Pokud dítě dobře prospívá, tak ano, ale pokud dítě přibývá na váze pomalu nebo jde o menší, nedonošené dítě nebo dítě se žloutenkou, tak je nutné ho budit, aby počet kojení bych alespoň 7-8x denně. Nadměrná spavost může signalizovat i to, že je dítě příliš slabé na to, aby dávalo najevo své potřeby.

Při každém kojení je nutné kojit z obou prsou nebo naopak mohu kojit jen z jednoho

      Pokud dítě dobře prospívá, je možné kojit z jednoho, aby se dostalo lépe k zadnímu tučnějšímu mléku a druhé prso jen nabídnout a dítě se samo rozhodne, zda má ještě o sání zájem. Pokud jde o spavé děti nebo děti s menšími váhovými přírůstky, tak je střídání prsou jednou z metod, jak dítě u kojení aktivizovat, aby lépe pilo.

Dítě nepřibývá na váze = mám slabé mléko

      Tzv. slabé mléko v podstatě neexistuje (je to velice vzácný jev, kdy je tučnost mléka skutečně natolik nízká, že nepokryje výživové potřeby dítěte), v drtivé většině případů je na vině chybná technika kojení nebo sání dítěte, které neumožňují efektivní pití, případně nedostatečný režim kojení (malá četnost kojení, omezování délky kojení).

Kojení delší než 1 rok vede k závislosti dítěte na matce

      V dřívějších dobách bylo zcela běžné kojit dítě do 3-4 let i déle, pouze posledních 100 let se kojení považuje za něco, co je nutné omezit. Je dokázáno, že děti, které jsou kojeny dlouhodobě nejsou později závislé, ale naopak se cítí na světě bezpečněji a jsou proto nezávislejší.

Matka, která své dítě často chová ho rozmazlí

      Děti, které jsou často chovány pláčí až 10x méně a cítí se na světě bezpečněji, ví, že jejich potřeby budou vyslechnuty.

Podávání mléka v lahvi kojení nezkazí, protože existují lahve, které jsou stejné jako prso.

      Existují sice lahve, ze kterých je pití také těžké, mléko neteče dobře a dítě musí vyvinout jistou námahu, aby mléko získalo, ale technika sání z lahve a prsu je vždy jiná, dítě používá zcela jiné svaly, u kojení musí intenzivně pracovat jazykem a bradou, což u lahve nemusí a proto pravidelnější používání lahve techniku kojení může zkazit

Podávání dudlíku při kojení nevadí

      Pokud dítě přibývá dobře, dobře saje a technika kojení není negativně ovlivněna, je použití dudlíku po 3.-6. týdnu možné. Používání dudlíku v raném poporodním období ale může techniku kojení u dítěte, které ještě neumí sát velmi narušit, také omezuje chuť k sání z prsu a může zakrýt informaci o tom, že dítě chce jít k prsu.

Mám málo mléka, protože málo jím a piju, měla bych jíst za dva.

      Strava tvorbu mléka příliš neovlivňuje, i ženy podvyživené v rozvojových zemích mají mléko kvalitní. Tekutiny jsou potřebné v objemu 2-3 litry denně. Kojící žena nemusí „jíst za dva“, stačí, když navýší svůj energetický příjem o 1400 Kj (2 krajíčky chleba) denně.

Dítě musí přibývat každý týden 250 g

      Kojené děti přibývají nerovnoměrně, někdy to může být 50 a jindy třeba 300 g, v průměru by to mělo být ideálně mezi 150-250 g týdně, po 3. měsíci se přírůstky snižují  (100-200 g týdně).

Když budu pít hodně mléka, budu hodně mléka tvořit

      Pití mléka nijak laktaci neovlivňuje, laktace je záležitostí hormonální a především záležiostí dostatečného sání (odběru mléka) ze strany dítěte. Nadbytek mléka ve stravě matky může naopak dítěti způsobit potíže s bolením bříška.

Kojení v těhotenství nebo kojení dvou dětí různého věku není vhodné

      Pokud neprobíhá u ženy rizikové těhotenství, tak kojení v těhotenství neohrožuje ani matku, ani kojené dítě ani plod. Rovněž kojení tandemové (dvou dětí různého věku) neohrožuje matku ani děti, ale musí být vždy upřednostněny potřeby mladšího dítěte.

Matka při horečce nebo nemoci nesmí kojit a nesmí užívat žádné léky

      Naopak, při běžných nemocech matky je kojení velmi vhodné, protože představuje pro dítě významný zdroj protilátek, které ho budou chránit před nemocí nebo zmírní průběh nemoci. Drtivá většina nemocí se MM nepřenáší a jedinou 100% ochranou před nemocí by bylo úplné odloučení od matky, což není vhodné – dítě  by mělo přijít s běžnými nemocemi do kontaktu. Většina léků je s kojením kompatibilní.

Pokud má dítě průjem, nesmí být kojeno

      Naopak – MM je tím nejlepším lékem při průjmu díky imunitním faktorům, probiotickým i prebiotickým složkám.

Kojení dvojčat nebo trojčat je nemožné

      Není nemožné, je obtižné stejně jako celková peče o dvojčata nebo vícečata. Laktace je schopná se přizpůsobit potřebám dvou i tří dětí, důležitá je především dobrá organizace a podpora ze strany rodiny.

Kojení na veřejnosti je neslušné

      Je stejně neslušné jako jakákoliv jiná konzumace jídla na veřejnosti. Kojící ženy by jen neměly zapomínat, že jde o intimní chvilku mezi jí a dítětem a proto by se měly snažit, aby se nepředváděly příliš okázale.

Kojení je spolehlivá antikoncepce

      Kojení je nespolehlivá antikoncepce a to dokonce i v případě, kdy je dítě kojeno velmi často a plně. Antikoncepční účinky jsou sice v období plného kojení velmi vysoké, ale spoléhat na ně nelze.

Ke kojení je nutné, obzvlášť v létě, přidávat jiné tekutiny

      Při dostatečném plném kojení (v létě alespoň 8x) dítě nepotřebuje žádné další tekutiny přidávat, MM je tvořeno z více než 80% vodou.

Kojící žena by neměla cvičit

      Není důvod, aby kojící žena necvičila, naopak je to pro ní forma aktivního odpočinku. Pokud je cvičení příliš intenzivní, může se do mléka vylučovat kyselina mléčná, která změní chuť mléka a dítě ho může těsně po cvičení odmítat.

Dítě se musí naučit pít z lahve

      Nemusí, kojené dítě lahev vůbec nemusí poznat, tekutiny může později dostávat přímo z hrníčků s pítky nebo obyčejných hrníčků.

Mateřské mléko je plné škodlivin z ovzduší

       Mateřské mléko obsahuje škodliviny, které jsou okolo nás, ale výzkumy dokazují že jejich množství není tak vysoké, aby ho výhody kojení nepřevyšovaly. Kojení stále vysoce převyšuje určité riziko díky škodlivinám obsaženým v MM.

V naší rodině nikdo nekojil, nekojení je u nás dědičné

      Nic takového není dědičné, příčina neúspěchu v kojení předchozích generací byla prakticky nulová podpora kojení a špatná osvěta. Jen velice málo žen nemůže kojit ze skutečných fyziologických nebo zdravotních příčin.

 Článek a jeho části byly uveřejněny v časopise Děti a my (číslo 12/2009, 1/2010), internetovém časopise Uzlíček a na serveru www.rodina.cz (2009), autor článku Jiřina Mrázková

Kojení v porodnici

    Již v těhotenství je možné se na kojení připravit. Dle hesla „kdo je připraven, není překvapen“ je velmi vhodné nastudovat, jak má vypadat správná technika kojení, jaký bývá režim novorozence, jak nejlépe inicializovat kojení. Ideální je techniku kojení nacvičit s panenkou v těhotenském kurzu. U žen s plochými nebo vpáčenými bradavkami zvýší šanci na úspěšné kojení nošení formovačů bradavek po 6. měsíci těhotenství. Ostatní ženy nemusí prsa nijak připravovat – masáže, kartáčování, vytahování bradavek nejsou vhodné, naopak mohou vyvolat předčasný porod. 

    Prsa se na kojení připravují v průběhu celého těhotenství a po porodu je spouštěčem tvorby mléka stimulace bradavek a to nejlépe pusinkou dítěte. Pokud děťátko není schopné sát, tak je dobrým pomocníkem elektrická odsávačka. 

    Pokud dítě nebo matka nemají po porodu vážné komplikace, mělo by být dítě přiloženo k prsu do půl hodiny, ale nejpozději do dvou hodin od porodu. Pozdější přiložení zpomaluje nástup laktace, zhoršuje uvolňování mleziva, které je pro novorozené dítě velmi důležité. Časné přiložení také usnadňuje uvolnění placenty a zavinování dělohy. I ženám, které rodily císařským řezem v epidurální anestézii by mělo být toto přiložení umožněno. U matek, které byly při porodu v celkové anestézii by mělo být dítě ke kojení přineseno ihned, jak to bude možné. 

    Ne každé dítě má ochotu ke kojení ihned po porodu, některé děti se musí trochu rozkoukat, adaptovat, odpočinout si, jiné jsou utlumené z léků, které žena při porodu dostala. Otevírání pusinky, otáčení hlavičkou, cucání pěstiček, mlaskavé zvuky – to jsou signály připravenosti dítěte k sání z prsu. 

    Správná technika kojení je pro úspěšné kojení velmi důležitá, protože umožní dítěti efektivně pít mléko a zároveň zajistí ženě potřebné pohodlí. Zde je pár nejdůležitějších pravidel: 

• Pohodlná pozice matky i dítěte – první dny to může být kojení vleže, pozor neopírat se o ruku, ale vypodložit hlavu polštáři!
• Dítě přitisknuté bříškem u matky, ouško, ramínko a kyčel dítěte v jedné přímce, ne jen vytočená hlavička.
• Správné nabízení prsu – prs jen podávat, podebrat zespodu čtyřmi prsty, palec nahoře na prsu (prsty a palec tvoří písmeno C), nedotýkat se nikde dvorce ani bradavky, prs nemačkat ani nijak netvarovat.
• Správné přisávání dítěte – hledací reflex vyvolat kroužením bradavkou kolem pusinky dítěte, ve vteřině největšího otevření pusinky (jako při zívání) honem dítě k prsu přistrčit. Dítě jde k prsu, nikdy ho nehoňte s prsem po celé posteli!
• Správné sání – dítě drží velkou část hlavně spodní strany dvorce a celou bradavku. Po chvilce krátkých rychlých stimulačních pohybů začne intenzivně sát (dokořán otevírá a zavírá pusinku a hlasitě a často polyká). Dítě je u prsu klidné, neodtahuje se, nemlaská, nesrká.
• Pokud se dítěti špatně u prsu dýchá, stačí ho trochu zaklonit nebo posunout nožky více dozadu. Nesnažte se oddalovat prso prsty, může dojít k posunu bradavky v pusince a k jejímu poranění.
• Kojení by nemělo bolet, první dny může být jen nepříjemné, než si prsa zvyknou. U citlivých žen to může trvat i několik týdnů. 

    Personál porodnice by měl být schopen vysvětlit a ukázat správnou techniku přikládání i kojení dítěte. Dítě by mělo být kojeno podle svých potřeb, u novorozence to může být i velmi často, více než 10x denně. Dítě vyžaduje kojení ve dne i v noci. Zhruba dva dny po porodu jsou děti unavené a mohou vyžadovat kojení méně často. U dětí spavých nebo dětí se žloutenkou je potřeba počet kojení hlídat i později a někdy je nutné tyto děti na kojení i budit. 

    První dny po porodu se v prsou tvoří jen trocha žlutého a hustého mleziva, které je ovšem pro dítě zcela dostačující a nenahraditelnou výživou. Mezi 2.-5. dnem po porodu (po operačním porodu i později) se začíná v prsou tvořit tzv. přechodné mléko, které je stále ještě nažloutlé. Velice často dochází k náhlému nalití prsou a otoku prsní tkáně, prsa jsou napjatá a bolestivá. Jako první pomoc slouží chladivé obklady v průběhu celého dne mezi kojeními, před kojením masáž prsou a odstříkání části mléka, aby se prso dítěti dobře drželo. První dny nebo týdny je nutné z prsou přebytečné mléko odstříkat kdykoliv ucítíte napětí. Je to prevence retencí a zánětů. Stejně tak je vhodné střídat při kojení různé polohy, aby se prsa vyprazdňovala co nejrovnoměrněji. Pokud po kojení zůstane v prsou nějaké tvrdší, nevyprázdněné místo, tak je potřeba ho odstříkat a rozmasírovat. Množství mléka se během 6.-12. týdnů upraví samo podle potřeby dítěte.

Článek byl uveřejněn v časopise  Děti a my,  číslo 2/2010 – autor Jiřina Mrázková

Kojení v šestinedělí

      Šestinedělí je obdobím adaptace novorozeného človíčka na život v našem velkém světě a také obdobím vzájemného seznamování matky a dítěte. Pro ženy je to velmi náročné období. Po porodu a dlouhém těhotenství jsou vyčerpané, nevyspané a bolavé. Poporodní hormony jsou často příčinou, že žena je psychicky labilnější, často pláče. Obzvlášť ženy – prvorodičky mají po propuštění z porodnice velké obavy, jak péči o novorozence a kojení v domácím prostředí zvládnou. Velmi vhodné je, aby prvních pár týdnů mohl vypomoci s domácností a péčí o dítě partner ženy nebo některý z příbuzných. Vaření, uklízení, to vše by mělo jít stranou, nejdůležitější je, aby žena využila každé volné chvilky k odpočinku.

      Pro úspěšné kojení je toto období velmi klíčové. Pro správné nastartování laktace – dostatečnou tvorbu mléka je nutné dítě kojit tak, jak samo vyžaduje, z obou prsou a správnou technikou kojení. Ze začátku to může být velmi často, i každou hodinu či dvě, kojení také může trvat dlouho, i 45 minut. Vše se během prvních 6-12 týdnů upraví, intervaly se prodlouží a délka kojení se zkrátí (až třeba na 5 minut ve 3 měsících). Dítě se postupně naučí efektivněji a intenzivněji sát, zesílí a nebude mu dělat problém zvládnout nakrmení během kratší doby.

      Některé potíže, které mohou v šestinedělí nastat:

       1. Bolavé bradavky – vždy je potřeba nejdříve zkontrolovat správnou techniku kojení. Je důležité naučit dítě sát správně, aby si nezafixovalo špatné stereotypy. Citlivé, mírně bolavé, mohou být bradavky i v případě, že je technika správná, některé ženy mohou ze začátku vnímat kojení jako ne úplně příjemné. Ale nesmí docházet k tvorbě prasklin nebo zhoršování bolestí – pak je nutná konzultace s laktačním poradcem a kontrola správné techniky, případně hledání dalších příčin bolesti.

      2. Příliš nalitá prsa – laktace se potřebám dítěte postupně přizpůsobí, první týdny ale může být mléka nadbytek. Vhodné je chlazení prsou a po každém kojení kontrola, zda jsou prsa vyprázdněna. Při nalezení nějakého zatvrdlého místa je nutné ho v teplé sprše odstříkat a rozmasírovat. Šestinedělí je také ideální dobou pro vytvoření zásob mléka – mléko se daří dobře odstříkávat i po kojení.

       3. Dítě je u prsu pořád – děti mohou vyžadovat časté kojení, ale jeho délka by neměla přesáhnout 45 minut – jinak jde spíše jen o žmoulání prsa. Kojení je nejefektivnější první minuty po přisátí, proto je vhodné u línějších a spavějších dětí střídat při kojení prsa, i polohy, nechat dítě třeba krátce odříhnout. Nutné je dbát na to, aby dítě opravdu sálo intenzivně – často polykalo a u prsu jen nepospávalo.

      4. Dítě stále spí, nebudí se na kojení – pokud dítě prospívá, není potřeba to řešit. Pokud ale přibývá na váze málo, je vhodné hlídat počet kojení – mělo by jich být alespoň 7-8 za den, z toho 2 v noci. Příčinou zvýšené spavosti může být i novorozenecká žloutenka, která postupně bude odeznívat a dítě pak bude čilejší.

      5. Dítě má obrácený režim – časem se to srovná. Pokud dítě spí přes den dlouho, tak je možné ho budit po 3-3,5 h a tím postupně režim otočit – dítě bude o to déle spát v noci.

      6. Dítě vyžaduje najednou kojení častěji, je neklidné a plačtivé – příčinou může být růstový spurt dítěte, který přichází ve 3. a 6. týdnu (a později ve 3. a 6. měsíci) věku dítěte. Tvorba mléka se zvýšeným potřebám dítěte rychle přizpůsobí (do 2-3 dnů). Určitě není vhodné podat v tomto citlivém období dokrm, narušilo by to mechanismy tvorby, trvalo by déle, než by se laktace přizpůsobila.

      7. Dítě stále pláče a kroutí se u kojení i (nebo) po něm – děti často v tomto raném věku trpí na různé bolístky – nadýmání, koliky, blinkání, protože trávící trakt teprve dozrává. Na „prdíky“ existují kapky, které dítěti pomohou k úlevě. Při kolikových bolestech, kdy se dítě kroutí, je vhodné dítěti i při kojení dát na bříško teplý obklad (třeba zahřátý polštářek s třešňovými peckami). Při blinkání je vhodná zvýšená poloha dítěte při kojení i při odpočinku, opatrná manipulace s dítětem, nemačkat bříško.

      8. Stolice a močení – v tomto věku by dítě mělo mít alespoň 2  stoličky za den konzistence i vzhledu míchaných vajec. Stolice může být i řidší, ale stále by měla být žlutá. Občasný výskyt zelené stolice nevadí, může se jen měnit složení mléka, žena mohla sníst něco, co stoličku takto zabarvilo. Zelená stolice není „hladová“. Po 6. týdnu může být stolice méně častá, třeba jen 1x týdně. Důležité je sledovat počet pomočených plenek (bezbarvou močí) – mělo by jich být za den alespoň 6 a to pomočených docela důkladně (50 a více ml) – svědčí to o prospívání dítěte.

      9. Problémy se spouštěcím reflexem – mléko teče moc silně – zaklonit se, studený obklad na prso, přitlačit dlaň naplocho na druhé prso, dítě do zvýšené polohy při kojení, případně dítě při silném toku odpojit od prsu, počkat, až nejsilnější proud pomine a pak dítě znova přiložit. Postupně problém sám odezní. Mléko teče pomalu – teplý obklad na prso, uvolněná, pohodlná poloha matky při kojení, popíjení teplého nápoje.

Článek byl uveřejněn v časopise Děti a my (číslo 4/2010), autor článku Jiřina Mrázková

Noční kojení

      Kojení v noci – nejčastější to dotaz maminek.  Miminka zhruba do 3. měsíce věku mají docela hluboké spaní a postupně si noční kojení většina dětiček ubírá, takže v tomto věku jsou již v noci kojena třeba jen 1-2x nebo i vůbec (do konce 3. měsíce je ovšem alespoň 1 noční kojení pro dostatečnou tvorbu mléka velmi vhodné, ty první 3 měsíce jsou pro ustálení laktace zásadní a pokud se dítě v noci již vůbec nebudí, tak je lépe 1x za noc odstříkat – to platí rovněž do konce 3. měsíce).

      3. měsíc je takovým zlomem – dítě prochází jedním z nejsilnějších růstových spurtů a dožaduje se častějšího nočního kojení. Růstový spurt trvá maximálně týden, ale mnohé děti si na častější kojení zvyknou a vyžadují ho tak nějak setrvačností i nadále. Po 3. měsíci začnou mít děti také lehčí spánek, leccos je vyruší, často se budí a spousta maminek kňourajícímu děťátku, které nemůže usnout nabídne prso v domnění, že ho trápí hlad. Děťátko se u prsu rychle uspí a zde začíná nekončící kolotoč. U dítěte se střídá lehký spánek s tvrdším zhruba v intervalech 1,5-2 h a pokud si zvykne na uspávání u prsu, tak se bude tohoto způsobu dožadovat celou noc. Dobře prospívající dítě by hlad mít nemělo, velmi časté kojení (více než 2x za noc, nepočítáno v tom kojení do 21. h a od 6. h ranní) je již spíše zvykem, který se může stát pro maminku velmi nepříjemným a unavujícím.

      Pokud maminkám toto časté kojení nevadí nebo spí s děťátkem v jedné posteli a kojí dítě třeba celou noc, tak to není problém. Většina maminek by se ovšem ráda vyspala a nočního kojení zbavila. Jak si tedy s tímto zvykem poradit?

      Prvním krokem by mělo být odbourání uspávání u prsu. Hodně miminek je kojeno těsně před spaním, což je v pořádku, ale pokud jsou položeny do postýlky zcela spící, tak je pro ně těžké se při probuzení vyrovnat s tím, že uspávadlo (= prso) tam není a samozřejmě se ho dožadují. Dítě by mělo být položeno do postýlky alespoň natolik při vědomí, aby si uvědomilo, že je do postýlky pokládáno. Děti milují rituály, jsou pevným bodem v jejich životě a jsou určitou jistotou v našem velkém světě. A právě uspávání by mělo být jedním z největších rituálu, který by měl být každý večer stále stejný (ať už jsme doma, na návštěvě nebo třeba na dovolené u moře). Uvedu příklad. Děťátko se v 19. h jde koupat, do 19:30 probíhá hygiena a následuje kojení. Unavené, ale alespoň trošku bdělé dítě je položeno do postýlky, přikryto, přijde mu dát pusinku bráška, tatínek. Maminka ho pohladí, popřeje mu dobrou noc, zazpívá mu stále stejnou písničku či pustí nějakou klidnou, relaxační hudbu, nechá pootevřené dveře či svítit malou lampičku a odchází. Pokud dítě pláče, tak se k němu vrací stále dokola, třeba každých 2-5 minut, opět ho pohladí, dá mu dudlíček, přikryje. Nesouhlasím s metodou vyřvávání dítěte, je nutné za děťátkem často chodit, ale pokud možno ho nevytahovat z postýlky (samozřejmě, že pokud dítě něco bolí nebo je nemocné, tak je to zcela jiná situace). Kojení nabídnout až po 1,5-2 h (samozřejmě, že pokud víte, že dítě se před spaním málo napilo – bylo například už hodně unavené, tak je možné, že za hodinku či dvě si může vyžádat ještě dokojení). U některých dětí je naučení tohoto rituálu krátkou záležitostí, u jiných může trvat i několik týdnů, ale každopádně se vyplatí a drtivá většina dětí si na něj zvykne a již u koupání přesně ví, jak to bude probíhat a rychle v postýlce samy usínají a dokonce se do ní už těší. Když takto naučené dítě občas u prsu usne a je přeneseno spící do postýlky, tak to nijak rituál nenabourá.

      U neklidných děťátek je možné jim dát do postýlky např. tikající budíček, který jim bude připomínat tlukot matčina srdce, kousek oděvu, který bude vonět po mamince či mateřském mléku, co nejvíce zmenšit prostor v postýlce, např. zábranami, menší děti dát do zavinovaček či peřinek nebo spacího pytlíku. Je možné vyzkoušet také polohovací válečky, které dítě stabilizují v pevné poloze (každý den by mělo spát na jiném bočku, jindy zase na zádech), deku v postýlce zastrčit za šprušle, aby se volně po postýlce neposunovala. Starším dětem je možné dát nějakého spacího mazlíčka, plyšáčka. Pro děti, které nemají potíže s technikou kojení a pro starší děti je možné používat dudlíček. Některé děti usnou jen s plenkou přes obličej, ale zde je nutná velká opatrnost, dítě hlídat, aby se nemohlo zadusit (být s ním v pokoji, používat monitor dechu) a po usnutí plenku ihned sejmout. Jiné děti zase spí velmi dobře na bříšku (zde je také ale potřeba monitor dechu, tato poloha je uváděna jako rizikový faktor pro náhlé úmrtí kojenců).

      U malých miminek do 3. měsíce se noční kojení vůbec neřeší a dítěti se nabídne prs tak často, jak požaduje. Po 3. měsíci je možné zkoušet intervaly mezi kojením pomalu natahovat, byť by to bylo každý den o 5 minut později. Děťátku nabídněte dudlíček, pohlazení, tiché slovo útěchy, zachumlání pod peřinku a prso nabídněte o něco později. Stejný postup je u dětí, které do 3. měsíce spaly dobře, ale pak se začaly častěji budit. Těsně okolo 3. měsíce je lépe dítěti kvůli růstovému spurtíku častější kojení umožnit, ale pokud by trvalo déle než týden tak opět zkoušet intervaly natahovat, prso nabízet až jako poslední možnost. Děti, které jsou uvyklé uspávacímu večernímu rituálu většinou reagují docela rychle a nočního uspávání se rychle vzdají (proto je vhodné odbourání uspávání u prsu zavést jako první krok ke klidným nocem). U dětí, které si přidávají více a více nočních kojení (po těch 3,5 měsících věku) je vhodné zařadit „zpátečku“ a neumožnit jim to, snažit se dítě uspat bez kojení a kojení oddálit co nejvíce.

      Okolo 6. měsíce nastává další růstový spurt, kdy dítě může noční kojení přidat. Pokud by se nedařilo jejich počet udržet na únosné míře, je možné začít jako prvním příkrmem večerní kaší. Pokud jde o pouhý zvyk uspávání u prsu, tak kašička nepomůže a je potřeba dítěti pomoci, aby se naučilo usínat samo. Ty metody jsou i u starších dětí stále stejné, je možné si vzít na pomoc manžela a jít spát třeba do jiné místnosti. Tatínek prso nemá a tak nezbyde nic jiného, než aby dítě uspal jiným způsobem, nejvhodnější je opravdu metoda gramofónové desky, tzn. stále dokola dítě ukládat, přikrývat, konejšit, nabízet dudlíček. Ale vše v tichosti, přítmí a bez vytahování z postýlky či jiné zábavy. Tato metoda je použitelná u dětí zhruba po 6. měsíci. Dítě po 6. měsíci nepotřebuje v noci jíst, stačí až kojení k ránu (nejdříve po té 4. h ranní), nenabízejte ani čajík či UM – dítě se může budit na čajíček či UM. Na žízeň je vhodné dítěti nabídnout čistou vodu. Není vhodné začít s odbouráváním nočního kojení v době růstových spurtů (těsně okolo 3. a 6. měsíce) a také v období separační úzkosti (začátek okolo 8. měsíce), kdy je dítě na matku velmi vázáno.

      Růst zoubků není důvodem k častějšímu kojení, spíše je lépe dítěti namasírovat dásničky či mu je namazat gelíky nebo vodičkami, které bolavé dásničky trochu znecitliví. Nezapomeňte, že zoubky rostou až do 2 let a takto dlouho by musela maminka sloužit jako živý dudlík! Velmi důležité je, aby maminka byla odhodlána dotáhnout své rozhodnutí do konce, protože jakmile podlehne a dítěti prso přeci jen nakonec dá, tak příští noc bude situace ještě horší a dítě se bude mnohem razantněji kojení dožadovat v očekávání, že se přeci jen nakonec dočká. Dítěti určitě neublíží, když společně s mámou prospí celou noc. Odpočinutá a spokojená máma je pro dítě to nejlepší a ani pro prcky není zrovna nejzdravější, když jsou 8x za noc vzhůru.

Části článku byly uveřejněny v internetovém časopise Uzlíček, autor Jiřina Mrázková

Jak dlouho kojit?

      Nedá se říci, že by existoval nějaký přesný věk, kdy je již vhodné dítě odstavit. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení do 6 měsíců a dále kojit alespoň do 2 let dítěte. Vždy ovšem záleží na konkrétním kojícím páru, jak dlouho jim kojení vyhovuje.

      Zdravé, dobře prospívající dítě je možné plně kojit 6 měsíců (u dětí alergických či potencionálně alergických – alergie se vyskytuje v rodině dítěte – matka, otec, sourozenci – je možné plně kojit až 7-8 měsíců), tehdy je tedy mateřské mléko (MM) jediným zdrojem výživy a není nutné nic přidávat.

      Mezi 6. – 12. měsícem se pozvolna zavádí příkrmy (v roce by jich mělo být celkově 5), ale MM je stále důležitým zdrojem živin i energetického příjmu dítěte. Mléko je v této době zcela nezbytnou součástí stravy a nemůže-li být dítě kojeno, tak je nutné podávat mléko umělé (UM).

      Mezi 1.- 2. rokem věku je MM již jen doplňkem výživy, poskytuje část mléčné dávky (většinou třetinu až polovinu, zbytek by měly tvořit jiné mléčné výrobky – sýry, jogurty, mléčné kaše, zakysané výrobky aj.). Stále velmi důležitou funkci ovšem MM hraje v posilování imunitního systému dítěte, když MM obsahuje obranné látky „šité“ přímo na míru konkrétnímu dítěti. I když dítě není kojeno často, ale již jen třeba 1-2x denně (což je dostatečný počet po roce věku), tak MM těchto obranných látek obsahuje dostatek, jsou v dávce mléka více koncentrovány, složení mléka se přizpůsobí potřebám dítěte a frekvenci jeho kojení a vše potřebné tedy dítě získá i v jediné dávce.

      Po 2. roce života již MM není z výživového hlediska nutné, je možné podávat již běžné kravské mléko i k přímé konzumaci (mezi 1.-2. rokem je možné ho již využívat k přípravě pokrmů), pokud dítě není alergikem (zde se kravské mléko doporučuje až po 3. roce), nicméně MM stále obsahuje obranné látky, takže je stále velmi hodnotné a rozhodně nelze prohlásit, že dlouhodobé kojení, po roce věku, je k ničemu, jak je, bohužel, dost často slyšet. Důležitou funkcí dlouhodobého kojení je také jistý emocionální náboj, ty krásné chviličky mezi matkou a dítětem, kterých se mnohdy nechce ani jedna strana vzdát.

      Takže závěr z mé strany by mohl být asi takový – kojit rok je super a pro dítě dobrý základ, kojit 2 roky je velmi vhodné, kojení déle než 2 roky je již záležitostí čistě na rozhodnutí maminky, jak dlouho chce děťátku svůj prs nabízet. Kojení po 3. roce již není tak obvyklé a sama bych tento věk označila za jistou hranici, kdy je již vhodné o odstavu dítěte uvažovat.

Význam kojení po 12. měsíci věku

      Dá se říci, že po 12. měsíci věku se již snižuje význam kojení jakožto prvku výživy, jedná se již jen o doplnění výživy. MM stále poskytuje část mléčné dávky a je zdrojem obranných látek dítěte, ale do popředí se dostává, hlavně po 18. měsíci věku, psychický vliv kojení - . dítě hledá u prsu útěchu, lásku, bezpečí, teplo, domov, je to jen jeho území a ve chvilce kojení je tu máma jen pro něj. Docela často si děti u prsu řeší veškeré své trápení, bolístky, u prsu se uspávají i probouzejí. Nic z toho není problémem, pokud to nevadí kojící ženě a hodně záleží na mamince, jak daleko nechá dítě „zajít“. Jakmile má sama pocit, že jí velmi časté denní či noční kojení nevyhovuje, je jí nepříjemné, že se dítě dožaduje kojení na veřejnosti (osobně považuji kojení po 12.-18. měsíci věku za intimní, soukromou záležitost, ne každému je příjemné, když vidí chodící batole sápající se pod tričko ženy) či se kojení dostává do popředí na úkor jiné stravy (někdy se děti jakoby chtějí vrátit zpět k plnému kojení), tak je vhodné zasáhnout.

Odstav dítěte

      Problematika odstavu dítěte je obrovsky široká a ne vždy se lze řídit obecnými radami. Mnohým maminkám „šiju“ rady přímo na míru jejích situaci. Jiný je postup při odstavování 19 měsíčního dítěte, jiný je postup u odstavu 10 měsíčního dítěte, jiná je situace u 2 měsíčního či půlročního dítěte. Záleží na tom, co je důvodem odstavu, jak rychle je nutné dítě odstavit, jak dítě přijímá umělou výživu či jinou stravu. Velmi často maminky chtějí radu, jak dítě odstavit, ale důkladným rozebráním situace zjistím, že odstav není nutný a že maminka ani dítě na to nejsou připraveni, jen maminka nevěděla, jak skloubit práci, studium, dovolenou, odloučení od dítěte s kojením. Takže mnohdy odstav ani nutný není.

      Ale předpokládejme, že by šlo např. o 18 měsíční dítě, které je kojeno 4-5x za 24 h, z toho 2x v noci a maminka usoudila, že už by se chtěla vyspat a že by chtěla děťátko pomalu odstavit. Toto je taková nejobvyklejší situace a zde jsou rady obecně použitelné:

• pro dítě i matku je nejméně traumatizující a nejméně problematický pozvolný odstav, tzn. postupné ubírání kojení. Je to velmi vhodné i z důvodu postupného snižování laktace, aby nedocházelo k retencím či zánětům.
• dítě starší 7 měsíců (okolo 6. měsíce dítě prochází růstovým spurtem a proto je lépe s odbouráváním nočního kojení počkat do 6,5 měsíců, okolo 8. měsíce zase začíná období úzkosti, kdy je rovněž nevhodné začínat s rušením nočního kojení) nepotřebuje noční kojení a proto je vhodné zrušit nejdříve tyto kojení. Problematika nočního kojení je velmi obsáhlá a vydala by pomalu na knihu.
• následuje rušení kojení, na kterých dítě tolik nelpí a nakonec se nechávají ty, které dítě vyžaduje nejvíce (většinou jsou to kojení před spánkem)
• vhodné tempo je rušit 1 kojení za týden (pokud je nutné odstavit dítě rychleji, tak je vhodné to vždy individuálně probrat s poradcem)
• u některých dětí je vhodnější zrušit kojení zcela a najednou, týká se to již starších dětí, hlavně 2,5 a více let. Těmto dětem se dá velmi dobře vysvětlit, že již mlíčko prostě není.
• při odstavování je vždy důležité sledovat stav prsou – zda se netvoří zatvrdliny (které je potřeba v teplé sprše rozmasírovat), zda není prso bolavé, zarudlé, citlivé, příliš nalité (zde jsou vhodné studené obklady a pití např. šalvějového či mátového čaje na snížení laktace a případně odstříkávání do úlevy v případě příliš nalitých prsou) – pomalý odstav a rušení jednotlivých kojení je prevencí těchto stavů.

Nejčastější chyby při odstavu dítěte

• Nevhodný věk pro odstav (samozřejmě, že nucený odstav je jiná věc, ale nyní mám na mysli odstav čistě z rozhodnutí maminky, která se rozhodla, že již kojit nechce, bez nějakého zdravotního důvodu na straně její či dítěte) – nejproblematičtější je období plného kojení (do 6. měsíce), období zavádění příkrmů (kdy se trávící trakt i psychika dítěte vyrovnává s novými pokrmy a je těžké pro něj přijít o jedinou jistotu, kterou v jídle mělo a navíc je UM v tomto období další velkou zátěží – je vhodné počkat alespoň do 8.-9. měsíce věku) a také období separační úzkosti (zhruba od 8. měsíce, trvá měsíc až půl roku).
• Nedůslednost maminky – pokud se maminka rozhodne, že své dítě odstaví a že prostě už nebude kojit vůbec (u velkých dětí) nebo že zruší nějaké konkrétní kojení, tak je vhodné opravdu prso nedat a odvést pozornost jiným směrem. Pro dítě je nepochopitelné a někdy až traumatizující (týká se hlavně nočního kojení), pokud někdy prso dostane a jindy ne. Dítě potřebuje mít jasno a velmi dobře vycítí, pokud si nejsme našim rozhodnutím jisti. Pokud podlehneme a nakonec přeci jen po 2 hodinách dožadování prso dáme, tak si můžeme být jisti, že příště se dítě bude dožadovat svého ještě mnohem razantněji.
• Příliš rychlý odstav, kdy dítě není vůbec připraveno o kojení zcela přijít. Odstavení je opravdu složitá záležitost a menšímu batolátku najednou zcela kojení odepřít není optimální. Při rychlém odstavu může dojít také k městnání mléka, retencím, zánětům.
• Špatná podpora ze strany rodiny – je vhodné se domluvit i s manželem, že chceme své dítě odstavit a měl by být ochotný v tomto období být nápomocný – dítě zabavit a odvést stranou, zaujmout ho hrou. Plačící dítě, které tatínek donese mamince se slovy „tak už ho přeci nakoj, když pořád řve“ opravdu klidnému odstavu nepomůže, dítě vycítí negativní emoce a nejistotu. Dítě naopak potřebuje více než jindy cítit lásku a pevné objetí v láskyplné náruči obou rodičů.

      Většina dětí velmi dobře reaguje na postupné odbourávání kojení – začněte s tím, bez kterého si myslíte, že to dítě zvládne nejlépe. Např. se rozhodnete, že zrušíte odpolední kojení před procházkou. Je vhodné dítěti podat nějakou náhražku, ať už něco malého na svačinku nebo k pití. Pokud dítě přesto bude dávat najevo, že chce prso, tak ho zaujměte hračkou, hrou, listováním v knížce, pozorováním lidí za oknem, krátkým puštěním televize, rychlým oblečením a odchodem na procházku – cokoliv, co odvede pozornost dítěte od výstřihu. Velmi důležitá je důslednost a pokud by dítě bylo neodbytné, tak ho pevně sevřít v náručí a vysvětlovat, že odpoledne se už mlíčko nepapá, že místo toho bude třeba sušenka.

      Těžší je to potom s kojeními, které zůstanou naposled, ty, které dítě vyžaduje intenzivně. Mělo by to být poslední 1 nebo 2 kojení, které se takto odbourají. Je možné si například prsa zalepit či nabarvit (např. genciánovou violetí), zavázat obvazem a stále dokola tvrdit, že mlíčko už není, že již dítě není miminko (toto můžete povídat i relativně malému dítěti, třeba do roka věku, děti rozumí více, než si myslíme) a že je potřeba mlíčko pro další miminko. Nutné je dítěti věnovat ještě více lásky a obejmutí a něžných náručí než obvykle, vhodné je dítě motivovat nějakou odměnou – novou hračkou, povlečením, hrníčkem (ukázat dítěti, že velké děti již pijí mlíčko jen z hrníčku, tak jako tatínek a maminka), cokoliv, co může mít už jen velké dítě.

      Pokud se rozhodnete, že už opravdu končíte a zůstalo Vám to nejposlednější kojení, tak si musíte za svým rozhodnutím pevně stát. Pro dítě by to bylo nepochopitelné, když by najednou druhý den mlíčko zase bylo.

      Pokud váháte, zda opravdu děláte správnou věc a zda přeci jen ještě nemáte kojit, je Vám dítěte líto, špatně odstav snášíte, tak velmi pravděpodobně nejste Vy ani dítě na odstavení připraveni a je vhodné ho odložit. Nic ale nebrání tomu, aby jste si stanovila nějaká pravidla, např. kojení 2-3x denně, ve stejný čas či stejné situaci (např. ráno, ke snídani a večer před spaním), prostě aby kojení bylo pro obě strany příjemnou záležitostí.

Převedení dítěte na UM

       Nejdříve je vhodné dítě navyknout na lahvičku či hrníček, z kterého má později dítě UM pít a nabídnout mu v něm nejdříve MM. Nejlépe je, když dítě krmí někdo jiný než matka, protože mnohé děti nedokáží pochopit, proč mu máma nutí lahev, když kousek vedle je mlíčko ve „výhodném prsním balení“. S lahvičkou či hrníčkem to chce mnohdy hodně trpělivosti, kojené děti někdy jiné způsoby krmení než prso tvrdošíjně odmítají. Je možné zkoušet různé typy dudlíků – některé děti potřebují více dírek, aby mlíčko teklo rychle, jiné se zase zakuckávají, když teče moc rychle.

      Jakmile dítě akceptuje MM z lahve, tak už je jen krůček k tomu, aby přijmulo UM stejným způsobem. Ze začátku je možné UM ředit MM, až nakonec zůstane již jen UM. U dětí, které potřebují hypoalergenní UM, které je trochu hořké je možné ho pro začátek trošku osladit např. glukózou a postupně její množství snižovat.

       Nicméně existují i děti, které UM naprosto kategoricky odmítají a zde je potřeba to řešit individuálně, hlavně u dětí do 6. měsíce věku. Mezi 6.-12. měsícem se tato situace řeší zvýšeným množstvím např. mléčné kaše, podáváním UM v ovocným i zeleninových příkrmech, aby dítě mělo dostatečnou mléčnou dávku. Po roce věku již není odmítání UM problém, výběr mléčných produktů je velký a i když ještě není vhodné podávat kravské mléko k přímému pití, je možné ho nahradit kysanými výrobky, podáním 1 jogurtu či tvarohu navíc atd.

Části článku byly uveřejněny v časopise Uzlíček, autor Jiřina Mrázková

Odmítání příkrmů nebo tekutin

      Odmítání jídla nebo tekutin u dětí je pro maminky jedna z nejvíce stresujících záležitostí při péči o dítě. Bohužel není moc prostředků, jak situaci změnit, protože není možné dítěti nic násilím nutit. Přesto se pár rad najde. Ráda se o ně podělím. Jsou to rady ověřené v praxi různými maminkami. Na každé dítě platí něco jiného.

1. Dítě ještě není na příkrmy připraveno

      S příkrmy se začalo moc brzy, projevuje se hlavně po 4. či 5. měsíci nebo těsně okolo 6. měsíce. Dítě prochází tzv. senzitivní periodou, což je období, kdy je připraveno přijmout pevnou stravu. Tato perioda nastává právě okolo 6. měsíce. U některých dětí je to o pár týdnů dříve, u jiných zase později. Dítě dává svou připravenost někdy najevo velmi výrazně – sliní při pohledu na ostatní členy rodiny, když jí, natahuje se po jídle či lžičce, je jídlem zaujato a chtivě otevírá pusinku – je dobré takové připravenosti využít a dítěti i o pár dní či týdnů příkrm nabídnout.

      Naopak absolutní nezájem, semknutá pusinka či dokonce výrazně projevovaná nechuť – kroucení hlavičkou, odvracení, plácání ručičkama či přímo odstrkování lžičky nebo ruky s příkrmem mohou být důkazem nepřipravenosti dítěte k přijetí příkrmů. V takovém případě je vhodné

• zkusit s příkrmy ještě týden či dva počkat
• vyzkoušet jinou denní dobu či různě přes den nabídnout sem tam jednu či dvě lžičky, ať si dítě zvykne, že takové jídlo bude součástí jeho života.

      Většinou se začíná zeleninou a to z důvodu její většinou plané chuti. Pokud by se začalo s ovocem či kaší, tak je zde určité riziko, že dítě si zvykne na sladší chuť a bude pak zeleninu odmítat. Nicméně pokud je dítě v noci a večer neklidné, je možné začít i kašičkou a při případné nechuti dítěte k zeleninu tuto míchat postupně do kaše.

2. Dítě příkrmy odmítá nebo je jí neochotně

Možností k vyzkoušení je celá řada:

• nejdříve se experimentuje s teplotou pokrmu – některé děti mají radši chladnější, jiné teplejší
• lžička – některé děti přijmou příkrm lépe, když jim lžička padne dobře do pusinky. Vhodná je pro začátek malá, úzká lžička, která má dlouhou rukojeť a dítěti se dá pohodlně vložit do pusinky. Některé děti mají rády kovovou chuť lžičky, proto i tuto variantu můžete vyzkoušet. Ze začátku je dokonce možné podávat dítěti příkrm vlastním čistým prstem.
• dítě pokrm vystrkuje z pusinky – pokud se lžička vloží jen na špičku jazyka, tak dítě jazyk automaticky vyplázne a tím příkrm vyplivne. Lžička by se měla položit doprostřed jazyka a zatlačit směrem dolů a opatrně z ní pokrm sesunout směrem ke kořeni jazyka, aby dítě mohlo příkrm posunout až dozadu a polknout. Chce to trochu cviku a dítě to brzy pochopí a bude aktivně pokrm ze lžičky stahovat horním rtem a samo jazykem posunovat dozadu a polykat.
• nenutit nikdy nic násilím, je to zcela kontraproduktivní a dítě si vypěstuje k jídlu ještě větší odpor
• podávání pokrmu v zajímavém nádobí, misce, skleničce, talířku
• některé děti mají radši kupované příkrmy a domácí odmítají – zde je vhodné postupně míchat domácí stravu s kupovanou, ze začátku je poměr kupované vyšší a až dítě chuť domácího jídla akceptuje (může se začínat i jedinou lžičkou domácího jídla v kupované skleničkové výživě), tak postupně poměr domácího příkrmu zvyšovat. Cílem je akceptace i samotné domácí stravy
• dítě odmítá jen některé druhy zeleniny, ovoce – míchat postupně do již osvědčených druhů. Dokonce je možné míchat i zeleninu a ovoce do kaší či např. i nám se zdající nevhodné kombinace banánu a zeleniny mohou slavit úspěch, který povede ke kýženému cíli – kdy dítě bude jíst zeleninu i samostatnou.
• dalším fíglem je zamíchání mateřského nebo umělého mléka, které dítě zná, do příkrmu – nejdříve hodně mléka, postupně více a více zvyšovat poměr příkrmů
• různá konzistence – některé děti potřebují mít ze začátku úplně do hladka rozmixovaný příkrm (ale je lépe začít už rovnou s pasírováním či mačkáním), jiné naopak nikdy neakceptují příkrmy v kašovité podobě a lépe se rozjí až po zavedení kouskovité stravy. Je vhodné tedy vyzkoušet i různé konzistence – mixování, mačkání, pasírování, krájení na drobno, nadrobení apod. Větší kousky ale až po 8.-9. měsíci
• pokud dítě špatně přijímá kouskovitou stravu, tak je možné ještě počkat, senzitivní perioda, kdy je dítě schopné a ochotné kousky přijmout bývá okolo 9. měsíce. Je vhodné již od 8. měsíce postupně nějaký kousek do příkrmu zařadit, vždy vše měkké, ať to jde lehce rozmělnit i dásničkama bez zubů. Je tedy možné sem tam přidávat do příkrmu kousky, případně postupně měnit celou konzistenci příkrmu – od hladké kaše, přes hrubou kaši, rozmačkané kousky, drobné kousky, větší kousky atd.
• větším dětem je možné začít dávat do ruky např. kukuřičné křupky, které se samy v pusince rozpustí a dítě se na nich učí hlavně to, že jídlo může být i jiných tvarů než hladká kaše v misce. Postupně je možné přidávat chlebík či jiné pečivo na žužlání (dítě velmi dobře hlídat!), dítě si bude zpracování větších kousků trénovat a pak mu to půjde lépe i přímo při obědu nebo svačině. Vhodné jsou především měkké kousky zeleniny, ovoce – dát dítěti pod dozorem do ruky.
• jít dítěti příkladem – ukázat mu, že není nic lepšího na světě, než se dobře najíst, přehnaně gestikulovat a vyjadřovat se nadšenými grimasami.
• nechat dítě jíst u společného stolu, ze společného talíře (připravit si na části talíře jídlo vhodné pro dítě) – děti v tomto věku rády napodobují a je pravděpodobné, že něco skončí v pusince
• nechat dítěti více samostatnosti, dát mu druhou lžičku, ať se také pokusí samo nakrmit (a mezi tím mu nabízet další a další lžičky přímo do pusinky), později dítěti přímo předložit misku s jídlem a nechat dítě s jídlem důkladně seznámit. Kouskovou stravu podat přímo na stoleček před dítě, ať si dítě může samo brát kousky a krmit se jimi.
• výjimečně je možné příkrm lehce dochutit např. fruktózou – ovocným cukrem
• je důležité dítě chválit, za začátku za každou snědenou lžičkou, později je vhodné to již moc nepřehánět, aby dítě nemělo pocit, že jídlo je jedna velká show.
• je možné dávat kouskovitou stravu i v rámci hry, např. přendávání kousku jídla z jedné misky do druhé (a ono se něco zatoulá i do pusinky)
• nedávat dítěti vybrat příkrm – nabídnout a pokud dítě příkrm odmítne, tak zkusit za hodinu znova a pak třeba ještě za další hodinu.
• každé dítě může mít svůj opravdu neoblíbený pokrm – je možné mu ho občas zkusit nabídnout, ale pokud ho dítě stále nebude přijímat (nebo ho z něj bude „nadavovat“ nebo dokonce ho bude zvracet), tak je lépe udělat delší, třeba několikatýdenní přestávku a potravinu nenabízet a dítěti tak zbytečně jídlo neznechucovat. Při opravdovém odporu k nějakému pokrmu je lépe se mu úplně vyhnout, ať dítěti neznechutíme jídlo celkově
• někdy dítě odmítá přijmout příkrm od mámy, kde je zvyklé na jiné zdroje jídla (prso). Zde je vhodné, aby dítě zkusil krmit táta, babička – jen na pár dní, ukázat dítěti cestu, že jídlo je i jinde než u mámy
• pokud dítě náhle začne odmítat příkrmy, tak je možné, že se necítí dobře, bolí ho bříško či se cítí jinak nemocné, může mít nějaké zranění či afty v pusince, mohou mu bolestivě růst zoubky či mít zánět středního ucha. Potom je vhodné dávat spíše tekutější stravu a vyzkoušet lze i změnu teploty příkrmu. Pokud dítě nebude do jídla nuceno, do pár dnů či týdnů se většinou vrátí k původním stravovacím zvyklostem. Chce to hodně trpělivosti

3. Zvyšování množství příkrmu

• některým dětem trvá dlouho, než se dostanou na plnou dávku příkrmu (což je asi 150-250 g na oběd a večeři a 100-200 g na svačinky), chce to hodně trpělivosti a klidu,každý den je možné příkrm o trošičku zvýšit, dobrý je každý úspěch i třeba čtvrt lžičky navíc.
• opět nic dítěti necpat násilím, empatie a opravdu svatá trpělivost se zde vyplatí, byť dítě bude příkrm i prskat.
• klid a pohoda na straně mámy, která se přenáší i na dítě. Pokud se mamá stresuje, zda bude prcek zase jídlo odmítat, tak tato situace jistě nastane, dítě se necítí příjemně v přítomnosti neklidných rodičů.

4. Špatný režim krmení

       Dítě nepociťuje hlad, jídla jsou na sebe moc časově nahuštěna. Přestávky mezi jídly by měly být alespoň 2 – 3 h. 2 h mohou být mezi příkrmem a kojením či menší dávkou umělého mléka, 3 h mezi jednotlivými příkrmy. - Můžete změnit pořadí příkrmů, např. po dopoledním ovoci některé děti hůře přijímají masozeleninový příkrm v poledne. Pokud bude dítě dostávat dopoledne např. jogurt a ovoce odpoledne, může se situace zlepšit. tečka - Některé děti zase dobře přijímají zeleninu k obědu i k večeři, třeba zamíchanou do kaše. tečka - Další možná změna, pokud dítě dobře nepřijímá oběd je, že dostane jen lehkou polévku, potom jde spát a po spaní se pokračuje další částí oběda. Je možné různě experimentovat s režim dne, každému dítěti vyhovuje něco jiného.

5. Odmítání tekutin

      Odmítání tekutin nebo nedostatečný pitný režim je obvyklý hlavně u kojených dětí, které mohou hůře přijímat jiné tekutiny než MM nebo jiný způsob podání než z prsu.

• Není vhodné dítě do pití nutit, ale naopak velmi vhodné je dítěti pití nabízet velmi často, klidně 20x denně, prostě tekutiny by se měly stát běžnou součástí dne.
• Při učení pití je možné využívat různých tekutin – vody, čaje, ovocných štáv, minerálek (v menším množství, obsahy minerálů a jiných prvků nejsou určeny ke každodenní konzumaci a už vůbec ne u malých dětí). Různě míchat poměry, ředění s vodou, kombinace dvou různých druhů tekutin či šťáv.
• Také je možné experimentovat i s teplotou tekutiny – ohřáté, pokojová teplota, studenější.
• Velmi důležité je nabízet dítěti různé druhy nádob. Lahvičce bych se spíše vyhýbala, dítě se může odstavit lahvičkou kdykoliv. Existuje spousta druhů různých hrníčků – běžných s 1 uchem, se dvěma uchy, kapající či nekapající, s různými savičkami, brčky a pítky. Také je možné vyzkoušet např. lahve se sportovním uzávěrem, pěkně jít dítěti příkladem.
• Pití je možné nacvičovat i ve vaně, kdy si dítě může vše vyzkoušet, můžeme vytáhnout membránu, aby dítě vidělo, jak vodička teče z hrníčku. Můžeme bublat brčkem do vody, srkat a hlasitě polykat – prostě trošku vše brát jako hru.

autor článku Jiřina Mrázková

Blinkání a reflux

      Možná i Vy patříte k unaveným maminkám, které mají doma blinkající, neklidné, uplakané, špatně spící dítě, které se neustále dožaduje kojení. A nejste sama, protože kojenců s podobnými potížemi je mnoho.

      Občasné, nepravidelné ublinknutí dítěte patří mezi zcela běžné jevy kojeneckého věku, které není potřeba nijak řešit. Blinkání nebo zvracení pravidelné nebo časté, které může být spojeno s celou řadou dalších příznaků (stálé přežvykování a polykání dítěte, časté říhání a škytání, dávení, nadměrné slinění, dráždivý kašel, velký neklid, častý nebo náhle se objevující pláč, neklid při kojení a/nebo po něm, někdy až odmítání kojení, časté buzení dítěte ve spánku) bývá projevem tzv. gastroezofageálního refluxu (GER). Ke GER dochází, když obsah žaludku (včetně kyselin a dalších trávicích šťáv) stoupá zpět do jícnu (což se pojí s velmi nepříjemným pocitem „pálení žáhy“). Tento reflux (zpětný tok) tekutin může být způsoben zeslabením nebo nedostatečnou funkcí dolního svěrače jícnu, který působí jako ventil, jenž se otvírá, aby se potrava mohla dostat do žaludku. Při správné funkci nedovolí, aby nějaká tekutina pronikla zpět do jícnu. U kojenců není tento svěrač ještě dostatečně zralý a GER se u nich vyskytuje velmi často (zhruba u poloviny dětí). Ve většině případů má nekomplikovaný průběh, jeho výskyt se snižuje po 4. měsíci, dále pak mezi 6.-7. měsícem po počátku zavádění nemléčné stravy a většinou zcela spontánně vymizí do 12-18 měsíců věku.

      U dětí, které pravidelně blinkají či zvracejí velmi často, velké množství mléka nebo je zvracení prudké (nesplést si s náhle se vyskytujícím zvracením např. při infekčním onemocnění) je nutná konzultace s lékařem, protože neléčené těžké případy refluxu mohou vést až k rozvoji tzv. refluxní choroby jícnu (GERD), jejímž projevem (mimo možné poškození samotného jícnu) může být neprospívání, častý výskyt zánětu středouší, respiračních onemocnění, laryngitid, možný rozvoj astmatu, potíže s polykáním, výskyt dechových pauz, vyšší riziko náhlého úmrtí kojenců. Zhoršující se projevy zvracení mohou signalizovat i celou řadu jiných onemocnění, které je schopen diagnostikovat a léčit jen odborný lékař – gastroenterolog.

      Naštěstí u většiny dětí neprobíhá reflux závažným způsobem, ale přesto mnohdy dokáže pořádně potrápit dítě i jeho rodinu. Je řada opatření (souhrnně nazývaných jako antirefluxní), které můžete udělat, aby se Vašemu děťátku ulevilo:

1. Opatrná a pomalá manipulace s dítětem, bez prudkých pohybů, ohýbání v pase, stlačování bříška, výrazného zvedání nožiček, hlavička by měla být stále výše než žaludek dítěte.

2. Poloha dítěte ve spánku a odpočinku  – podložení matrace nebo zvednutí postýlky (a nejlépe i kočárku) v hlavové části až do úhlu 30°. Vhodné je zajištění dítěte speciálním polohovacím klínem nebo polohovacími válečky (pak je možné dítě polohovat i na oba boky bez nebezpečí samovolného přetočení dítěte).

3. Správná poloha dítěte při kojení – co nejvíce vyvýšená pozice (někdy je nutná až vzpřímená poloha). Vhodné je využití polohovacího klínu, který zajistí správnou polohu bez krkolomné manipulace s dítětem.

4. Dítě s refluxem potřebuje zvýšenou pozornost, protože každý pláč může zhoršit projevy GER. Vhodné jsou jemné zklidňující masáže dítěte. Pokud dítě trpí na nadýmání, tak vyzkoušet některé z kapek určených k řešení těchto obtíží.

5. Oblečení dítěte – pohodlné, pokud možno bez gum v pase

6. Režim kojení – kojení v kratších intervalech po menších dávkách (zhruba co 2-3 hodiny přes den, v noci co 3-6 hodin). Málo časté kojení, kdy dítě vypije najednou velké množství mléka zhoršuje zvracení. Velmi časté kojení (častěji než po 1,5 hodině) může způsobit větší ublinkávání také, protože dítě stále upíjí přední mléko, které je řidší a snadněji se ze žaludku vrací.

7. Říhání, režim po kojení – alespoň 1x v průběhu kojení a důkladné odříhnutí po kojení. Nejméně 30 minutový klid dítěte po kojení ve vyvýšené poloze (vhodné je použití autosedačky nebo lehátka).

8. Hltání – pokud dítě při kojení díky silnému toku hltá a napolyká se hodně vzduchu, tak je vhodné dítě při nejprudším toku mléka od prsu odpojit a mléko zachytit jiným způsobem. Dítě k prsu vrátit po zklidnění toku mléka. Vhodný je mírný záklon ženy při kojení.

9. Některé potraviny ve stravě ženy mohou GER u dítěte zhoršit a je proto vhodné se jim vyhnout. Jde především o nadýmavé či kyselé potraviny (brokolice, paprika, květák, rajčata, kukuřice, okurka, cibule, česnek, jablka banány – mohou u dítěte způsobit zácpu, citrusy, kokos, luštěniny), dále mléko, med, čokoláda, peprmint, kofeinové a perlivé nápoje, tučná, kynutá, smažená, pikantní a vysokokalorická jídla.

10. U dětí, které blinkání hodně trápí, pociťují bolest jícnu nebo pomaleji prospívají je možné použití přípravku NUTRITON, který se podává v malém množství odstříkaného mléka před kojením. Zahustí obsah žaludku a k jeho návratu pak nedochází tak snadno.

11. Existují i medikamenty, které projevy GER pomáhají potlačovat, ale jejich indikace patří již pouze do rukou lékaře.

Článek byl uveřejněn v časopise Děti a my (číslo 2/2010), autor Jiřina Mrázková

Jak začít s hubnutím nejen po těhotenství a při kojení

aneb rady opravdu vyzkoušené a fungující

Kojení dvojčat

      Za poskytnutí brožurky (ke stáhnutí viz. níže) a souhlas se zveřejněním na těchto stránkách děkuji Mgr. Kláře Vítkové Rulíkové z Klubu dvojčat a vícečat

Kojení dvojčat
 

Kojení nedonošených dětí

Naprosto vynikající brožurku o kojení nedonošených dětí najdete zde: http://www.nedoklubko.cz/documents_pdf/kojeni_je_hledani_cesty_k_sobe_navzajem.pdf - za svolení se zveřejněním brožurky děkuji občanskému sdružení Nedoklubko a autorce brožurky MUDr. Magdaleně Chvílové - Weberové

Užiteční pomocníci při kojení

       Kojení jako přirozený přírodní proces v ideálním případě probíhá bez jakýchkoliv umělých zásahů, pomocníků nebo pomůcek. Matka a její dítě si vystačí sami. Protože se ale člověk evolučním vývojem stále mění a má potřebu zasahovat i do přirozených procesů přírody, vylepšovat je a zjednodušovat, tak ani oblast kojení nezůstala stranou. Existuje celá řada pomůcek, které, jak již nadpis, napovídá, mohou být při kojení užitečnými pomocníky.

      Pomůcky používané během těhotenství – tuto kategorii v dnešní době zastupují již jen speciální tvarovače prsních bradavek, které se nosí od ukončeného 6. měsíce gravidity v případě vpáčených nebo výrazně plochých bradavek. Jejich nošením dochází k postupnému vytahování bradavky před dvorec a tím se zvyšuje pravděpodobnost úspěšného kojení, přestože jinak by bylo jen velmi obtížné. Existují dva druhy tvarovačů bradavek – tzv. formovače ve tvaru mušlí a Niplette systém, který podtlakem vytahuje bradavku do malého kloboučku.

Ženy, které mají běžný tvar bradavek, tzn, že vystupují nad dvorec a dítě je může uchopit není nutná žádná příprava na kojení v průběhu těhotenství.

      Odsávačky mateřského mléka

Elektrické nemocniční odsávačky – jde o velké odsávačky, které se používají především v nemocnicích na odděleních nedonošených dětí, kdy matky potřebují intenzivně stimulovat laktaci. Tyto odsávačky jsou velmi účinné, je možné je zapůjčit i k domácímu použití.

Elektrické odsávačky pro domácí použití  – jsou výbornou volbou v případě, kdy je nutné pravidelné odsávání mateřského mléka nebo intenzivní zvyšování nebo udržování laktace. Nejlepší stimulací jsou odsávačky, které odsávají obě prsa najednou. Pro zaměstnané matky nebo ženy, které často cestují existují dokonce odsávačky v cestovní verzi s veškerým příslušenstvím v praktické tašce. Samozřejmou součástí všech kvalitních elektrických odsávaček by měla být regulace síly a rychlosti odsávání.

Manuální odsávačky - existují v nejjednodušších typech balónkových nebo pístových, které jsou určené opravdu k jen příležitostnému použití (nejsou příliš šetrné k prsům) až po kvalitnější pákové nebo dokonce dvoufázové, které simulují co nejvěrněji rozličné fáze sání dítěte. Manuální odsávačky nejsou určeny pro časté a pravidelné odsávaní, protože hrozí namožení šlach na rukou.

      Pro odstříkávání rukou bez odsávačky je možné zakoupit speciální nádobku, která je přímo určená k zachycení odstříkávaného mléka.

      Pomůcky při problémovém kojení – v první řadě jsou to kojící kloboučky, někdy také nazývané medúzky nebo nesprávně chrániče nebo ochrana bradavek. Jejich správné využití by mělo být jen v případě plochých nebo vpáčených bradavek, protože jde v podstatě o protézu bradavky. Neměly by být využívány, když jsou na bradavkách prasklinky, protože jednak to nevyřeší příčinu (kterou je nejčastěji nesprávná technika kojení) a také pod kloboučky vzniká ideální prostředí pro vznik kvasinkové infekce, která je velmi nepříjemná a bolestivá. Kojící kloboučky jsou k dostání ve 3 velikostech (S, M, L) a je potřeba vždy vybrat tu správnou, jinak může dojít k poranění bradavky.

Chrániče bradavek – mají tvar mušle s velkým otvorem pro bradavku s dvorcem a z vnější vypouklé strany se nachází větrací otvory. Chrániče jsou výborné v případě hojení poraněných bradavek, kdy je pro ženu bolestivý i dotek oblečení na prsou. Chrániče potom izolují před těmito dotyky (vkládají se do podprsenky) a zabezpečují přitom stálou cirkulaci vzduchu, která je pro hojení nezbytná.

Sběrače mateřského mléka  - najdou využití u maminek, které trpívají samovolnými odtoky mateřského mléka v průběhu dne nebo silným spouštěcím reflexem během kojení. Přebytečné mléko odkapává do těchto mušlí a při dodržování hygienických opatření je pak možné mléko skladovat a později využít.

Hydrogelové polštářky (vložky) – využívají metodu tzv. mokrého hojení, která se úspěšně využívá např. při léčbě proleženin. Jsou výborné při léčbě ragád – prasklin na prsou a to v počátečních i pokročilých fázích. Jeden polštářek se vždy nosí 24 hodin na prsu, sundává se jen na kojení. K výraznému zlepšení dochází již po 2-3 dnech.

      Potřeby pro kojící ženy – zvyšují komfort při kojení pro ženu i dítě.

Kojící podprsenka – alespoň dvě kvalitní, bavlněné podprsenky by neměly chybět v šatníku žádné kojící ženy, snad s výjimkou matek, které mají opravdu malá prsa. Hlavně v prvních měsících bývají prsa nalitá mlékem a jsou těžká a je tedy nutná jejich podpora pro zachování tvaru i po odstavu dítěte. Kojící podprsenky mají speciální mechanismy, které umožňují nabídnout prso dítěti, aniž by bylo nutné rozepínat celou podprsenku a zároveň poskytují oporu prsu, ze kterého se právě nekojí. Způsoby předního rozepínání jsou různé – click, clack systém, zip, dvouvrstvá překládaná část. Při nákupu kojících podprsenek je nutné počítat s tím, že po porodu se velikost prsou ještě změní a to zhruba o jednu velikost nahoru.

Vložky do podprsenky – zabraňují znečištění oděvu unikajícícím mateřským mlékem. Vkládají se do podprsenky a mohou být jednorázové nebo také bavlněné, které je možné prát a používat stále znova. Tyto vložky se vyplatí hlavně ženám, které díky nadměrnému úniku mléka mají velkou spotřebu jednorázových vložek.

Kojící polštář – velice usnadňuje kojení hlavně maminkám prvorodičkám, protože umožňuje jednodušší manipulaci s dítětem, které na polštáři leží. Zároveň ale šetří záda i ruce matky, protože se žena může o polštář pohodlně opřít a na rukou nemusí držet váhu dítěte. Hlavně první týdny žena tráví kojením mnoho hodin denně a proto je každá úleva vítána. Polštáře je možné zakoupit v různé délce a tvarech (podkova, kruh, had) a také s různými výplněmi (většinou polystyrénové kuličky nebo molitan).

Oblečení pro kojící ženy – zvyšují pohodlí a intimitu při kojení, protože žena si nemusí oděv vyhrnovat ke krku, ale stačí rozepnout nebo odklopit díl a prso dítěti vložit do pusinky (technicky bývá oblečení řešeno buď dvěma vzájemně se překrývajícími díly nebo zipovým zapínáním). Je možné sehnat tílka, trička, svetříky, topy, šaty, plavky i pyžama.

Speciální pomůcky – kojící šátky, poncha a kojící klobouky, jsou velmi diskrétními pomocníky při kojení na veřejnosti. Do kojícího šátku se dítě v podstatě vloží a matka si pak šátek zapne kolem krku (nejde o běžné šátky na nošení dětí). Kojící poncho má na sobě oblečené matka a dítě pak při kojení skryje v jednom z cípů. Kojící klobouk má na hlavě dítě a krempa klobouku, která je velmi široká zakrývá celý proces kojení. Tyto speciality zatím nejsou v ČR k dostání, v USA jsou běžné.

      Pomůcky pro alternativní způsob krmení  - používají se v případech, kdy dítě nemůže být kojeno nebo potřebuje podat dokrm. Zvyšuje šanci na zachování kojení, protože dítě není mateno jinou technikou sání z lahve. Alternativní způsoby krmení by neměly být pro dítě příliš snadné, protože větší, chytré dítě se pak může odstavit i lžičkou.

Lžička a stříkačka – jednoduché pomůcky ke krátkodobému použití. Stříkačkou je možné dítě krmit buď přímým přistřikováním mléka do pusinky, po prstě nebo pomocí hadičky (ideální je sonda pro krmení nedonošenců), kterou je možné přilepit k prsu.

Finger tip – pomůcka pro hygieničtější krmení dítěte po prstě (nástavec na prst).

Kádinka, kalíšek, pohárek – velmi vhodné i pro nedonošené děti. Mléko se pomalu vlévá dítěti do pusinky, nutná je jeho aktivní spolupráce, tzn. špulení pusinky, nasávání mléka a polykání. Manipulace vyžaduje trochu cviku, pak je ale krmení snadné.

Lahev se lžičkou – existují různé druhy, doporučuji spíše plastovou měkčí lahvičku, kde je možné korigovat rychlost toku mléka. Lahvička se lžičkou by měla být používána jako lžička, tzn. vždy naklopit, nenechat mléko samovolně stékat do pusinky.

Soft cup – lahev, která má místo běžného dudlíku na konci dlouhou silikonovou lžičku. Dítě by mělo mléko aktivně vysávat. Velmi vhodný způsob alternativního krmení v případě, kdy dítě nemůže být kojeno delší dobu nebo když potřebuje trvalý dokrm.

Haberman – speciální lahev pro děti s rozštěpem rtu nebo patra nebo pro děti se sacími problémy.

Suplementor – výborná pomůcka pro rozkojování, hlavně v případech, kdy není mléka dostatek a je potřeba dítěti podávat dlouhodoběji dokrm. Motivuje dítě k aktivnějšímu sání a tím je lépe stimulována laktace. Suplementor je tvořen lahvičkou, kterou si matka zavěsí na krk a tenkýma hadičkama o třech různých průměrech, které si matka nalepí k prsu tak, aby dítě mohlo sát zároveň bradavku i mléko z hadiček.

Článek byl uveřejněn v časopise Děti a my (číslo 10/2009), autor Jiřina Mrázková

Kojení - životní nutnost nebo možnost? Výhody a nevýhody kojení a krmení UM

      Tento článek je takový úvod k výsledkům výzkumu, který jsem prováděla pro svou bakalářskou práci na téma Psychologie při kojení. Původně jsem neměla v plánu ty informace nějak dále šířit, ale když se počet respondentek dotkl počtu 3000 a hlavně po zjištění, jak obrovsky cenné informace mi maminky svěřily, tak nemohu jejich důvěru, s kterou mi dotazníky vyplnily jen tak zavřít do šuplíku. Chci, aby se informace dostaly ven, budu se je snažit šířit v kruzích veřejných i odborných a budu se snažit je i publikovat nejen na internetu, ale i v tištěné verzi. Na tomto místě chci moc poděkovat všem maminkám, které dotazník vyplnily a podílejí se tak na tom, že tato oblast – to, že i maminky mají své názory – už nezůstane tabuizována.

      Tento první článek se bude věnovat subjektivním pocitům, které mi maminky sdělily v jednom z bodů dotazníku, kde měly možnost se volně vyjádřit. A více než 30% respondentek této možnosti využilo a v celé nahotě se vypsaly ze všech pocitů spojených s kojením a podporou okolí v tomto období. Maminky v celé nahotě napsaly to, s čím se už setkávám dlouhou dobu, ale objevovaly se na různých místech jen útržky názorů. Nyní mám v ruce celek, který ukazuje na to, že současná situace v podpoře kojení již potřebuje změnu.

      Kojení se stalo fenoménem poslední doby, ale ne vždy jen v pozitivním smyslu slova. Stále častěji se množí negativní reakce na propagaci kojení, cituji několik (podobných příspěvků byly stovky) názorů maminek z dotazníků (většinou kráceno):

„S odstupem času se mi jeví otázka kojení či nekojení, že jde z extrému do extrému. Zatímco v době našich maminek se spíše přiklánělo k umělé výživě nyní jen kojení kojení kojení. 100% souhlasím s názorem, že kojení je to nejlepší co může matka dítěti nabídnout, ale bohužel nám kojení vůbec nešlo (odstříkavala sem 4m), a musím říct, že tuto větu sem slychavala od svého okolí neustále, až z toho vzniká pocit, že pokud nekojím, nedávám dítěti to nejlepší a tudíš nejsem moc dobrá matka......hlavně v období po porodu, kdy jsem byla dost citově "mimo" to ve mě vyvolávalo velké pocity úzkosti. Podle mého názoru by se mělo kojení všemožně podporovat, ale je třeba také maminkám zdůraznit, že nejdůležitější pro jejich dítě není kojení, ale aby byla matka v pohodě at už s kojením nebo bez.“

„S odstupem času se mi jeví otázka kojení či nekojení, že jde z extrému do extrému. Zatímco v době našich maminek se spíše přiklánělo k umělé výživě nyní jen kojení kojení kojení. 100% souhlasím s názorem, že kojení je to nejlepší co může matka dítěti nabídnout, ale bohužel nám kojení vůbec nešlo (odstříkavala sem 4m), a musím říct, že tuto větu sem slychavala od svého okolí neustále, až z toho vzniká pocit, že pokud nekojím, nedávám dítěti to nejlepší a tudíš nejsem moc dobrá matka......hlavně v období po porodu, kdy jsem byla dost citově "mimo" to ve mě vyvolávalo velké pocity úzkosti. Podle mého názoru by se mělo kojení všemožně podporovat, ale je třeba také maminkám zdůraznit, že nejdůležitější pro jejich dítě není kojení, ale aby byla matka v pohodě at už s kojením nebo bez .“

„Co se týká kojení ..... matka je celou dobu těhotenství z médií, letáků, informačních kampaní Mléčné ligy a podobných organizací ne informována, ale přesvědčována o NUTNOSTI kojení, v podstatě odchází do porodnice pod tlakem - musím kojit nebo budu špatná matka.“

„Dodnes se cítím velmi flustrovaně , díky přehnané kampani o podpoře kojení . Okolí mě nechápalo , připadala jsem si jako špatná matka a dítě , které není kojeno minimálně půl roku, nemá naději na normální vývoj a dobrou imunitu.“
„Vadí mi současné nucení ke kojení a odsouzení maminek které nekojí z kteréhokoliv důvodu. Myslím, že by se mělo akceptovat jakékoliv rozhodnutí a myslím tím především všechny okolo Laktační ligy.“

„Domnívám se, že vzniká mýtus o kojení ve smyslu toho nejlepšího pro dítě. Jak by asi dopadly děti matek, které kojeny být nemohly a chtěly by?? Já jsem kojit neměla v plánu, nakonec mne od toho úplně odradil přístup v porodnici, kde nic než kojení neuznávali a obraceli se ke mě zády, když jsem nechtěla. Máme dvojčata a myslím, že by to byl beztak problém. Jsou od počátku na umělé výživě a musím říct, že jsou v pořádku a zdravé. Narodily se plánovaným cís.řezem a jejich porodní váha byla 3kg, což na dvojčata je nádhera a jen tak se to nevidí. Pediatrička mne sice přemlouvala, abych to zkusila, ale nechtěla jsem, holkám si myslím, jsem neuškodila a fenomén kojení prostě odsuzuji, doslova se matkám vnucuje.“

„Jsem ráda, že kojení je tak podporováno. Bohužel to má i negativní efekt - mnoho žen - já k nim patřím, jež kojit nemohly nebo se jim to dostatečně dlouho nezdařilo, mají pocit, že nějak zásadně selhaly. Mám pocit, že momentálně mají větší podporu kojící matky, což je samozřejmě v pořádku, ale my, kterým se nedaří/nedařilo, bychom si možná zasloužily trochu více pochopení a povzbuzení.“

„Jsem pravidelnou volající do laktační poradny, čímž za jejich práci velmi děkuji. Jen jistý fanatismus a postoj k nekojícím maminkám mi velmi vadí. Po celou dobu kojení mne provázejí veliké problémy a v podtatě bojuji za každý den abych mohla kojit a jedním z faktorů, které mne stresují je, že laktační liga prohlašuje, že v podstatě každá "normální" žena je schopna kojit a mezi řádky hlásá, že dítě, které není kojené, jako by mělo zaděláno na celoživotní zdravotní problémy a psychické trauma. Cítím tím na sebe obrovský, nepříjemný tlak. Ve chvíli, kdy nastanou s kojením problémy, řeším proč nejsem jedna z normálních kojících žen a podám-li dítěti příkrm, bojím se, že možná i nepřežije.“

„Mléko jsem neměla téměř vůbec, nicméně první dny v porodnici jsem se snažila "rozkojit". Když se však nedařilo, smířila jsem se s umělou stravou. Největším traumatem pro mě byl následný "teror" (silné slovo, ale nenapadá mě lepší) všech sester že kojit prostě MUSÍM, jinak mě domů nepustí, s miminkem, které mi u prsu vždy usnulo (když nic neteklo, není se čemu divit) že musím hooodně třást a budit ho atp. Když jsem nakonec "vybojovala" lahev s umělým mlékem byla jsem já i moje dcera šťastná jak blecha. A přiznávám, že i následně jsem byla zaskočená reakcí svého okolí - otázky typu "ty nekojíš????? jak to???" jsem slýchala hrozně často. Jsem ale přesvědčená, že každá žena má právo si tuto otázku sama rozhodnout.“

„Při současné podpoře kojení a při mé povaze, kdy toužím dělat věci co nejlépe, / první dcera měla také potíže s kojením, ale díky suplementoru jsme vše rozkojili a kojila jsem do 13 měsíců /mi chyběla na odborných stránkách či na straně laktačních poradců trocha pochopení pro stav, kdy to opravdu nejde. Všude se dozvíte, jak se máte za každou cenu snažit, ale nikde Vám neřeknou, že to nemusí vyjít i když se snažíte sebevíc, a že v tom případě nekončí život. Není to jistě motivační, ale je pak pro čtenářky propagace kojení těžké se se situací, kdy to opravdu nejde vyrovnat. Velká propagace kojení je sice efektivní v tom, že nutí i slabší povahy ke snaze, ale opomíjí stav, kdy dělá matka maximum, ale reálně se to nezdaří. „

      Tyto názory mluví za vše a mohu potvrdit, že to, jak je kojení v současnosti propagováno je obrovským náporem na psychiku ženy, je to obrovský psychický celospolečenský nátlak, který mnohé ženy neunesou. Všude se mluví o kojení a jeho výhodách, kojení je vychvalováno, kojící žena je vyzdvihována a opravdu to působí dojmem, že jedině kojení dělá dítě i matku plnohodnotnými členy společnosti.

      Laktační liga je organizace, před jejíž činností bychom se měli všichni sklonit. Ať se mnou budete souhlasit nebo ne, tak to, co udělala pro podporu kojení v ČR je opravdu obrovský kus práce. Laktační liga je občanské sdružení, nevýdělečná organizace, která nemá žádné zaměstnance, celou její činnost zaštiťuje pár dobrovolníků v čele s několika lékaři (MUDr. Mydlilová, MUDr. Paulová). A těch pár lidí táhne vzdělávání, podporu kojení, propagaci, Baby friendly iniciativu, publikační činnost, pořádání konferencí a řadu dalších činností. Peníze od státu jsou velmi sporadické, na základě občasných grantů. Takže nejsou peníze ani lidí na to, aby se mohlo vše dělat optimálně, aby byla lepší kontrola nad tím, zda např. Baby friendly nemocnice opravdu dodržují 10 kroků k úspěšnému kojení apod. Není to jednoduché, chtělo by to zcelo jinou podporu od státu...

      Propagace kojení je opravdu nutná, protože čím více kojených dětí bude, tím větší pozitivní dopad to bude mít na celkový zdravotní stav společnosti, ekonomiku i ekologii. Kojení se dostalo do povědomí veřejnosti a pozitivní vztah společnosti ke kojení se vyvíjel společně s demokracií, na kterou si všichni obyvatelé země zvykali. Od revoluce už uplynulo pomalu 20 let a nálada ve společnosti se už poněkud změnila. Ovšem systém propagace kojení zůstal stále stejný, stále se mluví jen o výhodách kojení, z matek a jejich dětí se stala čísla ve statistikách, vytrácí se osobní přístup, mnohde chybí opravdová podpora, zcela se ze společnosti vytratila tolerance, úcta a respekt k rozhodnutí druhého.

      Změnily se i ženy, které touží více po informacích, chtějí mít otevřené dveře k informovanému rozhodnutí. A i ty ženy (a nemusí jít jen o ženy s nižším vzděláním), které třeba nemají zájem o to se dopředu na kojení či mateřství připravit by měly mít stejnou startovní čáru. Nejpozději v porodnici by měly mít ujasněno, jak chtějí své dítě krmit, měly by dostat všechny informace, které jim k tomuto rozhodnutí pomohou. Ano, ony samy by se měly rozhodnout, jak budou své dítě krmit, nemělo by být automaticky předpokládáno, že každá žena, která jde rodit, chce své dítě také kojit. Kojení není povinnost, kojení je možnost.

      Mnohé ženy se začínají obracet do protiútoku proti kojení, protože nesnesou ten nátlak, že se kojit musí, že nevidí jinou možnost volby než kojení, aniž by předem nebyly odsouzeny k pohrdavým pohledům. Bohužel i mnohé samotné kojící maminky mají pocit, že jsou něco více. Zkusme si všechny tu situaci uvědomit. Jste kojící žena (nemusíte mít zrovna prso venku, jen tak procházíte okolo) a vidíte na lavičce v parku, jak žena své malé miminko krmí lahví. Co si pomyslíte? Ta je neschopná, proč nekojí! Asi ji to nešlo, hmm, jsem lepší! Chudáček miminko, tak malé a už na umělé výživě! Nebo že by tam měla své odstříkané MM a jen nechce kojit na veřejnosti? Chudák maminka, určitě se snažila, ale asi se ji kojení nevedlo. Kolik z Vás si nepomyslí vůbec nic, prostě se jen neutrálně podívá na malé miminko, usměje se na ten krásný uzlíček a vůbec nic si nepomyslí o způsobu, jakým je dítě krmeno. Věřím, že téměř žádná žena to v dnešním společenském nátlaku nezvládne. A myslím si, že to je opravdu špatně.

      Téměř každá matka je na pranýři před zvědavými dotazy jak své dítě krmí. Ještě kojíš? Už ne? A proč? Já ještě kojím (to jsem lepší než ty!)! Ty ještě kojíš? Vždyť už měl rok, ne? To ho budeš kojit až do školky?

      Vše se točí kolem kojení a jeho podpory, ale nějak se vytrácí fakt, že účastníky kojení jsou dvě živé bytosti – žena a její dítě. A protože žena je ten, kdo rozhoduje o tom, zda bude dítě kojit, tak by měl být plně respektován její (jakýkoliv) názor na způsob krmení svého dítěte. Protože žena, která kojit nechce nebo ji není příjemné, že ji někdo nutí, tak do kojení nedá svůj mateřský cit a kojení stejně nebude úspěšné. A vynucená čárka do statistiky porodnice, že dítě odcházelo plně kojené stejně pro společnost velký efekt mít nebude (okolo 90% miminek odchází z porodnic plně kojených, ale plné kojení až do věku 6 měsíců vydrží jen u 20-25% dětí, už ve věku 3 měsíců je plně kojeno jen okolo 40% dětí). Respektovat někoho ovšem neznamená, že ženě milostivě dovolíme, aby o způsobu krmení svého dítěte rozhodla (donesu ji tedy tu flašku s UM), ale že o ni ani nebudeme smýšlet nijak negativně, posměšně či pohrdavě ani tyto své názory nebudeme probírat s dalšími x lidmi.

      TOLERANCE a RESPEKT se skutečně ze společnosti vytrácejí, společnost se více kastuje. Ale zrovna ve způsobu krmení bychom neměli hledat nic, co by mělo ženu uvrhat na okraj společnosti, pokud nekrmí dítě způsobem, který je právě in. Všechny matky by měly chodit se vztyčenou hlavou, měly by být pyšné na své dítě, sebevědomé a neměly by se stydět za to, jakým způsobem své dítě krmí, neměly by mít strach mluvit o tom, jak své dítě krmí v obavě, jaká bude reakce okolí.

      Má představa o tom, jak by například mohla vypadat podpora matek je jednoduchá. Výhody kojení jsou už všeobecně známé a myslím, že už není nutné zachovávat stále stejný model podpory, tzn. mluvit jen o kojení a jeho výhodách. I statistiky už začínají hovořit jasně, počty kojených dětí bohužel nestoupají a myslím si, že to je jednak důsledek toho přílišného společenského tlaku, který u mnoha žen působí kontraproduktivně, ale také důsledkem toho, že kojení je čím dál více podporováno teoreticky, ale opravdová pomoc a správné rady, co udělat, když se věci nedaří chybí. Mnozí pediatři, gynekologové, zdravotní sestry, porodnice (i Baby friendly) a bohužel i někteří laktační poradci nepodávají ženě ty správné rady ušité na míru přímo konkrétnímu kojícímu páru (či trojici), ale buď jsou informace špatné nebo příliš obecné. Chybí také praktické rady, pomoc se správnou technikou kojení. Pokud by se sestry v porodnicích věnovaly jen skutečně těm maminkám, které kojit chtějí (vždyť zdravotnický personál je opravdu přetížen, nemají čas se každé mamince individuálně věnovat, což je taky velký problém) v rozsahu o který má daná maminka zájem (tyto informace by například uvedly v dotazníku, který by dostala každá matka od gynekologa ještě v těhotenství a přinesla by ho vyplněný při nástupu do porodnice), tak by se úroveň laktačního poradenství zvedla. Sestry by neměly pocit zmaru a beznaděje, že nutí ke kojení někoho, kdo o to nemá zájem a maminky, které by o tuto podporu stály, tak by lépe spolupracovaly. A věřím, že kdyby dostávaly maminky ty opravdu správné rady, tak by se nakonec i počet kojených dětí zvýšil. Každá maminka by také měla z porodnice odcházet s informací, na koho se může obrátit v případě potíží s kojením, měla by být lepší informovanost o terénních laktačních poradcích, ale také např. o internetových stránkách, kde se maminky dozví kvalitní informace co dělat v případě nesnází. Tohle je trošku větší problém celkového systému poradenství, který přesahuje rámec tohoto článku, takže ho už ponechám na okraji.

      Takže co tedy změnit, aby se nálada ve společnosti trošku začala měnit, aby tlak na ženy, ať už kojící úspešně, částečně úspěšně, neúspěšně nebo ty, které kojit nechtěly (z jakéhokoliv důvodu) nebyl tak neúnosný. Stačilo by jim dát jediné a to MOŽNOST VOLBY. Zcela svobodnou volbu, jakým způsobem budou své dítě krmit, ani by na ně bylo tlačeno. Stačila by jednoduchá stránká, kde by byly popsány výhody i nevýhody všech tří způsobů krmení dítěte a žena by se tak mohla informovaně rozhodnout, co jim společně bude vyhovovat. To, že je mateřské mléko pro dítě skutečně jedinou přirozenou výživou a opravdu má četné výhody a vyšší pravděpodobnost, že se dítěti v budoucnu mohou vyhnout některé zdravotní potíže je ovšem objektivní fakt podloženy výzkumy (ale pozor, je zde pouze vyšší pravděpodobnost, že bude zdravější, to ale neznamená, že děti na UM budou automaticky nemocné, jak je často špatně chápáno). Ale faktem také je, že v naší republice je UM velmi vysoké kvality, hygienické podmínky a kvalita vody jsou na takové úrovni, že je prakticky eliminováno hlavní nebezpečí, které UM skýtá (v rozvojových zemích umírají tisíce a tisíce dětí na průjmy, díky krmení UM, které je připravováno do kontaminované vody v hrozných hygienických podmínkách). Nabídka UM je velká, existují i UM pro děti s různým zažívacími potížemi, pro děti s malou porodní vahou, alergiemi apod.

      A jak si tedy představuji možnost informovaného rozhodnutí matky o způsobu krmení? Např. souhrnem podobných informací:

Kojení z prsu

Výhody:

• Mateřské mléko je přirozená výživa lidského mláděte, která je přizpůsobena přímo na míru každému dítěti. Složení se mění dle aktuálních potřeb dítěte, jeho zdravotního stavu a zdravotního stavu matky (MM obsahuje protizánětlivé a antibakteriální složky, růstové hormony, imunologické složky aj.)
• Mateřské mléko je dobře stravitelné, lepší je vstřebatelnost vitamínů a minerálů než u krmení UM
• Kojené děti bývají méně často hospitalizovány
• Nižší riziko následujících onemocnění u dítěte (všechny studie s konkrétními výsledky lze dohledat na internetu, většinou v angličtině, např. výskyt cukrovky je u kojených dětí nižší až o 50%):
  - alergie
  - astma
  - zubní kaz
  - autoimunitní choroby štítné žlázy
  - bakteriální meningitida (zánět mozkových blan)
  - rakovina prsu
  - celiakie (nesnášenlivost lepku)
  - tzv. syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS)
  - Crohnova choroba (těžké střevní onemocnění)
  - diabetes mellitus (cukrovka)
  - leukémie
  - průjem
  - ekzémy
  - zánětlivá onemocnění žaludku a střev
  - Hodgkinova choroba (zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin)
  - nekrotizující enterokolitida (těžké zánětlivé onemocnění tenkého a tlustého střeva)
  - roztroušená skleróza
  - obezita (jen u dětí kojených přímo z prsu)
  - zánět středního ucha
  - chřipka
  - infekce dýchacích cest
  - revmatoidní artritida
  - infekce močových cest
• Sání z prsu pomáhá správnému vývoji zubů a řečových orgánů (při sání z prsu dítě zapojuje zcela jiné svaly než při krmení z lahvičky, ani anatomické dudlíky nejsou schopné dítě přinutit k stejnému mechanismu sání jako z prsu.
• Výlučné kojení delší než 3 měsíce má přiznivý vliv na inteligenci dítěte
• Mírnější průběhy nemocí u dítěte
• Mateřské mléko má správnou teplotu a je v prsu okamžitě k dispozici, při pití přímo z prsu je prosté choroboplodných zárodků
• Kojení je zdarma nebo výrazně levnější než UM (v případě koupě kojících pomůcek)
• Kojení je ekologické
• Plenky kojeného dítěte méně páchnou
• Při kojení se vyplavuje hormon oxytocin, který pomáhá při zástavě krvácení po porodu, tím se lépe uchovávají zásoby železa v organismu matky
• Děloha se po porodu vrací rychleji do původního stavu
• Kojení snižuje riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků, chrání ženu před osteoporózou
• Časté kojení oddaluje menstruaci a pomáhá (ale jen do do určité míry) jako ochrana před dalším těhotenstvím, obzvláště kojí-li matka plně
  a často (i v nočních hodinách). Kojení však nelze považovat za spolehlivou antikoncepci!
• Kojení umožňuje ve většině případů ženě rychlejší návrat k původní postavě, kterou měla před těhotenstvím.
• Posiluje citovou vazbu mezi matkou a dítětem

Nevýhody:

• Nezastupitelnost matky v procesu krmení (matku může zastoupit jiný člen rodiny pouze na velmi omezenou dobu, spíše jednotlivá krmení)
• Zvláště v prvních 6-8 týdnech je kojení velmi časově i fyzicky náročné, žena se může cítit vyčerpaná, nevyspaná, dítě může vyžadovat i více než 10 kojení během 24 hodin
• Kojení může být bolestivé, obzvlášť v začátcích, než si prsa zvyknou (a dokonce i při správné technice kojení). Tato bolest většinou mizí během prvních pár dnů až týdnů, ale bolesti při kojení mohou přetrvávat v některých případech i měsíce.
• První týdny po porodu může být péče o prsa náročnější, může být nutné odstříkávat přebytky mléka, častý je výskyt retencí nebo zánětů prsou
• Mléko může hlavně první týdny po porodu samovolně odtékat, často je nutné nošení prsních vložek
• Riziko vzniku závislosti dítěte na prsu a velmi častém kojení (pokud není včas korigováno) a to i v noci a i u dětí starších než 6 měsíců
• Horší přijímání jiných tekutin po zavedení příkrmů
• Prsa po ukončení kojení už nemusí být tak pevná, mohou se i zmenšit
• Ne vždy je plné kojení možné (nedostatečné množství prsní tkáně, malá podpora hormonů = nedostatek mléka, jde ovšem o vyjimečné případy), v některých případech je dokonce kojení nevhodné (u některých nemocí matky nebo dítěte, při braní některých léků, silném kouření apod.)
• Někdy je kojení velmi obtížné, obzvlášť u dětí nedonošených, u dětí s disproporcemi nebo deformacemi v obličeji, u matek s plochými nebo vpáčenými bradavkami
• Nejnovější studie uvádějí vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění v pozdějším věku u dětí kojených déle než 6 měsíců (vyšší výskyt aterosklerosy a vyšší hladina cholesterolu)
• Do mateřského mléka přecházejí i škodliviny ze životního prostředí a stravy matky a ve velmi znečištěných aglomeracích nemusí být kojení výhodné (neplatí v ČR, kde stále výhody MM převažují nad nevýhodami škodlivin)
• Nutnost téměř úplné abstinence alkoholu a kouření
• Někdy je potřeba omezit jídelníček kojící ženy (nadýmavá jídla, alergizující jídla)
• U velmi hubených maminek může mít kojení negativní vliv na jejich výživový stav, může je hodně vyčerpávat

Krmení odstříkaným mateřským mlékem v lahvi

Výhody:

• Ideální nahráda kojení v případě, kdy dítě nemůže být kojeno přímo z prsu (nedonošené dětí, děti odmítající kojení, děti, které se nenaučily sát z prsu, děti s deformacemi v obličeji znemožňujícími nebo ztěžujícími sání z prsu)
• Zachovává téměř všechny výhody MM, hlavně nižší riziko různých onemocnění
• Pokud je dítě alespoň 1x denně k prsu přiloženo, aby mohl mozek matky dostat informace o bakteriologickém osídlení dítěte, tak je zachována i schopnost MM reagovat změnou složení na aktuální zdravotní stav dítěte a vytvořit potřebné protilátky
• Zachovává i většinu výhod přímo pro zdravotní stav kojící ženy, ekologičnost kojení apod.
• Dobrá zastupitelnost matky při krmení dítěte
• Přehled o množství vypitého mléka
• Snadnější přechod na jiné tekutiny než u kojení přímo z prsu

Nevýhody:

• Mimořádná časová (minimálně dvojnásobná oproti krmení dítěte UM), psychická a fyzická náročnost, která je násobena nutností mléko odsávat a to v pravidelných intervalech prakticky bez možnosti vynechání (mohlo by mít negativní vliv na množství mléka)
• Vyšší náklady na pořízení potřebných pomůcek (kvalitní elektrická odsávačka, lahvičky, dudlíky, případně ohřívač nebo sterilizátor na lahve, nádoby na uchovávání MM) – v porovnání s pravidelnou koupí UM jsou ale stále zanedbatelné
• Horší možnosti nakrmení dítěte mimo domov (při kratších cestách je možné mít ohřáté MM v termosce, při delších cestách je nutné vzít s sebou celý arzenál včetně odsávačky)
• Velké nároky na hygienické zázemí, nutnost správné manipulace s MM, jeho správné uchovávání, rozmražování, ohřívání, nutnost pravidelné sterilizace všech pomůcek pro odsávání mléka a krmení dítěte
• Často je nutné dítě částečně krmit i UM, ne vždy množství odstříkaného mléka stačí na plnou výživu dítěte (ale existují i případy, kdy matka plně krmila pouze svým odstříkaným MM i dvojčata - do 7 měsíců plně a dále více než 15 měsíců částečně)

Krmení dítěte umělou výživou

Výhody:

• Stále se zlepšující složení UM, vylepšování jeho obsahu (díky koncernům vyrábějícím UM je MM stále lépe a lépe prozkoumáváno), aby co nejlépe simulovalo lidské mléko
• U UM je hlídán obsah škodlivých látek, které nesmí překročit povolenou mez
• Velký výběr UM na trhu (přizpůsobených věku i zdravotnímu stavu nebo zdravotním rizikům dítěte, citlivosti trávícího traktu apod.)
• Zastupitelnost matky při krmení dítěte
• Přehled o množství vypitého mléka
• Většina dětí na UM prospí rychleji celou noc,
• Většinou celkový menší počet krmení než při kojení, pravidelný režim krmení
• Při dodržení všech hygienických opatření, sterilizaci krmících potřeb, používání kvalitní kojenecké vody je krmení UM v ČR bezpečné (na světě umírají desítky tisíc dětí na průjmy v souvislosti s krmením UM, které je připraveno do nekvalitní vody)
• Pokud je dítě krmeno vždy v náručí milující osoby, co nejblíže přitisklé k tělu mámy nebo táty a není ponecháváno ať se krmí z lahve samo, dítě i rodič mohou pociťovat podobně silné citové pouto jako při kojení

Nevýhody:

• Konstantní složení UM, které se nepřizpůsobuje potřebám např. nemocného dítěte, UM nikdy nedosáhne stejného složení jako MM, protože mnohé ze složek jsou pohyblivé, vytvářejí se přesně podle aktuálních potřeb dítěte
• Menší ochrana před některými nemocemi než u krmení MM (viz. výhody kojení) – neznamená, že dítě krmené UM bude automaticky nemocné!
• Finanční náročnost UM, nutnost pořízení a obnovy krmících pomůcek (lahvičky, dudlíky, ohřívačka, sterilizátor, termosky)
• Stolice dítěte krmeného UM více zapáchá
• Nutnost přísné hygieny při přípravě
• Časově náročnější příprava, není tak rychle dostupné jako MM, je potřeba hlídat jeho teplotu
• Horší možnosti krmení dítěte v „terénu“
  
        Děkuji všem, kteří se dočetli až zde, na konec, máte můj upřímný obdiv.

Článek byl uveřejněn na serveru www.rodina.cz , autor Jiřina Mrázková

Pracující nebo studující matka a kojení

       Pokud chce maminka kojit a zároveň chodit do práce, tak je reálné toto skloubit dohromady. Zde jsou některá má doporučení, vycházející ze zkušeností s celou řadou maminek, které potřebovaly individuálně skloubit kojení a práci nebo např. studium.

1. Rozhodně nedoporučuji jít do práce dříve než ve věku 3 měsíců dítěte, absolutní minimum jsou 2 měsíce. Po tuto dobu není kojení dobře rozběhlé, dítě nemá ustálený režim a je proto velice obtížné nějak skloubit práci a kojení. Bylo by nutné mít v podstatě dítě neustále někde poblíž sebe a k němu někoho, kdo ho kdykoliv přinese, jakmile se dítě bude o kojení hlásit. Samozřejmostí by také měla být několikaměsíční rekonvalescence matky po náročném těhotenství a porodu (rovněž po dobu 2-3 měsíců, po císařském řezu ještě déle).

2. Je potřeba zvážit, jak často a na jak dlouho musí matka do práce chodit, aby bylo možné dobře si naplánovat režim kojení a krmení. Ze zákona (Zákoník práce) má kojící žena nárok (při plné pracovní době)  do roku věku dítěte na 2 půlhodinové přestávky na kojení nebo odsávání, později do 15 měsíců dítěte na 1 půlhodinovou přestávku. V případě zkráceného úvazku je to 1 půlhodinová přestávka do 6 měsíců věku dítěte. Tato doba je placená průměrnou mzdou, takže určitě je opravdu vhodné ji využít.

3. Existuje několik možností, jak skloubit práci a kojení dítěte. Nejideálnější je, když maminka pracuje doma nebo blízko domova a je možnost dítě na každé kojení vozit. Odpadají zde starosti s dokrmováním dítěte jinou osobou a odsáváním mléka na pracovišti (důležité pro zachování laktace). V případě, že je pracoviště matky vzdáleno od domova více je vhodné se pokusit dítě alespoň na některá krmení matce přivézt. Pokud toto není možné, tak nastupuje možnost neobtížnější a to krmení dítěte odstříkaným mlékem a pravidelné odsávání.

4. Krmení dítěte, které je od matky odloučeno je velice individuální záležitostí. Režim dítěte se mění v průběhu času, tzn., že novorozenec je např. kojen velmi často, i 10x denně, 3 měsíčnímu dítěti může stačit i 5-6x denně. Rovněž délka kojení a množství vypitého mléka je různé. Délka kojení u měsíčního dítěte je průměrně 20-25 minut, u 3 měsíčního to může být jen 5 minut. Množství vypitého mléka je různé podle počtu kojení za den a podle váhy dítěte.Dobře prospívající dítě vypije za den zhruba 1/6 své váhy (jindy se uvádí 140-150 ml na 1 kg váhy a den), tzn., že např. 3 měsíční 6 kg dítě pije okolo 900 ml mléka denně. Některým dětem stačí i méně. 8 kg dítě už ale většinou více než 1000 ml mléka nevypije. Ale vše je to velmi individuální, proto doporučuji, aby si maminky, které potřebují nastoupit do práce vypůjčily na pár dnů kojeneckou váhu a samy zjistily, kolik jejich děti průměrně vypijí mléka na dávku. U dětí, které jsou kojeny 8x denně to totiž může být jen 100 ml, jiné děti zvládnou vypít třeba 200 ml najednou (i více). Při každém kojení navíc dítě pije různě, někdy vypije více, jindy méně, stejně jako my nemáme 5x denně oběd. Průměrná dávka pro 3 měsíční dítě je zhruba 150 ml.

5. Dle režimu kojení dítěte si připravíme patřičný počet dávek mléka, vhodné je, aby byla připravena 1 dávka navíc pro případ, že se mléko např. rozlije (stačí, aby tato dávka byla stále připravena v mrazáku, nemusí to být vždy čerstvé mléko). Zda toto mléko bude připravené čerstvé v lednici (max. 24 hodin staré) nebo zamražené záleží na tom, jak se matce daří mléko odsávat – zda musí sbírat mléko delší dobu nebo je schopná dostatečné množství odstříkat předchozí den.

6. Plně kojící matka, která si přeje zachovat tuto plnou laktaci by měla odsávat tak často, jak je dítě kojeno (doporučuji tyto intervaly neprodlužovat o více než hodinu, tzn., pokud je dítě kojeno každé 2-3 h, je nutné odsávat každé 2-4 h). V případě, že je docházka do zaměstnání pravidelná, není jen nárazová (1-2x týdně na pár hodin), tak doporučuji pořídit elektrickou odsávačku (existují i odsávačky na dvě prsa, které velice urychlí odsávání, dokonce je možnost pořídit odsávačku s veškerým příslušenstvím v cestovním balení). Délka odsávání je individuální, ale pohybuje se zhruba mezi 20-40 minutami při odsávání obou prsou (s odsávačkou na obě prsa najednou je doba poloviční, navíc tato odsávačka lépe stimuluje laktaci).

7. Co se týče způsobu krmení dítěte, opět záleží na tom, jak často bude dítě krmeno jinak než z prsu. Pokud to bude jen párkrát týdně, tak je možné používat lahvičky (doporučuji Avent). Pokud by šlo o pravidelné krmení třeba 2-3x denně, tak doporučuji raději některý z alternativních způsobů krmení, který tolik nebude kazit techniku kojení. Pro takové pravidelnější krmení doporučuji kádinku, lahev se lžičkou, soft cup (více viz. mé stránky www.kojeni.net- Technika kojení – Alternativní způsoby dokrmu). Pro jednotlivá občasná krmení je možné dítě nakrmit i lžičkou, pro dlouhodobější krmení je tento způsob nepraktický. Rovněž tak stříkačka nebo krmení přes prst je pro děti starší 2 měsíců již méně vhodným způsobem krmení.

8. Skladování mateřského mléka – 24 h je možné uchovávat v lednici a 3-6 měsíců v mrazáku. Mléko je možné v průběhu dne sbírat do jedné nádoby, ale vždy je nutné mléko, které má být přilito k už chladnému mléku nejdříve zchladit v jiné nádobě (slévat dohromady tedy jen mléka se stejnou teplotou). Do zmrazeného mléka nepřilévat ani čerstvé ani zchlazené. Je nutné, aby mléko neprocházelo teplotními výkyvy, jinak se může zkazit. Je dobré si pamatovat pravidlo, že mléko je vhodné co nejrychleji zchladit nebo zmrazit, ale velmi pozvolna zahřívat. Ideálně vytáhnout přes noc z mrazáku (nebo rozmrazit pod tekoucí vlažnou vodou) a nechat rozmrazit. Ohřívat ve vodní lázni. Nikdy nepoužívat mikrovlnnou troubu pro ohřev mateřského mléka – ničí některé cenné složky v mléce a hrozí popálení dítěte (různá teplota na okrajích a uprostřed nádoby).

8. Pokud není dostatek mateřského mléka, aby pokrylo všechna krmení (je možné odsáváním udržovat laktaci i dlouhodobě, ale stres, námaha v práci a také psychická nepohoda ženy způsobena např. výčitkami, že není s dítětem mohou laktaci poněkud blokovat), tak doporučuji nemíchat mateřské a umělé mléko, ale raději nutný dokrm umělým mlékem podat jako samostatné krmení nebo ho podat po nakrmení mateřským mlékem.

9. Maminky musí počítat s tím, že pokud bude odloučení od dítěte pravidelnější a delší, tak dítě může jevit známky určité citové deprivace, tzn., že dítě bude zmatené a nespokojené, když se bude způsob krmení střídat. U prsu může být neklidné, může se odtrhávat, zlobit, může být plačtivé v očekávání toho, že příště zase máma nemusí být v dosahu. Odloučení od matky v takto raném věku je náporem na psychiku dítěte i ženy a je potřeba se na toto připravit a dobře zvážit, zda je opravdu návrat do práce nutný a v jakém rozsahu. Do 6-12 měsíců doporučuji, aby byl čas strávený v práci co nejkratší a pokud možno jen občasný. 

10. Velice důležité je před nástupem do práce vyzkoušet si pár krmení cizí osobou „nanečisto“, protože některé děti si musí na nový způsob krmení zvyknout a ze začátku ho mohou i odmítat. Často děti vypijí méně nebo naopak více než z prsu. To vše je vhodné zjistit ještě před návratem do práce, aby pak odloučení „naostro“ už probíhalo co nejvíce v klidu a pohodě, aby maminky a také pečovatelky věděly, jak to budou ony i děti zvládat.

      Přeji všem maminkám hodně štěstí a radosti z jejich dětí a také spoustu úspěchů v práci nebo při studiu a také přeji hodně mlíčka. :-) Opravdu je možné skloubit roli matky, studentky a pracující ženy, ale není to jednoduché. A maminky, které se i při svém vytížení snaží zachovat pro dítě mateřské mléko – jeden z nejvzácnějších darů přírody si zaslouží, aby byly svým okolím podporovány a chváleny. Mateřské mléko je pro dítě výborným startem do života.

Části článku byly uveřejněny na serveru www.bibo.cz , autor Jiřina Mrázková

Režim kojící ženy

Může kojící žena jít cvičit? Může jít do solária? Co může a nemůže jíst? Může si dát cigaretu nebo skleničku vína? Některá z těchto otázek napadne každou kojící matku. Dalo by se odpověď jednoduše – všeho s mírou, ale tak jednoduché to není, protože každá z těchto otázek má v odpovědí nějaké ALE.

Solárium

Poslední výzkumy prokázaly, že pravidelné využívání solárií osobami mladšími 30 let zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže až o 75%. Proto by každá matka měla zvážit, zda takové riziko vůbec podstoupit. Pro kojící ženy neplatí žádná zvláštní pravidla, solária mohou používat naprosto stejně a se stejným rizikem pro sebe jako ostatní ženy.

Sauna

Saunu mohou využívat kojící ženy bez omezení, samozřejmě je nutné se poté důkladně osprchovat a důležitý je dostatečný příjem tekutin. V sauně může docházet vlivem tepla k samovolnému úniku mléka.

Hubnutí

V době kojení se nedoporučuje držet redukční diety a pokud už chce žena hubnout, tak velmi pomalu, maximálně 2 kg za měsíc. Rychlým hubnutím se totiž odbourávají škodlivé látky uložené v tukové tkáni a přecházejí do mateřského mléka. Kojení samotné jak energeticky náročný proces by měl při vyváženém jídelníčku vést k pozvolnému váhovému úbytku.

Strava

Kojící matka může jíst v podstatě vše. Vše ale s mírou. Strava by měla být pestrá, vyvážená a pravidelná, aby mateřské mléko bylo kvalitní a bohaté na všechny živiny. Důležitý je dostatečný příjem tekutin (2-3 litry denně). Žádná potravina není zakázána, ale pokud trpí děťátko na nadýmání, tak je vhodné nadýmavé potraviny omezit (luštěniny, cibule, zelí, květák, brokolice, hroznové víno, kynuté potraviny aj.). Také ostrá, příliš kořeněná, přesolená  nebo tučná jídla nepatří k nejvhodnějším. Pokud jsou nějaké potraviny, které nedělají dobře samotné matce, tak je pravděpodobné, že ani děťátko je nemusí dobře snášet. Pokud jsou matka, otec nebo sourozenci dítěte či samotné dítě alergici, tak by žena měla mít hypoalergenní jídelníček s vyloučením některých potencionálních alergenů (např. mléčné výrobky, rajčata, papriky, citrusové a tropické ovoce, jahody, oříšky, kakao, med, uzeniny, ryby apod.).

Sport, cvičení

Sportování i cvičení je při kojení možné, ale je důležité, aby zátěž byla zvyšována pozvolna. Velmi vhodná je kvalitní sportovní podprsenka, která bude oporou pro těžká prsa. Ze začátku je lépe vyhnout se sportům, kde dochází k otřesům (běh, aerobic), prsa mohou být poté bolestivá. Při větší sportovní zátěži se ve svalech uvolňuje kyselina mléčná, která přechází do mateřského mléka a změní jeho chuť. Kyselé mléko pak nemusí dětem chutnat. Je vhodné nakojit těsně před cvičením a pak za 2-3 hodiny, kdy se již kyselina mléčná z mléka odbourá.

Posilování je rovněž vhodné, ale ze začátku opět omezit zatěžování prsních svalů.

Alkohol

I u alkoholu platí, že pokud je jeho míra omezena, je občasná konzumace možná.

• alkohol se z mléka odbourává stejně jako z krve. Největší koncentrace alkoholu v krvi je po 30-90 minutách (při současné konzumaci jídla se alkohol koncentruje pomaleji), poté jeho koncentrace začíná klesat. Po konzumaci alkoholu tedy není nutné mléko odstříkávat, alkohol se postupně odbourá.
• novorozenec má velmi nezralá játra a proto je lépe v období šestinedělí se zcela alkoholu vyvarovat. Tříměsíční dítě dokáže odbourávat alkohol poloviční rychlostí než dospělý. Děti starší třech měsíců to již dokáží mnohem lépe
• příležitostné pití alkoholu (sklenička vína, piva nebo drinku) je s kojením kompatibilní. Po požití alkoholu je vhodné dítě kojit nejdříve po 2-3 hodinách
• pravidelné pití alkoholu snižuje množství mléka a blokuje spouštěcí reflex. Výzkumy prokázaly, že „babské rady“ doporučující pravidelné pití např. piva pro zvýšení laktace se nezakládají na pravdě.
• názory na to, kdy je možné dítě nakojit po požití alkoholu se různí. Někdo říká, že je možné dítě nakojit, když se matka cítí střízlivá („pokud jsi dost střízlivá pro řízení, jsi dost střízlivá pro kojení“), jsou ale i názory obhajující přestávku až devítihodinovou. Délka přestávky, než je dítě nakojeno po pití alkoholu by měla být přímo úměrná množství vypitého alkoholu.
• pravidelná konzumace alkoholu může vést ke zpomalení psychomotorického vývoje u dítěte, zpomalení jeho váhových přírůstku a zhoršení spánku

Kouření

Kouřící matka nebo jiní členové rodiny ohrožují dítě kojené stejně jako nekojené, pokud se zcela nevyvarují toho, aby kouřili v přítomnosti dítěte. Dítě, které se stává pasivním kuřákem je ohroženo zvýšeným rizikem vzniku celé řady potíží nebo nemocí: náhlé úmrtí kojenců (až 3x vyšší riziko pro děti kuřáků), zápal plic, zánět středního ucha, leukémie, nádory plic, rakovina nosních dutin, chronické infekce dýchacích cest, astma a další.

Pro kojené dítě, jehož matka kouří je zde zvýšené riziko dalších potíží, díky přestupu škodlivých látek přímo do mateřského mléka a dále kouření škodí i procesu kojení:

• snížení produkce mléka, blokace spouštěcího reflexu – riziko brzkého odstavu dítěte
• vyšší výskyt nevolností, zvracení, kolik, průjmů u dítěte
• poločas rozpadu nikotinu je okolo 90 minut, tzn. že by dítě nemělo být kojeno dříve než 2,5-3 h po kouření
• čím větší množství vykouřených cigaret, tím více stoupají veškerá rizika pro matku i dítě.
• názory na počet vykouřených cigaret za den, kdy ještě výhody kojení převáží nad riziky přestupu škodlivých látek do mléka se liší. Čeští odborníci mluví o 5 cigaretách za den, zahraniční o 10-20. Ideální je samozřejmě nekouřit vůbec, případně jen velmi příležitostně.

Kofein

I nadměrné množství kofeinu může vyvolat u dítěte potíže – zvýšený neklid, špatný spánek, častý křik, hyperaktivitu. Stejně jako u dospělého je i pro dítě káva stimulant a čím je dítě mladší, tím menší je jeho tolerance (obzvlášť u dětí do 6 měsíců). Denní dávka kofeinu by neměla být vyšší než 500 mg, což představuje např. 2-3 šálky kávy (kofein je ale obsažen i v čaji, čokoládě, coca-cole, energetických nápojích). Nejvyšší koncentrace kofeinu v mléce je zhruba hodinu po jeho požití a poločas rozpadu je závislý na věku dítěte (80 hodin u novorozence, 2-3 hodiny u 6 měsíčního dítěte), ale kofein může dítě ovlivňovat i několik dnů.

Článek vyšel v časopise Děti a my, číslo 6/2010, autor: Jiřina Mrázková

Odstříkávání, odsávání, manipulace a skladování mateřského mléka

Odsávání a odstříkávání

            Existují situace, kdy je vhodné nebo přímo nutné mléko odstříkávat nebo odsávat:

Odloučení matky od dítěte

• Při předčasném narození děťátka, které není schopno ještě samo se nasytit z prsu je nutné laktaci rozběhnout pomocí odsávačky. Ideálním prostředkem jsou velké elektrické nemocniční odsávačky, které dokáží výborně nasimulovat sání dítěte. Po nastartování laktace je možné pokračovat v odsávání pomocí menších elektrických odsávaček určených pro domácí použití. Odsávání by mělo být pravidelné, přes den v intervalech 2-3 hodiny, v noci 2x, každé prso 10-15 minut. Nenechte se odradit skutečností, že první dny se Vám podaří odsát třeba jen pár kapek mléka. Množství mléka se bude stále zvyšovat. Pokud se děťátko narodilo hodně předčasně nebo má zdravotní komplikace může být odsávání záležitostí mnoha týdnů či měsíců. Ale rozhodně se vyplatí, protože právě předčasně narozená miminka potřebuji mateřské mléko vlastní mámy, jehož složení se přizpůsobí aktuálním potřebám nezralého dítěte.

• Je-li nutné přerušit kojení z náhlých důvodů, například zdravotní problémy dítěte nebo matky, je možné kojení zachovat odsáváním mléka. Mléko by mělo být odsáváno ve stejných intervalech jako když bylo dítě kojeno a dítěti by mělo být podáváno alternativním způsobem (kádinkou, lžičkou, stříkačkou aj.)

• Plánované odloučení – může to být pár hodin nebo pár dnů, může jít i o pravidelnou dobu, kdy například žena chodí na částečný úvazek do práce nebo studuje školu, případně musí jít na plánovanou operaci. Je vhodné si na tyto příležitosti nachystat zásobu odstříkaného mléka podle počtu vynechaných krmení. V době, kdy dítě nebude kojeno je nutné mléko zhruba co 3-4 hodiny odstříkat (platí pro plně kojené dítě, u starších dětí, které mají i příkrmy, to už nemusí být tak často), aby v prsou nezatvrdlo a nesnižovala se laktace.

Dítě odmítá pít z prsu nebo neumí z prsu sát efektivně

I pro takové děti, které u kojení nespolupracují je možné plně zachovat veškeré benefity kojení. Dítě dostává mateřské mléko lahvičkou. Žena může laktaci i velmi dlouho, déle než rok, udržovat pravidelným odsáváním kvalitní elektrickou odsávačkou, ideálně takovou, která odsává obě prsa najednou. Frekvenci i délku odsávání si pak již řídí žena sama podle potřeby. Některé ženy nasbírají mléko pro své dítě během 4 odsávání během dne, jiné potřebují odsávat 2x častěji.

Nedostatek nebo nadbytek mléka

Při nedostatku mléka může pravidelné odstříkávání těsně po kojení hodně pomoci při zvýšení jeho tvorby.

Při nadbytku mléka, kdy dochází k městnání mléka v prsou, které může vyústit až v retenci nebo zánět prsu je vhodné prsa uvolňovat. Pokud po kojení stále zůstávají v prsou tvrdší, nevyprázdněná míst je nutné tato místa uvolnit a odstříkat (stačí i ručně). Pokud bude každý den žena odstříkávat méně a méně, tak se laktace zvolna přizpůsobí potřebám dítěte.

Silný spouštěcí reflex

Pokud se první týdny spouští mléko příliš prudce a dítě se jím zalyká, je vhodné před kojením část mléka odstříkat a tím se tok mléka zvolní. Rovněž v případě, kdy jsou prsa příliš nalitá (hlavně při delší přestávce v kojení) a dítěti se prso špatně chytá je vhodné prsní dvorec rozmasírovat a trochu mléka odstříkat.

Tvorba zásoby mléka

Zejména šestinedělí je ideální dobou pro vytvoření zásoby mateřského mléka. V tuto dobu je totiž tvorba mléka vyšší než dítě potřebuje. Pro toto příležitostné odsávání jsou dostačující i kvalitní pákové odsávačky. Vhodný čas pro odsávání je po kojení dítěte nebo v nejdelších přestávkách mezi kojeními.

Manipulace s mateřským mlékem, skladování mléka

• nedělejte zbytečně veliké zásoby mléka, myslete na to, že mateřské mléko má variabilní složení, jiné je mléko novorozence a jiné je mléko tříměsíčního dítěte. Jednotlivé zamražené dávky by měly odpovídat tomu, kolik dítě průměrně na jedno kojení vypije (velmi orientačně – dvoutýdenní dítě asi 60-70 ml, měsíční dítě asi 80-90 ml, dvouměsíční 100-120 ml, tříměsíční a starší 150-180 ml).
• skladujte mléko ve vhodných nádobách – existují plastové kelímky, sáčky, lahvičky (plastové i skleněné), které jsou přímo určeny pro skladování mateřského mléka. Je možné také vyvařit skleničky od přesnídávek se šroubovacím uzávěrem. Neplňte nádoby až po okraj, zmrazené mléko se rozpíná a sklenice by mohla prasknout. Je nutné vždy důkladně nádoby nebo sáčky uzavřít! Nádoby označte aktuálním datem.
• minimalizujte dobu, kdy mléko zůstane v pokojové teplotě. Zahraniční zdroje uvádějí, že při teplotě 27°C je tato doba 4 hodiny, při 21°C až 10 hodin.
• v lednici je možné mléko skladovat 24 hodin (ale zahraniční zdroje uvádějí, že při 4°C mléko vydrží i 5 dnů). Neskladujte mléko ve dveřích lednice.
• je možné sbírat mléko během celého dne, ale do jedné nádoby v lednici je slijte až budou mít obě dávky stejnou teplotu.
• v mrazáku můžete mléko skladovat 3 měsíce (zahraniční zdroje uvádějí, že při teplotě pod -19°C se tato doba prodlužuje až na 6-12 měsíců)
• rozmrazování mléka může probíhat uložením na 24 hodin do lednice anebo pod vlažnou či teplou tekoucí vodou. Až je mléko rozpuštěné, tak ho protřepejte (aby se opět spojily tukové částice, které se oddělily do smetanové vrstvy nahoře) a ve vodní lázni (nebo ohřívačce) velmi pomalu ohřejte maximálně na 37°C.
• nikdy nepoužívejte k ohřevu mikrovlnnou troubu! Dochází ke zničení některých imunitních složek v mléce a také např. snížení obsahu vitamínu C. Mléko se v troubě nerovnoměrně ohřívá a může dojít až k popálení dítěte.
• rozmražené mléko musí být spotřebováno do 24 hodin. Zbytky mléka vylijte. Nikdy mléko znova nezmrazujte.

 Krácený článek vyšel v časopise Děti a my, číslo 7/2010, autor: Jiřina Mrázková